Vážení uživatelé, portál InterSucho přešel do nové podoby. Některé funkce nebo obsah můžou být v těchto dnech omezené či nedostupné ve standardním čase. Děkujeme Vám za trpělivost.
Předpověď sucha
                          
-100-80-60-40-20-5520406080100
Odchylka od obvyklé zásoby vody v půdě v daném období vyjádřeno v mm

Deficit půdní vláhy

Vyplněním expertního dotazníku získáte přístup k desetidenní předpovědi relativní vlhkosti půdy aktualizované každých 24 hodin.
Monitorujte s námi sucho

aktualni graf

Denně aktualizován graf vývoje deficitu půdní vláhy za poslední 2 měsíce s výhledem na dalších 9 dní podle modelu ECMWF v profilu 0–100 cm. V grafu jsou zobrazeny všechny kategorie deficitu půdní vláhy a jejich prostorové zastoupení v rámci republiky. Lze tedy přehledně sledovat jak se deficit půdní vláhy v poslední době vyvíjel a i jaký bude jeho následující trend.

Aktuální stav sucha v České republice

v neděli 04. 05. 2025 v 7 hodin ráno

(informace odrážejí změny v období od neděle 27. 04. 2025 do neděle 04. 05. 2025 ráno)

Upozornění: Denně jsou aktualizované mapy v části Předpověď, ostatní mapy zachycují obvykle situaci v neděli ráno a k tomuto času se váže i text.

JAK PRACOVAT S MAPAMI?

Portál InterSucho přináší několik typů informací o suchu a jeho dopadech, které je třeba vyhodnocovat ve vzájemných souvislostech. Úvodní mapy Intenzity sucha a Deficitu zásoby vody představují anomálii zásoby vody v půdě od stavu obvyklého v daném místě mezi lety 1961–2015. Oproti tomu mapa Nasycení půdy představuje odhad fyzické suchosti/vlhkosti půdy v daném pixelu a lze ji ověřit v terénu. Pro interpretaci, jak je dané nasycení půdy v daném místě obvyklé, je nutné použít odchylku od obvyklého stavu (tedy první dvě mapy). Zbývající mapy pak zachycují dopady sucha na stav vegetace (jako relativní kondici vegetace vůči dlouhodobému průměru let 2000–2024) a také dopady sucha na jednotlivé plodiny. Dopady sucha jsou vždy důsledkem kombinace absolutního nedostatku půdní vláhy, ale také její anomálnosti.

Deficit půdní vláhy

  • V povrchové vrstvě (0–40 cm) došlo oproti minulému týdnu opět k prohloubení deficitu v rámci celé republiky. V rámci celé republiky je změna více viditelná na jihu Čech, severně a západě od Prahy, v části východních Čech na Moravě a ve Slezsku. Část území Vysočiny, východu Čech a Slezska se pohybuje v nejvyšším deficitu půdní vláhy v rozmezí (-40) až (-20) mm. Na zbytku území pozorujeme deficit převážně v intervalu (-20) až -(5 ) mm. Malá oblast severně a východně od Prahy zůstává ez deficitu půdní vláhy, nebo se tady udržují ještě nízké zásoby vody v půdě.
  • V hlubší vrstvě (40–100 cm) zůstává situace oproti minulému týdnu poměrně stejná. Téměř celé území republiky je v deficitu půdní vláhy s odchylkou od obvyklé zásoby vody v půdě v rozmezí od (-20) do (-5) mm, v Pásu od Prahy po Jindřichův Hradec, na Vysočině, Pardubicku, severně od Brna, na Zlínsku a jižně od Ostravy je lokálně odchylka výraznější v intervalu (-20) až (-40) mm. Nejméně výrazný deficit, resp. nízké zásoby vody vyskytuje jen velmi lokálně v oblasti severozápadně od Prahy.
  • V rámci půdního profilu (0-100 cm) se deficit půdní vláhy oproti minulému týdnu prohloubil o téměř 20 % v rámci celé republiky. Aktuálně se v rámci celé republiky ještě nízké zásoby vody nachází jen lokálně severozápadně od Prahy, resp. deficit půdní vláhy tady není tak výrazný. Na zbytku celého území pozorujeme deficit převážně v intervalu (-40) až (-20) mm na Moravě a o něco nižší v Čechách v intervalu (-20) až (-5) mm. Nejvýraznější deficit pozorujeme na Moravě a to zejména severně a severozápadně od Brna, lokálně na Vysočině, také ve Slezsku na Bruntálsku, Ostravsku a Jičínsku je deficit nejvýraznější- místy až do (-60) mm.

Dle zpráv kolegů z ČHMÚ pozorujeme na většině toků převážně podnormální vodnost. Zejména na severu a severovýchodě Čech, na východě Moravy a ve Slezsku pozorujeme na tocích i sucho až extrémní sucho. Naopak na Hané pozorujeme aktuálně v důsledku srážkové situace na tocích i nadnormální vodnost. Hladiny vodních toků jsou po srážkách mírně rozkolísané. V porovnání s dlouhodobými květnovými průměry jsou průtoky podprůměrné a většinou se pohybují v rozmezí od 15 do 85 % květnových hodnot.

V celém profilu do 1 m se k 04. 05. vyskytuje deficit do max 92 %. Data korespondují i s měřenými hodnotami v síti stanic ČHMÚ a potvrzují to i ekosystémové stanice CzechGlobe.

Aktuality

Riziko škod z jarních mrazů roste. Může za to paradoxně oteplování klimatu

Ovocnáři v Česku po loňském tragickém roce napjatě čekají, jestli jejich úrodu opět ohrozí jarní mrazy. Situace zatím vypadá o něco lépe, dlouhodobý výhled ale ne. Riziko škod totiž kontinuálně roste kvůli změně klimatu. Detailní přehled v této problematice poskytuje loni publikovaná studie českých vědců. Podle Pavla Zahradníčka z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR, který je jedním z autorů studie, práce došla k tomu, že průměrný počet dnů, kdy v dubnu a květnu přichází mráz, se za posledních 60 let sice o tři dny snížil, ale „nástup jara“ se uspíšil v průměru o 12 dní. Celý článek webu Seznamzpravy.cz je k dispozici tady.

Půdní sucho sílí

Deště, které v posledních dvou měsících přicházely, dokázaly vždy sucho jenom krátkodobě zmírnit. Nejhorší situace je už několik týdnů v Kraji Vysočina, v sousední části jižních Čech, ve velké části Zlínského kraje, v Moravskoslezském kraji a také v celé oblasti Jeseníků a horního toku Moravy. Situaci dále zhodnocuje ČT24 v článku zde.

Plochy chmelnic se proti loňsku mírně zmenšily, je to ale dlouhodobější trend

Plochy chmelnic v Česku se proti loňsku mírně zmenšily. Zatímco loni v srpnu zaujímaly 4845 hektarů, letos ke konci dubna to bylo 4816 hektarů. Mírný úbytek chmelnic ale trvá delší dobu, před třemi lety se chmel pěstoval na 4927 hektarech, vyplývá z informací Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského. Producenti chmele se potýkají s negativními dopady klimatické změny (více Miroslav Trnka v článku iRozhlasu). Pěstování chmele bude podle vědců z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR v Česku náročnější, ale jinde ve světě ještě obtížnější, proto stojí za to jej v Česku podle nich udržet. Celý článek týdeníku Zemědělec najdete zde.

Zakalená a teplá. Jak se Čechům změní voda?

Jak by mohla vypadat budoucnost z pohledu systému dodávek pitné vody, který je komplexní a investice do něj vysoké? Když vidíme, jakým způsobem sužuje aktuálně nedostatek pitné vody a sucho například Španělsko, měla by se nám rozsvítit varovná kontrolka. Jak tedy klimatická změna dopadne na surovou, respektive pitnou vodu? K problematice se kromě jiných vyjádřil i Evžen Zeman z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR. Podívejte se tady na celý článek pro Seznamzpravy.cz, ve kterém najdete i klimatická data, které Ústavu výzkumu globální změny poskytnul.

Více aktualit Sledujte nás na sociální síti X

Problematika sucha:

O Intersuchu: