Denně aktualizován graf vývoje deficitu půdní vláhy za poslední 2 měsíce s výhledem na dalších 9 dní podle modelu ECMWF v profilu 0–100 cm. V grafu jsou zobrazeny všechny kategorie deficitu půdní vláhy a jejich prostorové zastoupení v rámci republiky. Lze tedy přehledně sledovat jak se deficit půdní vláhy v poslední době vyvíjel a i jaký bude jeho následující trend.

Aktuální stav deficitu půdní vláhy v Česku

popis k neděli 23. 08. 2026 v 7 hodin ráno

(textové informace odrážejí změny od neděle 16. 08. 2026 do neděle 23. 08. 2026 ráno)

Upozornění:Denně jsou aktualizované mapy v části Intenzita sucha, Deficit vláhy, Nasycení půdy, Zásoba vody v půdě, Kumulovaný stres a Předpověď. Ostatní mapy zachycují obvykle situaci v neděli ráno a k tomuto času se vážou i všechny doprovodné texty.

DŮLEŽITÉ PRO SPRÁVNÉ ČTENÍ A POCHOPENÍ MAP

Portál InterSucho přináší několik typů informací o suchu a jeho dopadech, které je třeba vyhodnocovat ve vzájemných souvislostech. Úvodní mapy Intenzity sucha a Deficitu zásoby vody představují anomálii zásoby vody v půdě od stavu obvyklého v daném místě mezi lety 1961–2015. Oproti tomu mapa Nasycení půdy představuje odhad fyzické suchosti/vlhkosti půdy v daném pixelu a lze ji ověřit v terénu. Pro interpretaci, jak je dané nasycení půdy v daném místě obvyklé, je nutné použít odchylku od obvyklého stavu (tedy první dvě mapy). Zbývající mapy pak zachycují dopady sucha na stav vegetace (jako relativní kondici vegetace vůči dlouhodobému průměru let 2000–2024) a také dopady sucha na jednotlivé plodiny. Dopady sucha jsou vždy důsledkem kombinace absolutního nedostatku půdní vláhy, ale také její anomálnosti.

Shrnutí

Uplynulý týden (16. 8. 2026–22. 8. 2026) lze hodnotit jako dynamický. Přes území Česka přecházelo více frontálních systémů. Srážky se objevovaly prakticky každý den, nejvíce pak pršelo v pátek a v pondělí. Vydatnější srážky byly zaznamenány prakticky na celém území republiky, přesto zde byly značné prostorové rozdíly. V Čechách dosahovaly úhrny místy i více než 100 mm za týden, na Moravě se nejčastěji pohybovaly kolem 20–30 mm za týden, lokálně však i pod 10 mm za týden.

Teploty vzduchu byly také dosti proměnlivé v závislosti na průchodech frontálních systémů. Nejchladněji bylo v úterý, kdy maximální teploty klesly pod 20 °C téměř na celém území republiky. Ve čtvrtek však již opět dosahovaly hranice 30 °C. Průměrná rychlost větru během týdne postupně stoupala, přičemž zejména během bouřek byly zaznamenány vyšší nárazy větru.

Deficit půdní vláhy

• V povrchové vrstvě (0–40 cm) došlo zejména v západní polovině republiky k výrazné změně v odchylce od obvyklé zásoby vody v půdě a aktuálně je na většině tohoto území odchylka kladná. Jižně od Českých Budějovic, v Pardubickém kraji, na většině území Vysočiny a dále na východ však nadále pozorujeme deficit půdní vláhy, a to převážně v rozmezí −5 až −20 mm.

• V hlubší vrstvě (40–100 cm) zůstává odchylka od obvyklé zásoby vody v půdě ve srovnání s uplynulým týdnem na většině území velmi podobná. Výraznější změna je však v důsledku srážkové situace patrná na severu Čech, na pomezí Ústeckého a Libereckého kraje, a také lokálně ve středních Čechách, kde je odchylka aktuálně kladná. Na větší části území pozorujeme v této vrstvě deficit půdní vláhy v rozmezí −5 až −20 mm. Na Jindřichohradecku, v jižních Čechách, na Klatovsku, Domažlicku, Příbramsku, Chebsku, na severovýchodě Čech, v části Pardubického kraje, na severu a severozápadě Vysočiny, na Vsetínsku, Zlínsku a na pomezí Olomouckého a Moravskoslezského kraje je deficit vyšší a pohybuje se v rozmezí −20 až −40 mm. Ojediněle, například na Klatovsku, Domažlicku, Prachaticku, Bruntálsku nebo Vsetínsku, se vyskytuje také deficit v rozmezí −40 až −60 mm.

• V rámci půdního profilu (0-100 cm) došlo na celém území ke zmírnění deficitu. Výraznější změna je patrná zejména v pásu od Táborska a Písecka dále na sever Čech, kde se aktuálně odchylka od obvyklé zásoby vody v půdě pohybuje v rozmezí −5 až +20 mm a místy je kladná. Obecně lze říci, že ve východní polovině území zůstává situace méně příznivá. Na většině území východních Čech, Vysočiny a Moravy, ale také v části Jihočeského kraje a v jižní části Plzeňského kraje se deficit pohybuje v rozmezí −20 až −40 mm. Místy, například na jihu Čech, na Šumavě, Svitavsku, Žďársku, Vsetínsku, Šumpersku a v části Moravskoslezského kraje, je deficit nadále vyšší a pohybuje se v rozmezí −40 až −60 mm.

• Dle zpráv kolegů z ČHMÚ mají hladiny sledovaných tokůpřevážně klesající nebo slabě rozkolísanou tendenci. V porovnání s dlouhodobými srpnovými průměry jsou průtoky podprůměrné až extrémně podprůměrné.

• V celém profilu do 1 m se k 23. 08. vyskytuje deficit půdní vláhy na cca 67 % území. Data korespondují i s měřenými hodnotami v síti stanic ČHMÚ a potvrzují to i ekosystémové stanice Ústavu výzkumu globální změny (CzechGlobe).