Denně aktualizován graf vývoje deficitu půdní vláhy za poslední 2 měsíce s výhledem na dalších 9 dní podle modelu ECMWF v profilu 0–100 cm. V grafu jsou zobrazeny všechny kategorie deficitu půdní vláhy a jejich prostorové zastoupení v rámci republiky. Lze tedy přehledně sledovat jak se deficit půdní vláhy v poslední době vyvíjel a i jaký bude jeho následující trend.

Aktuální stav deficitu půdní vláhy v Česku

popis k neděli 13. 09. 2026 v 7 hodin ráno

(textové informace odrážejí změny od neděle 06. 09. 2026 do neděle 13. 09. 2026 ráno)

Upozornění:Denně jsou aktualizované mapy v části Intenzita sucha, Deficit vláhy, Nasycení půdy, Zásoba vody v půdě, Kumulovaný stres a Předpověď. Ostatní mapy zachycují obvykle situaci v neděli ráno a k tomuto času se vážou i všechny doprovodné texty.

DŮLEŽITÉ PRO SPRÁVNÉ ČTENÍ A POCHOPENÍ MAP

Portál InterSucho přináší několik typů informací o suchu a jeho dopadech, které je třeba vyhodnocovat ve vzájemných souvislostech. Úvodní mapy Intenzity sucha a Deficitu zásoby vody představují anomálii zásoby vody v půdě od stavu obvyklého v daném místě mezi lety 1961–2015. Oproti tomu mapa Nasycení půdy představuje odhad fyzické suchosti/vlhkosti půdy v daném pixelu a lze ji ověřit v terénu. Pro interpretaci, jak je dané nasycení půdy v daném místě obvyklé, je nutné použít odchylku od obvyklého stavu (tedy první dvě mapy). Zbývající mapy pak zachycují dopady sucha na stav vegetace (jako relativní kondici vegetace vůči dlouhodobému průměru let 2000–2024) a také dopady sucha na jednotlivé plodiny. Dopady sucha jsou vždy důsledkem kombinace absolutního nedostatku půdní vláhy, ale také její anomálnosti.

Shrnutí

Uplynulý týden (6. 9. 2026–12. 9. 2026) bylo území Česka nejprve pod vlivem teplého vzduchu proudícího od jihozápadu. To se změnilo s přechodem studené fronty, která přinesla ochlazení a srážky. Tentokrát se déšť objevoval především na Moravě, kde týdenní úhrny srážek místy dosahovaly až 40 mm, nejčastěji se však pohybovaly mezi 20 a 30 mm. Naopak v Čechách byly nejčastěji zaznamenány týdenní úhrny srážek do 5 mm.

Srážky v uplynulém týdnu zasáhly především Moravu, kde byl dlouhodobější deficit půdní vláhy výraznější. To pomohlo zmírnit půdní sucho zejména ve vrstvě do 40 cm. Další srážky se očekávají převážně ve středu, takže by se stav půdní vlhkosti v celé republice mohl opět mírně zlepšit. V hlubších vrstvách však zůstanou hodnoty relativního nasycení půdy nadále nízké.

Deficit půdní vláhy

• V povrchové vrstvě (0–40 cm) je odchylka od obvyklé zásoby vody v půdě ve srovnání s uplynulým týdnem nižší. Uplynulá srážková situace se výrazněji projevila zejména na Moravě. V této vrstvě je tak aktuálně deficit pozorován v jižní polovině Jihočeského kraje, na Vysočině, v Pardubickém kraji a na severovýchodě a východě Moravy, kde se odchylka pohybuje v intervalu od −5 do −20 mm. Na Žďársku a Svitavsku je ojediněle i vyšší. Ve zbytku území odchylka není pozorována, nebo je dokonce kladná, a to zejména ve středních a severozápadních Čechách.

• V hlubší vrstvě (40–100 cm) zůstává odchylka od obvyklé zásoby vody v půdě ve srovnání s uplynulým týdnem na většině území velmi podobná. Místy na severu Čech, na pomezí Ústeckého a Libereckého kraje a také lokálně ve středních Čechách je odchylka aktuálně kladná. Na větší části území však v této vrstvě pozorujeme deficit půdní vláhy v rozmezí −5 až −20 mm. Na Jindřichohradecku, v jižních Čechách, na Klatovsku, Domažlicku, Příbramsku, Chebsku, na severovýchodě Čech, v části Pardubického kraje, na severu a severozápadě Vysočiny, na Vsetínsku, Zlínsku, na pomezí Olomouckého a Moravskoslezského kraje a také na pomezí Moravskoslezského a Zlínského kraje je deficit vyšší a pohybuje se v rozmezí −20 až −40 mm. Ojediněle, například na Klatovsku, Šumavě, v Novohradských horách, na Bruntálsku, Šumpersku, Frýdecku nebo Vsetínsku, se vyskytuje také deficit v rozmezí −40 až −60 mm.

• V rámci půdního profilu (0-100 cm) došlo ve srovnání s uplynulým týdnem rovněž k mírnému zlepšení stavu. Změna však není tak výrazná a deficit půdní vláhy nadále pozorujeme na větší části území, i když na severu Čech a místy ve středních Čechách je odchylka kladná nebo jen nízká. Odchylku v intervalu od −5 do −20 mm, která se vyskytuje přibližně na 34 % celého území, pozorujeme na Prostějovsku, v Jihomoravském kraji, v severní části Jihočeského a Plzeňského kraje a také místy ve středních a severních Čechách. Vyšší deficit v rozmezí −20 až −40 mm, který zasahuje přibližně 33 % území, je pozorován převážně na Vysočině, ve východních a severovýchodních Čechách, na severu a východě Moravy, na Českobudějovicku, jižně od Plzně a místy také v Karlovarském kraji a na Liberecku. Na jihu Čech, zejména na Šumavě a v Novohradských horách, na pomezí Vysočiny a Pardubického kraje, v Jeseníkách a na východě republiky, především na Frýdecku a Vsetínsku, je pozorován i vyšší deficit v rozmezí −40 až −60 mm, lokálně i vyšší.

• Dle zpráv kolegů z ČHMÚ jsou hladiny vodních toků převážně setrvalé nebo slabě rozkolísané v důsledku srážek, které do rána 14.9. vypadávaly. V Čechách spadlo 5 až 15, ojediněle až 20 mm. V porovnání s dlouhodobými zářijovými průměry jsou průtoky výrazně až extrémně podprůměrné, ojediněle i průměrné. Nadále se vyskytuje velké množství profilů s indikací hydrologického sucha, i když se jejich počet mírně snížil.

• V celém profilu do 1 m se k 13. 09. vyskytuje deficit půdní vláhy na cca 81 % území. Data korespondují i s měřenými hodnotami v síti stanic ČHMÚ a potvrzují to i ekosystémové stanice Ústavu výzkumu globální změny (CzechGlobe).