Denně aktualizován graf vývoje deficitu půdní vláhy za poslední 2 měsíce s výhledem na dalších 9 dní podle modelu ECMWF v profilu 0–100 cm. V grafu jsou zobrazeny všechny kategorie deficitu půdní vláhy a jejich prostorové zastoupení v rámci republiky. Lze tedy přehledně sledovat jak se deficit půdní vláhy v poslední době vyvíjel a i jaký bude jeho následující trend.

Aktuální stav deficitu půdní vláhy v Česku

popis k neděli 20. 09. 2026 v 7 hodin ráno

(textové informace odrážejí změny od neděle 13. 09. 2026 do neděle 20. 09. 2026 ráno)

Upozornění:Denně jsou aktualizované mapy v části Intenzita sucha, Deficit vláhy, Nasycení půdy, Zásoba vody v půdě, Kumulovaný stres a Předpověď. Ostatní mapy zachycují obvykle situaci v neděli ráno a k tomuto času se vážou i všechny doprovodné texty.

DŮLEŽITÉ PRO SPRÁVNÉ ČTENÍ A POCHOPENÍ MAP

Portál InterSucho přináší několik typů informací o suchu a jeho dopadech, které je třeba vyhodnocovat ve vzájemných souvislostech. Úvodní mapy Intenzity sucha a Deficitu zásoby vody představují anomálii zásoby vody v půdě od stavu obvyklého v daném místě mezi lety 1961–2015. Oproti tomu mapa Nasycení půdy představuje odhad fyzické suchosti/vlhkosti půdy v daném pixelu a lze ji ověřit v terénu. Pro interpretaci, jak je dané nasycení půdy v daném místě obvyklé, je nutné použít odchylku od obvyklého stavu (tedy první dvě mapy). Zbývající mapy pak zachycují dopady sucha na stav vegetace (jako relativní kondici vegetace vůči dlouhodobému průměru let 2000–2024) a také dopady sucha na jednotlivé plodiny. Dopady sucha jsou vždy důsledkem kombinace absolutního nedostatku půdní vláhy, ale také její anomálnosti.

Shrnutí

Uplynulý týden (13. 9. 2026–19. 9. 2026) bylo území Česka převážně pod vlivem tlakové výše. Ve středu přes území přešla studená fronta, která přinesla srážky. Na 70 % území se nejčastěji vyskytovaly srážkové úhrny mezi 10–20 mm za týden. Nejvíce napršelo na Českomoravské vrchovině a na severní Moravě, kde srážkové úhrny dosahovaly 20–40 mm za týden.

Tento týden se srážky sice budou vyskytovat, ale nebude jich příliš mnoho. Teploty vzduchu budou mírně podprůměrné, od příštího týdne však očekáváme oteplení. Půdní sucho se dramaticky měnit nebude, ale k jeho mírnému prohloubení dojde. Relativní nasycení půdy pod 10 % v celém půdním profilu se bude vyskytovat pouze zcela výjimečně.

Deficit půdní vláhy

• V povrchové vrstvě (0–40 cm) je odchylka od obvyklé zásoby vody v půdě oproti uplynulému týdnu velmi podobná. V této vrstvě aktuálně není deficit půdní vláhy pozorován na severu a severovýchodě Čech, na Brněnsku, místy v Jeseníkách nebo na Táborsku. Ve zbytku území se odchylka nejčastěji pohybuje v intervalu od −5 do −20 mm.

• V hlubší vrstvě (40–100 cm) zůstává odchylka od obvyklé zásoby vody v půdě ve srovnání s uplynulým týdnem na většině území velmi podobná. Místy na severu Čech, na pomezí Ústeckého a Libereckého kraje a také lokálně ve středních Čechách je odchylka aktuálně kladná. Na větší části území však v této vrstvě pozorujeme deficit půdní vláhy v rozmezí −5 až −20 mm. Na Jindřichohradecku, v jižních Čechách, na Klatovsku, Domažlicku, Příbramsku, Chebsku, na severovýchodě Čech, v části Pardubického kraje, na severu a severozápadě Vysočiny, na Vsetínsku, Zlínsku, na pomezí Olomouckého a Moravskoslezského kraje a také na pomezí Moravskoslezského a Zlínského kraje je deficit vyšší a pohybuje se v rozmezí −20 až −40 mm. Ojediněle, například na Klatovsku, Šumavě, v Novohradských horách, na Bruntálsku, Šumpersku, Frýdecku nebo Vsetínsku, se vyskytuje také deficit v rozmezí −40 až −60 mm.

• V rámci půdního profilu (0-100 cm) došlo ve srovnání s uplynulým týdnem k velmi mírnému prohloubení deficitu půdní vláhy. Změna však není příliš výrazná a deficit půdní vláhy nadále pozorujeme na větší části území, i když na severu Čech a místy ve středních Čechách je odchylka kladná nebo jen nízká. Odchylku v intervalu od −5 do −20 mm, která se celkově vyskytuje na 33 % území, pozorujeme na Prostějovsku, v Jihomoravském kraji, v severní části Jihočeského a Plzeňského kraje a také místy ve středních a severních Čechách. Vyšší deficit v rozmezí −20 až −40 mm, který se vyskytuje na 39 % území, je pozorován převážně na Vysočině, ve východních a severovýchodních Čechách, na severu a východě Moravy, na Českobudějovicku, jižně od Plzně a místy také v Karlovarském kraji a na Liberecku. Na jihu Čech, zejména na Šumavě a v Novohradských horách, na pomezí Vysočiny a Pardubického kraje, v Jeseníkách a na východě republiky, především na Frýdecku a Vsetínsku, je pozorován i vyšší deficit v rozmezí −40 až −60 mm, lokálně i více.

• Dle zpráv kolegů z ČHMÚ jsou hladiny vodních toků setrvalé nebo slabě rozkolísané po srážkách, které vypadávaly do dnešního rána. Nejvíce kolísaly hladiny toků v povodí Jizery a české části Odry, kde spadlo 15 až 38 mm. V porovnání s dlouhodobými zářijovými průměry jsou průtoky většinou výrazně až extrémně podprůměrné a ojediněle jsou průměrné. Toky, které byly zasaženy srážkami jsou i mírně nadprůměrné. Mírně se snížilo množství profilů s indikací hydrologického sucha.

• V celém profilu do 1 m se k 20. 09. vyskytuje deficit půdní vláhy na cca 83 % území. Data korespondují i s měřenými hodnotami v síti stanic ČHMÚ a potvrzují to i ekosystémové stanice Ústavu výzkumu globální změny (CzechGlobe).