Sledujte také
Předpověď sucha
2024-12-16T11:55:13.849590image/svg+xmlMatplotlib v3.8.0, https://matplotlib.org/
CzechGlobe
  • bez rizika sucha
  • S0 snížená úroveň půdní vláhy
  • S1 počínající sucho
  • S2 mírné sucho
  • S3 výrazné sucho
  • S4 výjimečné sucho
  • S5 extrémní sucho
Česko Jihočeský kraj

Odchylka sucha od obvyklého stavu v období 1961–2015

Vyplněním expertního dotazníku získáte přístup k desetidenní předpovědi aktualizované každých 24 hodin.
Monitorujte s námi sucho

aktualni graf

Denně aktualizován graf vývoje sucha za poslední 2 měsíce s výhledem na dalších 9 dní podle modelu ECMWF v profilu 0–100 cm. V grafu jsou zobrazeny všechny stupně síly sucha a jejich prostorové zastoupení v rámci republiky. Lze tedy přehledně sledovat jak se sucho v poslední době vyvíjelo a i jaký bude jeho následující trend.

Aktuální stav sucha v Česku

popis k neděli 08. 11. 2026 v 7 hodin ráno

(textové informace odrážejí změny od neděle 01. 11. 2026 do neděle 08. 11. 2026 ráno)

Upozornění: Denně jsou aktualizované mapy v části Intenzita sucha, Deficit vláhy, Nasycení půdy, Zásoba vody v půdě a Předpověď. Ostatní mapy zachycují obvykle situaci v neděli ráno a k tomuto času se vážou i všechny doprovodné texty.

DŮLEŽITÉ PRO SPRÁVNÉ ČTENÍ A POCHOPENÍ MAP

Portál InterSucho přináší několik typů informací o suchu a jeho dopadech, které je třeba vyhodnocovat ve vzájemných souvislostech. Úvodní mapy Intenzity sucha a Deficitu zásoby vody představují anomálii zásoby vody v půdě od stavu obvyklého v daném místě mezi lety 1961–2015. Oproti tomu mapa Nasycení půdy představuje odhad fyzické suchosti/vlhkosti půdy v daném pixelu a lze ji ověřit v terénu. Pro interpretaci, jak je dané nasycení půdy v daném místě obvyklé, je nutné použít odchylku od obvyklého stavu (tedy první dvě mapy). Zbývající mapy pak zachycují dopady sucha na stav vegetace (jako relativní kondici vegetace vůči dlouhodobému průměru let 2000–2024) a také dopady sucha na jednotlivé plodiny. Dopady sucha jsou vždy důsledkem kombinace absolutního nedostatku půdní vláhy, ale také její anomálnosti.

Shrnutí

V uplynulém týdnu (2.–7. listopadu 2026) bylo území České republiky pod vlivem tlakové výše. Srážky se proto na většině území téměř nevyskytovaly, s výjimkou Vysočiny a ojedinělých lokálních úhrnů dosahujících několika milimetrů. Maximální teploty vzduchu se nejčastěji pohybovaly mezi 7 a 10 °C, přičemž v pondělí a úterý byly o něco nižší. Noční a ranní teploty vzduchu od čtvrtka v souladu s předpovědí klesaly pod bod mrazu, většinou k hodnotám kolem −3 °C.

Rozsah půdního sucha se za uplynulý týden mírně zvětšil. Potvrdila se také předpověď nočních a ranních mrazíků, které se začaly objevovat od čtvrtka. V tomto týdnu očekáváme srážkové úhrny mezi 10 a 20 mm, které by měly přispět ke zmírnění půdního sucha, opět ale především v povrchové vrstvě půdy (0–40 cm). Ke zvýšení relativního nasycení půdy by mohlo dojít zejména v Jihomoravském kraji, kde je situace dlouhodobě nepříznivá. Výraznější zlepšení podmínek však zatím neočekáváme.

Intenzita sucha

  • V povrchové vrstvě půdy (0–40 cm) je výrazné sucho pozorováno spíše lokálně na Hodonínsku, na pomezí Jihomoravského a Pardubického kraje a Kraje Vysočina, místy na jihu Čech, na Klatovsku, Plzeňsku a Karlovarsku. Mírné sucho je aktuálně pozorováno v části Ústeckého a Karlovarského kraje, v západní polovině Plzeňského kraje, na Jindřichohradecku, na jihu a východě Vysočiny, na jihu Moravy a také na Svitavsku. Počínající sucho je pozorováno obecně na dalších územích severozápadních, západních a jižních Čech, na zbývajícím území Vysočiny a Jihomoravského kraje, lokálně ve středních Čechách nebo na Trutnovsku.

  • V hlubší vrstvě (40–100 cm) je situace nadále výrazně nepříznivější. Nejvýraznější odchylka od obvyklého stavu je zaznamenávány na Karlovarsku, v jižních a jihozápadních Čechách, zejména na Domažlicku, Klatovsku, Prachaticku a Českokrumlovsku, ale také na severu a severovýchodě Vysočiny, na pomezí Jihomoravského a Zlínského kraje nebo na Vsetínsku. Výrazné až výjimečné sucho je dále zaznamenáváno na většině území Moravy. Výjimku tvoří Beskydy nebo část Ostravska (bez projevů sucha). Celkově je tak situace na na jihu čech a na Moravě méně příznivá než například v severních a středních Čechách, kde je intenzita sucha obecně nižší.

  • V rámci půdního profilu 0–100 cm je aktuálně nejvýraznější odchylka od obvyklého stavu zaznamenávána místy na Domažlicku, Klatovsku, Českobudějovicku, Jindřichohradecku nebo Havlíčkobrodsku, kde je pozorováno extrémní sucho (maximálně na 2 % území). Výjimečné sucho je pozorováno na necelých 3 % území, a to na Karlovarsku, Plzeňsku, Českobudějovicku a také ojediněle na Vysočině. Výrazné sucho je aktuálně pozorováno na 20 % území, a to především na pomezí Zlínského, Olomouckého a Moravskoslezského kraje, ale také na Břeclavsku, Hodonínsku, Blanensku, Brněnsku, Svitavsku, v části Vysočiny, zejména na východě, a také na jihu a západě Čech. Mírné sucho, které zasahuje 23 % území, je pozorováno především v dalších částech Plzeňského a Jihočeského kraje, na Vysočině, v Jihomoravském kraji a v části Zlínského a Moravskoslezského kraje. Naopak příznivější situace přetrvává v severní a severovýchodní části Čech, zejména na Liberecku, Jablonecku, v Krkonoších a Královéhradeckém kraji, ale také v části středních Čech a na severovýchodě Moravy, kde se půdní sucho převážně nevyskytuje. Na zbývajícím území převažuje snížená úroveň půdní vláhy až počínající sucho.

  • V celém půdním profilu se k 08. 11. vyskytuje oodchylka sucha od obvyklého stavu na cca 74 % území.

  • Predikce stavu půdního profilu je k dispozici na mapě dlouhodobé předpovědi na dva měsíce.

Srovnání s měřeními půdní vlhkosti

Podle měření Českého hydrometeorologického ústavu došlo na většině území k mírnému poklesu vlhkosti půdy v profilu 0–40 cm. Velmi nízká vlhkost půdy pod 30 % VVK se vyskytuje na 23 % stanic ve vrstvě 0–10 cm, na 22 % stanic v 10–40 cm a na 41 % stanic v 50–100 cm. Vyšší vlhkosti registrujeme především v horských polohách na severu Čech. Nižší v nížinách na jižní Moravě a na jihozápadě, severozápadě a jihu Čech.

Průběh počasí v uplynulém týdnu

V uplynulém týdnu (2.–7. listopadu 2026) bylo území České republiky pod vlivem tlakové výše. Srážky se proto na většině území téměř nevyskytovaly, s výjimkou Vysočiny a ojedinělých lokálních úhrnů dosahujících několika milimetrů. Maximální teploty vzduchu se nejčastěji pohybovaly mezi 7 a 10 °C, přičemž v pondělí a úterý byly o něco nižší. Noční a ranní teploty vzduchu od čtvrtka v souladu s předpovědí klesaly pod bod mrazu, většinou k hodnotám kolem −3 °C. Větrnější počasí panovalo převážně v úterý.

Aktuality

Týdenní aktuality č. 45/2026

Teploty od začátku roku patří zatím k rekordním. Půdní sucho aktuálně zasahuje téměř tři čtvrtiny území Česka. V nadcházejících dnech se očekává jeho zmírnění, které se však projeví opět především v povrchové vrstvě půdy.

Více aktualit se dozvíte v novém čísle Týdenního přehledu od týmu Intersucho!

Celý přehled je k dispozici ke stažení níže a také ho každé úterý pravidelně najdete i na webu Czechglobe.

Jaká bude letošní zima? A proč bude její průběh důležitý pro zásoby vody v Česku?

Zda nás čeká mírná zima, nebo výraznější mrazy a sněžení, zatím nelze spolehlivě předpovědět. Sezonní předpovědi pro střední Evropu jsou zatíženy značnou nejistotou. Dlouhodobý trend je však zřejmý. V důsledku klimatické změny ubývá v Česku dnů se sněhovou pokrývkou i mrazových dnů. Stále větší část zimních srážek přichází v podobě deště a sníh se v krajině udrží kratší dobu. Zásadní otázkou nadcházející zimy tak bude doplňování zásob podzemních vod, které jsou aktuálně v řadě oblastí výrazně podprůměrné a na některých místech se blíží historickým minimům. Právě zimní období a začátek jara jsou pro doplňování těchto zásob klíčové. Výpar i spotřeba vody vegetací jsou nízké a voda ze srážek má větší možnost vsakovat se do půdy. Významnou roli přitom může sehrát postupné odtávání sněhové pokrývky.

Na nejistotu sezonních předpovědí i dlouhodobé změny charakteru českých zim upozorňuje v rozhovoru pro Seznam Zprávy také Miroslav Trnka. Celý článek je k dispozici zde.

Extrémní vedra, sucho a lesní požáry. Jak se mění evropské klima?

Právě těmto tématům se věnovalo podzimní "Science Café" v Bruselu, na kterém vystoupil také Pavel Zahradníček. Diskuze se zaměřila na klimatické extrémy, jejich dopady na evropské zemědělství a možnosti, jak posilovat odolnost společnosti vůči změně klimatu. „Letošní léto bylo horší, než jsem předpokládal,“ uvedl v souvislosti s mimořádnými teplotami, které Evropa během roku 2026 zažila. Upozornil také na riziko stále častějšího výskytu extrémně horkých dní, kdy teploty v některých částech Evropy přesahují 40 °C.

Klimatická změna přitom nepřináší zcela nové meteorologické jevy, ale především zesiluje některé již existující extrémy – zejména vlny veder, sucho a podmínky podporující lesní požáry. Více píše Dům zahraniční spolupráce zde.

Proč mohou ranní mrazíky v těchto dnech ohrozit některé rostliny?

Po horkém a suchém létě některé dřeviny předčasně shodily listí. Následné teplé a vlhčí počasí však způsobilo, že začaly znovu rašit, nasazovat nové listy, a některé dokonce i kvést. Opakovaný růst ale vyčerpává zásobní látky, které budou stromům na jaře chybět a také přicházející ranní mrazíky mohou nepřipravenou vegetaci poškodit. Proč k tomuto neobvyklému chování vegetace vůbec dochází a jakou roli v něm hraje sucho a klimatická změna? V rozhovoru pro Český rozhlas Plus to vysvětluje Eva Svobodová. K dispozici je v archivu Českého rozhlasu zde (v čase 8:50:24-8:55:50).

FocusOn s Pavlem Zahradníčkem: Jak klimatická změna ovlivňuje dostupnost vody, extrémy počasí i energetiku?

Sucho, rekordní teploty, nedostatek vody v krajině i dopady na energetiku. O těchto tématech hovořil Pavel Zahradníček, který byl společně s meteorologem Michalem Žákem hostem v podcastu AMPER (FocusOn).

Jedním z hlavních problémů současného sucha není pouze nedostatek srážek, ale také rostoucí teplota vzduchu a s ní spojený vyšší výpar. Přestože průměrné roční úhrny srážek v Česku dlouhodobě výrazně neklesají, dostupnost vody v krajině se mění. Dopady nedostatku vody se navíc stále výrazněji promítají i do energetiky. Nízké průtoky omezují výrobu vodních elektráren a mohou v kombinaci s dalšími faktory přispívat k výkyvům cen elektřiny. Jak se na měnící se klimatické podmínky připravit? Podle Pavla Zahradníčka je zásadní kombinovat přírodě blízká a technická opatření, jejichž účinnost je potřeba předem vyhodnocovat pomocí hydrologických modelů a analýz. Celý rozhovor si můžete pustit zde.

Více aktualit Sledujte nás na sociální síti X
Clim4Cast
a
TerraDrought
monitoring sucha