Sledujte také
Předpověď sucha
2024-12-16T11:55:14.014740image/svg+xmlMatplotlib v3.8.0, https://matplotlib.org/
CzechGlobe
Odchylka od obvyklé zásoby vody v půdě v daném období vyjádřeno v milimetrech
                          
-100-80-60-40-20-5520406080100
Česko Kraj Vysočina

Deficit půdní vláhy

Vyplněním expertního dotazníku získáte přístup k desetidenní předpovědi aktualizované každých 24 hodin.
Monitorujte s námi sucho

aktualni graf

Denně aktualizován graf vývoje deficitu půdní vláhy za poslední 2 měsíce s výhledem na dalších 9 dní podle modelu ECMWF v profilu 0–100 cm. V grafu jsou zobrazeny všechny kategorie deficitu půdní vláhy a jejich prostorové zastoupení v rámci republiky. Lze tedy přehledně sledovat jak se deficit půdní vláhy v poslední době vyvíjel a i jaký bude jeho následující trend.

Aktuální stav sucha v Česku

popis k neděli 02. 08. 2026 v 7 hodin ráno

(textové informace odrážejí změny od neděle 26. 07. 2026 do neděle 02. 08. 2026 ráno)

Upozornění:Denně jsou aktualizované mapy v části Intenzita sucha, Deficit vláhy, Nasycení půdy, Zásoba vody v půdě, Kumulovaný stres a Předpověď. Ostatní mapy zachycují obvykle situaci v neděli ráno a k tomuto času se vážou i všechny doprovodné texty.

DŮLEŽITÉ PRO SPRÁVNÉ ČTENÍ A POCHOPENÍ MAP

Portál InterSucho přináší několik typů informací o suchu a jeho dopadech, které je třeba vyhodnocovat ve vzájemných souvislostech. Úvodní mapy Intenzity sucha a Deficitu zásoby vody představují anomálii zásoby vody v půdě od stavu obvyklého v daném místě mezi lety 1961–2015. Oproti tomu mapa Nasycení půdy představuje odhad fyzické suchosti/vlhkosti půdy v daném pixelu a lze ji ověřit v terénu. Pro interpretaci, jak je dané nasycení půdy v daném místě obvyklé, je nutné použít odchylku od obvyklého stavu (tedy první dvě mapy). Zbývající mapy pak zachycují dopady sucha na stav vegetace (jako relativní kondici vegetace vůči dlouhodobému průměru let 2000–2024) a také dopady sucha na jednotlivé plodiny. Dopady sucha jsou vždy důsledkem kombinace absolutního nedostatku půdní vláhy, ale také její anomálnosti.

Shrnutí

Uplynulý týden (26. 7. 2026 – 3. 8. 2026) bylo území Česka hlavně pod vlivem tlakové výše. Srážky se vyskytovaly hlavně v pondělí a následně v pátek a sobotu. Celkově jich prostorově příliš nebylo. Nejvíce napršelo na severu Moravy, kde byly zaznamenány úhrny okolo 25–40 mm za týden. Na druhou stranu na více než polovině území republiky napršelo jen do 5 mm za týden.

Tento týden se sice po přechodu zvlněné studené fronty půdní sucho zmírní, ale podle aktuální předpovědi (k pondělí 3. 8. 2026) jde opět spíše o přechodný stav. Za 10 dnů by se mělo půdní sucho objevovat opět ve větší míře.

Deficit půdní vláhy

  • V povrchové vrstvě (0–40 cm) došlo k dalšímu prohloubení deficitu půdní vláhy v rámci téměř celé republiky. Na větší části území se odchylka v této vrstvě aktuálně pohybuje převážně od −20 do −40 mm. V Jihomoravském, Olomouckém, Moravskoslezském kraji a na severozápadě Čech je to −5 až −20 mm. Naopak lepší situaci bez deficitu aktuálně pozorujeme na Ostravsku a v jeho širším okolí, kde je odchylka v tuto chvíli kladná.

  • V hlubší vrstvě (40–100 cm) zůstává odchylka od obvyklé zásoby vody v půdě ve srovnání s uplynulým týdnem velmi podobná. Na větší části území pozorujeme deficit půdní vláhy v rozmezí od −5 do −20 mm. Na Jindřichohradecku, v jižních Čechách, na Klatovsku, Domažlicku, Příbramsku, Chebsku, Děčínsku, Náchodsku, v Pardubickém kraji, na severu a severozápadě Vysočiny, na Vsetínsku, Zlínsku a na pomezí Olomouckého a Moravskoslezského kraje je deficit vyšší a pohybuje se od −20 do −40 mm. Ojediněle, například na Klatovsku, Domažlicku, Prachaticku, Bruntálsku nebo Vsetínsku, se vyskytuje také deficit od −40 do −60 mm.

  • V rámci půdního profilu (0-100 cm) došlo rovněž k prohloubení deficitu. Na většině území, přibližně na 53 %, pozorujeme odchylku od obvyklé zásoby vody v půdě v rozmezí od −20 do −40 mm. Vyšší deficit, od −40 do −60 mm, je pozorován na 31 % území, a to na Vsetínsku a dále podél hranic Zlínského kraje se Slovenskem, také na jihu Čech a v jižní části Plzeňského kraje, částečně v Krušných horách, Libereckém kraji, na severovýchodě Čech, na Benešovsku, Havlíčkobrodsku, Pelhřimovsku, na Jesenicku, Šumpersku a na Bruntálsku. Například na Klatovsku, Domažlicku, Prachaticku či Českokrumlovsku je odchylka ještě vyšší, od −60 do −80 mm.

  • Dle zpráv kolegů z ČHMÚ jsou hladiny vodních toků převážně setrvalé nebo zvolna klesají. Průtoky jsou v porovnání s dlouhodobými hodnotami pro srpen podprůměrné až výrazně podprůměrné a pohybují se v rozmezí od 5 do 60 % průměrných srpnových hodnot. Počet operativních profilů s indikací hydrologického sucha stoupá a pohybuje kolem 50 %.

  • V celém profilu do 1 m se k 02. 08. vyskytuje deficit půdní vláhy na cca 99 % území. Data korespondují i s měřenými hodnotami v síti stanic ČHMÚ a potvrzují to i ekosystémové stanice Ústavu výzkumu globální změny (CzechGlobe).

Aktuality

Týdenní aktuality č. 31/2026

Letošní červenec se zařadil mezi nejteplejší v historii měření. Vysoký tepelný stres přetrvá i v první polovině tohoto týdne. Takto horké dny byly v minulosti zcela výjimečné. Opakované vlny veder a dlouhodobé sucho se přitom stále citelněji promítají také do omezeného růstu českých lesů.

Více aktualit se dozvíte v novém čísle Týdenního přehledu od týmu Intersucho!

Celý přehled je k dispozici ke stažení níže a také ho každé úterý pravidelně najdete i na webu Czechglobe.

Jiný pohled na oteplení: Místo na Moravě, kde je lidem jako dříve v Chorvatsku

České léto se rychle mění. Ve Strážnici na jižní Moravě je dnes podobně horko jako v minulém století u Středozemního moře – tropických dnů přibývá a oteplení o pouhé dva stupně zásadně proměňuje zdejší klima.

„Jih Moravy ale není nejrychleji se oteplujícím územím. Nejrychleji teploty vzduchu rostou v Praze a okolí, zejména pak v jejím centru vlivem efektu tepelného ostrova a primárně vyšším nočním teplotám. Obecně se dá také říct, že rychleji teploty rostou na stanicích do 600 metrů nad mořem (o 0,37 °C za dekádu 10 let za období 1961-2019), a naopak nad 900 metrů je trend růstu nižší (0,27 °C za 10 let v období 1961-2019),“ řekl k tomu Seznam Zprávám Pavel Zahradníček. Více se dočtete zde.

Týdenní aktuality č. 30/2026

Nejen Česko čeká další horká vlna, která může být silná a dlouhá a mít dopady na zdraví, společnost i přírodu. Půdní vláhy bude nejméně od počátku roku a prohloubí se stres v lesích i zemědělství. Na celém území může hrozit nejvyšší stupeň požárního rizika.

Více aktualit se dozvíte v novém čísle Týdenního přehledu od týmu Intersucho!

Celý přehled je k dispozici ke stažení níže a také ho každé úterý pravidelně najdete i na webu Czechglobe.

Česko čekají častější vedra, sucho i extrémní srážky

Česko už výrazně pociťuje dopady klimatické změny: přibývá vln veder a tropických dnů, zhoršuje se dostupnost vody a proměňuje se charakter zim. Podle Miroslava Trnky, který o tématu hovořil pro CNN Prima News, se navíc musíme připravit nejen na častější sucho, ale také na extrémní srážky.

Informace o tom, jaké klimatické podmínky můžeme v příštích desetiletích očekávat nejen v Česku, ale i v celé střední Evropě, nabízí web ClimRisk.cz, k jehož návštěvě Miroslav Trnka zve.

Celý rozhovor je k dispozici v archivu televize zde ( 7:05-10:56).

Více aktualit Sledujte nás na sociální síti X
Clim4Cast TerraDrought