Aktuální stav sucha v České republice

popis k neděli 03. 05. 2026 v 7 hodin ráno

(textové informace odrážejí změny od neděle 26. 04. 2026 do neděle 03. 05. 2026 ráno)

• Hlášena je situace v 11 okresech, kde jsou sledovány převážně jehličnaté druhy. Reportéři napříč územím hlásí projevy sucha v okresech Karlovy Vary, Klatovy, Hradec Králové, Pardubice, Brno-město a Vsetín, kde jsou pozorovány projevy počínajícího sucha.

• Současný stav lesních ekosystémů v České republice k 3. květnu 2026 zůstává oproti předchozímu týdnu prakticky beze změny a nadále je charakterizován výrazným suchem a přetrvávajícím vodním deficitem. Klíčovým zjištěním je, že většina území setrvává pod silným stresem z nedostatku vláhy. Podle aktuálních dat se více než 64 % lesních porostů nachází ve vysokém (50,5 %) až extrémně vysokém stresu (14,2 %). Dalších zhruba 24,6 % území spadá do kategorie nadprůměrného stresu. Celkově tak přibližně 89 % lesních ploch vykazuje alespoň nadprůměrné zatížení suchem, přičemž situace se oproti minulému týdnu nijak významně nezlepšila. Dlouhodobý nedostatek srážek vede k prohlubování vodního deficitu v půdě i v pletivech stromů, což se negativně projevuje na vitalitě lesních porostů a zvyšuje jejich náchylnost k napadení škůdci. Už nyní se na mnoha místech začíná zpomalovat růst stromů, tedy tvorba dřeva, kvůli nedostatku vody, a to v době, kdy by měl být růst na vrcholu. To lze vnímat jako varovný signál, že lesy jsou již nyní výrazně oslabené a citlivé na další průběh počasí.

Detailnější informace najdete na portálu DendroNetwork, který přináší denně aktualizované mapy stavu lesních ekosystémů na úrovni celé České republiky. Síť umožňuje nejen sledování projevů sucha, ale také přináší informace o vláhové zabezpečenosti stromů a o dalších reakcích lesních porostů na změny klimatu.

Upozornění: Mapa dopadů sucha na lesy (ke stažení) je doplněná o data systému DendroNetwork. Najdete v ní i 2 další parametry:

• Vodní deficit stromu (Tree Water Deficit= TWD), který ukazuje míru vodního stresu stromu na základě měřených změn tloušťky kmene. Vyšší TWD znamená větší napětí ve vodním režimu stromu a menší množství vody dostupné pro jeho pletiva, tedy větší nedostatek vody. Jde tedy o parametr, který umožňuje sledovat aktuální vodní stres stromů, jejich vitalitu a schopnost odolávat suchu. Zjednodušeně popisuje, kolik vody „chybí“ v pletivech kmene v důsledku ztrát způsobených transpirací, což se projevuje zmenšením průměru kmene (záporné změny).
• Dynamiku růstu kmene (Growth=GRO), která ukazuje, o kolik narostl kmen stromu během dne, měřeno pomocí senzorů na povrchu kmene (dendrometrů). Mapa znázorňuje prostorové rozložení denního růstu stromů ve sledované oblasti. Vyšší hodnoty GRO znamenají aktivní růst, nižší nebo nulové hodnoty ukazují na zastavení růstu, a tedy stres v důsledku nedostatku vody a dalších nepříznivých vlivů. Zjednodušeně nám tyto změny pomáhají pochopit, jak rychle strom roste během dne, týdne nebo celé vegetační sezóny. Když strom zažívá sucho nebo jiné stresové podmínky, růst se zpomalí nebo zastaví. Pomocí sledování dynamiky růstu kmene kvantifikujeme produkční funkci lesů včetně případných ztrát na produkci, což jsou zásadní kritéria pro strategické plánování v lesním hospodářství.*