Denně aktualizován graf vývoje nasycení půdy za poslední 2 měsíce s výhledem na dalších 9 dní podle modelu ECMWF v profilu 0–100 cm. V grafu jsou zobrazeny všechny kategorie relativního nasycení půdy a jejich prostorové zastoupení v rámci republiky. Lze tedy přehledně sledovat jak se relativní nasycení půdy v poslední době vyvíjelo a i jaký bude jeho následující trend.

Aktuální stav nasycení půdy v Česku

popis k neděli 13. 09. 2026 v 7 hodin ráno

(textové informace odrážejí změny od neděle 06. 09. 2026 do neděle 13. 09. 2026 ráno)

Upozornění:Denně jsou aktualizované mapy v části Intenzita sucha, Deficit vláhy, Nasycení půdy, Zásoba vody v půdě, Kumulovaný stres a Předpověď. Ostatní mapy zachycují obvykle situaci v neděli ráno a k tomuto času se vážou i všechny doprovodné texty.

DŮLEŽITÉ PRO SPRÁVNÉ ČTENÍ A POCHOPENÍ MAP

Portál InterSucho přináší několik typů informací o suchu a jeho dopadech, které je třeba vyhodnocovat ve vzájemných souvislostech. Úvodní mapy Intenzity sucha a Deficitu zásoby vody představují anomálii zásoby vody v půdě od stavu obvyklého v daném místě mezi lety 1961–2015. Oproti tomu mapa Nasycení půdy představuje odhad fyzické suchosti/vlhkosti půdy v daném pixelu a lze ji ověřit v terénu. Pro interpretaci, jak je dané nasycení půdy v daném místě obvyklé, je nutné použít odchylku od obvyklého stavu (tedy první dvě mapy). Zbývající mapy pak zachycují dopady sucha na stav vegetace (jako relativní kondici vegetace vůči dlouhodobému průměru let 2000–2024) a také dopady sucha na jednotlivé plodiny. Dopady sucha jsou vždy důsledkem kombinace absolutního nedostatku půdní vláhy, ale také její anomálnosti.

Shrnutí

Uplynulý týden (6. 9. 2026–12. 9. 2026) bylo území Česka nejprve pod vlivem teplého vzduchu proudícího od jihozápadu. To se změnilo s přechodem studené fronty, která přinesla ochlazení a srážky. Tentokrát se déšť objevoval především na Moravě, kde týdenní úhrny srážek místy dosahovaly až 40 mm, nejčastěji se však pohybovaly mezi 20 a 30 mm. Naopak v Čechách byly nejčastěji zaznamenány týdenní úhrny srážek do 5 mm.

Srážky v uplynulém týdnu zasáhly především Moravu, kde byl dlouhodobější deficit půdní vláhy výraznější. To pomohlo zmírnit půdní sucho zejména ve vrstvě do 40 cm. Další srážky se očekávají převážně ve středu, takže by se stav půdní vlhkosti v celé republice mohl opět mírně zlepšit. V hlubších vrstvách však zůstanou hodnoty relativního nasycení půdy nadále nízké.

Relativní nasycení půdy

• V povrchové vrstvě půdy (0–40 cm) došlo ke zlepšení stavu a hodnoty relativního nasycení půdy vzrostly zejména na Moravě. Příznivější situace je však nadále pozorována ve středních, západních, severních a severovýchodních Čechách a také v Jeseníkách, kde se hodnoty pohybují převážně nad 60–70 % nasycení a místy i výše. Naopak méně příznivá je situace ve východnější části Vysočiny, lokálně na Svitavsku a Pardubicku, Opavsku a Hodonínsku, kde jsou hodnoty nižší, převážně pod 30 % nasycení. Na zbylém území Moravy, na jihu Čech a severozápadně od Prahy se hodnoty pohybují převážně v rozmezí 40–60 % nasycení.
• V hlubší vrstvě (40–100 cm) je ale situace ve srovnání s uplynulým týdnem nadále velmi podobná. Na severu Čech, zejména v Libereckém kraji, na Děčínsku a Ústecku, aktuálně pozorujeme vyšší hodnoty nasycení. Také jihovýchodně a východně od Prahy, v Beskydech a obecně ve vyšších polohách je relativní nasycení půdy ve srovnání se zbytkem republiky mírně vyšší. Na většině území jsou však hodnoty v této vrstvě nadále nízké, zejména na Moravě a na severozápadě a západě Čech. Hodnoty se zde stále pohybují pod 10 % nasycení, tedy v blízkosti bodu vadnutí.
• V celém profilu (0–100 cm) došlo ke zlepšení situace, výrazněji však zejména v Jihomoravském kraji, na Vysočině a na jihu Čech, kde hodnoty nasycení, které se dlouhodobě pohybovaly v blízkosti bodu vadnutí, po delší době mírně vzrostly. Aktuálně se nejnižší hodnoty v rámci republiky, v rozmezí 10–20 % nasycení, vyskytují přibližně na 14 % území, a to na jihu Moravy, ve východnější polovině Vysočiny, na Uherskohradišťsku, místy na Opavsku a Olomoucku, dále na Svitavsku, Pardubicku a lokálně v okolí Prahy nebo východně od Českých Budějovic. Naopak hodnoty nad 50 % nasycení pozorujeme ve vyšších polohách a zejména na severu Čech. Ve zbytku republiky se hodnoty pohybují převážně v rozmezí 20–40 % nasycení.