0 | 20 | 30 | 40 | 50 | 60 | 70 | 80 | 90 | 100 |
Denně aktualizován graf vývoje kumulovaného stresu za poslední 2 měsíce s výhledem na dalších 9 dní podle modelu ECMWF v profilu 0–100 cm. Kumulovaný stres vyjadřuje, jak velkou část posledního půlroku ode dne aktualizace byl v půdě zaznamenán nedostatek vláhy – tedy počet dní, kdy bylo relativní nasycení půdy nižší než 50 %. Výsledné hodnoty jsou převedeny na procenta. V grafu jsou zobrazeny všechny procentní kategorie a jejich prostorové zastoupení v rámci republiky. Lze tedy přehledně sledovat jak se kumulovaný stres v poslední době vyvíjel a i jaký bude jeho následující trend.
(informace odrážejí změny v období od neděle 20. 04. 2025 do neděle 27. 04. 2025 ráno)
Upozornění: Denně jsou aktualizované mapy v části Předpověď, ostatní mapy zachycují obvykle situaci v neděli ráno a k tomuto času se váže i text.
V uplynulém týdnu (20.4. – 26.4.2025) se v důsledku tlakové níže objevily již významnější srážky. Ty se nejčastěji vyskytovaly mezi středu až pátkem. Nejvíce napršelo v oblasti Českomoravské vrchoviny, středních Čech a na Hané. To bylo na úrovni 20-40 mm/týden. Naopak relativně málo deště bylo na jižní a severní Moravě. Často jen do 10 mm/týden. První polovina týdne byla i relativně velmi teplá. Tento týden budou nadprůměrné teploty vzduchu a minimum srážek. To povede k výraznějšímu nárůstu rozsahu půdního sucha. Ten v horizontu dalších 10 dnů se rozšíří na 60 % území republiky a snížená půdní vlhkost bude prakticky všude.
Portál InterSucho přináší několik typů informací o suchu a jeho dopadech, které je třeba vyhodnocovat ve vzájemných souvislostech. Úvodní mapy Intenzity sucha a Deficitu zásoby vody představují anomálii zásoby vody v půdě od stavu obvyklého v daném místě mezi lety 1961–2015. Oproti tomu mapa Nasycení půdy představuje odhad fyzické suchosti/vlhkosti půdy v daném pixelu a lze ji ověřit v terénu. Pro interpretaci, jak je dané nasycení půdy v daném místě obvyklé, je nutné použít odchylku od obvyklého stavu (tedy první dvě mapy). Zbývající mapy pak zachycují dopady sucha na stav vegetace (jako relativní kondici vegetace vůči dlouhodobému průměru let 2000–2024) a také dopady sucha na jednotlivé plodiny. Dopady sucha jsou vždy důsledkem kombinace absolutního nedostatku půdní vláhy, ale také její anomálnosti.