Denně aktualizován graf vývoje nasycení půdy za poslední 2 měsíce s výhledem na dalších 9 dní podle modelu ECMWF v profilu 0–100 cm. V grafu jsou zobrazeny všechny kategorie relativního nasycení půdy a jejich prostorové zastoupení v rámci republiky. Lze tedy přehledně sledovat jak se relativní nasycení půdy v poslední době vyvíjelo a i jaký bude jeho následující trend.
Aktuální stav nasycení půdy v Česku
popis k neděli 23. 08. 2026 v 7 hodin ráno
(textové informace odrážejí změny od neděle 16. 08. 2026 do neděle 23. 08. 2026 ráno)
Upozornění:Denně jsou aktualizované mapy v části Intenzita sucha, Deficit vláhy, Nasycení půdy, Zásoba vody v půdě, Kumulovaný stres a Předpověď. Ostatní mapy zachycují obvykle situaci v neděli ráno a k tomuto času se vážou i všechny doprovodné texty.
DŮLEŽITÉ PRO SPRÁVNÉ ČTENÍ A POCHOPENÍ MAP
Portál InterSucho přináší několik typů informací o suchu a jeho dopadech, které je třeba vyhodnocovat ve vzájemných souvislostech. Úvodní mapy Intenzity sucha a Deficitu zásoby vody představují anomálii zásoby vody v půdě od stavu obvyklého v daném místě mezi lety 1961–2015. Oproti tomu mapa Nasycení půdy představuje odhad fyzické suchosti/vlhkosti půdy v daném pixelu a lze ji ověřit v terénu. Pro interpretaci, jak je dané nasycení půdy v daném místě obvyklé, je nutné použít odchylku od obvyklého stavu (tedy první dvě mapy). Zbývající mapy pak zachycují dopady sucha na stav vegetace (jako relativní kondici vegetace vůči dlouhodobému průměru let 2000–2024) a také dopady sucha na jednotlivé plodiny. Dopady sucha jsou vždy důsledkem kombinace absolutního nedostatku půdní vláhy, ale také její anomálnosti.
Shrnutí
Uplynulý týden (16. 8. 2026–22. 8. 2026) lze hodnotit jako dynamický. Přes území Česka přecházelo více frontálních systémů. Srážky se objevovaly prakticky každý den, nejvíce pak pršelo v pátek a v pondělí. Vydatnější srážky byly zaznamenány prakticky na celém území republiky, přesto zde byly značné prostorové rozdíly. V Čechách dosahovaly úhrny místy i více než 100 mm za týden, na Moravě se nejčastěji pohybovaly kolem 20–30 mm za týden, lokálně však i pod 10 mm za týden.
Teploty vzduchu byly také dosti proměnlivé v závislosti na průchodech frontálních systémů. Nejchladněji bylo v úterý, kdy maximální teploty klesly pod 20 °C téměř na celém území republiky. Ve čtvrtek však již opět dosahovaly hranice 30 °C. Průměrná rychlost větru během týdne postupně stoupala, přičemž zejména během bouřek byly zaznamenány vyšší nárazy větru.
Relativní nasycení půdy
- V povrchové vrstvě půdy (0–40 cm) je aktuálně situace napříč územím velmi rozdílná. K výrazné změně v důsledku uplynulé srážkové situace došlo zejména v západní polovině republiky, kde se hodnoty na většině území (s výjimkou jihu Čech, Plzeňska nebo Lounska) pohybují nad 70 % nasycení, na severu Čech místy i nad 90 %. Nepříznivá situace však nadále přetrvává na jihu Moravy, na Třebíčsku, Žďársku nebo Prostějovsku, kde jsou hodnoty stále kriticky nízké, pod 10 % nasycení. Na zbývajícím území Moravy a Slezska, na jihu Čech a na Lounsku se hodnoty většinou pohybují v rozmezí 30–50 %, místy i níže, například na Olomoucku, Krnovsku, Svitavsku nebo Uherskohradišťsku.
- V hlubší vrstvě (40–100 cm) došlo k výraznější změně zejména na severu Čech, v Libereckém kraji, na Děčínsku a Ústecku, kde aktuálně pozorujeme vyšší hodnoty nasycení. Také jihovýchodně od Prahy je relativní nasycení půdy oproti minulému týdnu o něco vyšší, změna však není tak výrazná. Na většině zbývajícího území jsou hodnoty v této vrstvě víceméně stejné a zůstávají nadále nízké, zejména na Moravě a na severozápadě a západě Čech. Hodnoty se zde stále pohybují pod 10 % nasycení, tedy blízko bodu vadnutí.
- V celém profilu (0–100 cm) je rovněž patrná změna zejména v západní polovině území, kde jsou hodnoty nasycení v důsledku uplynulé srážkové situace o něco vyšší a převážně se pohybují v rozmezí 30–50 %. Výjimkou je jihozápadní část Ústeckého kraje, část Plzeňského kraje a jih Čech, kde se hodnoty stále pohybují pod 30 %. I nadále obecně platí, že na většině území, s výjimkou severu Čech nebo vyšších poloh, hodnoty nepřesahují 50 % nasycení. Horší situace přetrvává ve východní polovině území, zejména v Jihomoravském kraji, ve východní části Vysočiny a na Olomoucku a Prostějovsku, kde se hodnoty nadále pohybují i pod 10 % nasycení. Na zbývajícím území Moravy a Slezska je situace různorodá, přičemž hodnoty se převážně pohybují v rozmezí 10–30 % nasycení.
