| 0 | 20 | 30 | 40 | 50 | 60 | 70 | 80 | 90 | 100 | ||||||||
Denně aktualizován graf vývoje kumulovaného stresu za poslední 2 měsíce s výhledem na dalších 9 dní podle modelu ECMWF v profilu 0–100 cm. Kumulovaný stres vyjadřuje, jak velkou část posledního půlroku ode dne aktualizace byl v půdě zaznamenán nedostatek vláhy – tedy počet dní, kdy bylo relativní nasycení půdy nižší než 50 %. Výsledné hodnoty jsou převedeny na procenta. V grafu jsou zobrazeny všechny procentní kategorie a jejich prostorové zastoupení v rámci republiky. Lze tedy přehledně sledovat jak se kumulovaný stres v poslední době vyvíjel a i jaký bude jeho následující trend.
(textové informace odrážejí změny od neděle 13. 09. 2026 do neděle 20. 09. 2026 ráno)
Upozornění:Denně jsou aktualizované mapy v části Intenzita sucha, Deficit vláhy, Nasycení půdy, Zásoba vody v půdě, Kumulovaný stres a Předpověď. Ostatní mapy zachycují obvykle situaci v neděli ráno a k tomuto času se vážou i všechny doprovodné texty.
Portál InterSucho přináší několik typů informací o suchu a jeho dopadech, které je třeba vyhodnocovat ve vzájemných souvislostech. Úvodní mapy Intenzity sucha a Deficitu zásoby vody představují anomálii zásoby vody v půdě od stavu obvyklého v daném místě mezi lety 1961–2015. Oproti tomu mapa Nasycení půdy představuje odhad fyzické suchosti/vlhkosti půdy v daném pixelu a lze ji ověřit v terénu. Pro interpretaci, jak je dané nasycení půdy v daném místě obvyklé, je nutné použít odchylku od obvyklého stavu (tedy první dvě mapy). Zbývající mapy pak zachycují dopady sucha na stav vegetace (jako relativní kondici vegetace vůči dlouhodobému průměru let 2000–2024) a také dopady sucha na jednotlivé plodiny. Dopady sucha jsou vždy důsledkem kombinace absolutního nedostatku půdní vláhy, ale také její anomálnosti.
Uplynulý týden (13. 9. 2026–19. 9. 2026) bylo území Česka převážně pod vlivem tlakové výše. Ve středu přes území přešla studená fronta, která přinesla srážky. Na 70 % území se nejčastěji vyskytovaly srážkové úhrny mezi 10–20 mm za týden. Nejvíce napršelo na Českomoravské vrchovině a na severní Moravě, kde srážkové úhrny dosahovaly 20–40 mm za týden.
Tento týden se srážky sice budou vyskytovat, ale nebude jich příliš mnoho. Teploty vzduchu budou mírně podprůměrné, od příštího týdne však očekáváme oteplení. Půdní sucho se dramaticky měnit nebude, ale k jeho mírnému prohloubení dojde. Relativní nasycení půdy pod 10 % v celém půdním profilu se bude vyskytovat pouze zcela výjimečně.
I když jsme v uplynulém období zaznamenali více srážek, od začátku roku přetrvává jejich výrazný deficit. Půdní sucho v hlubších vrstvách proto zůstává výrazné. V povrchové vrstvě půdy je však situace již o poznání lepší.
Více aktualit se dozvíte v novém čísle Týdenního přehledu od týmu Intersucho!
Celý přehled je k dispozici ke stažení níže a také ho každé úterý pravidelně najdete i na webu Czechglobe.
Noc vědy je již tradiční celoevropská akce, která popularizuje vědu. V Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe ji vnímáme jako skvělou příležitost poutavě vám představit alespoň střípky z naší práce a přiblížit, čím se na našem pracovišti zabýváme.
Srážky v posledních 10 dnech zasáhly zejména Moravu a jižní Čechy, půdní sucho se zde zmírnilo, především v povrchové vrstvě půdy. V hlubších vrstvách však sucho nadále přetrvává. Zveme vás na Noc vědy na CzechGlobe!
Více aktualit se dozvíte v novém čísle Týdenního přehledu od týmu Intersucho!
Celý přehled je k dispozici ke stažení níže a také ho každé úterý pravidelně najdete i na webu Czechglobe.
České krajině chybí za loňský a letošní rok stovky milimetrů srážek proti průměru, který napršel v letech 1991 až 2020. Například standardně suché jižní Moravě loni chybělo do průměru 50 milimetrů a letos do konce srpna činí deficit 149 milimetrů. Průměrně tak každý měsíc chybí deset milimetrů, tedy deset litrů, které naprší na metr čtvereční. Na sousední Vysočině je deficit ještě vyšší. Téma komentuje Pavel Zahradníček, čtete zde.
Extrémní sucho ovlivňuje růst i vitalitu stromů. Stávají se zranitelnějšími vůči škůdcům a patogenům. Naši kolegové díky systému DendroNetwork získávají data o stavu lesů každou půlhodinu a hledají cesty, jak je připravit na podmínky, které přináší klimatická změna.
Jak to v lesích vypadá letos? Situaci v krátém videu Akademie věd ČR popisuje Jan Krejza.
Podporují nás a spolupracujeme s řadou institucí a organizací .
