Denně aktualizován graf vývoje sucha za poslední 2 měsíce s výhledem na dalších 9 dní podle modelu ECMWF v profilu 0–100 cm. V grafu jsou zobrazeny všechny stupně síly sucha a jejich prostorové zastoupení v rámci republiky. Lze tedy přehledně sledovat jak se sucho v poslední době vyvíjelo a i jaký bude jeho následující trend.
(textové informace odrážejí změny od neděle 31. 05. 2026 do neděle 07. 06. 2026 ráno)
Upozornění:Denně jsou aktualizované mapy v části Intenzita sucha, Deficit vláhy, Nasycení půdy, Zásoba vody v půdě, Kumulovaný stres a Předpověď. Ostatní mapy zachycují obvykle situaci v neděli ráno a k tomuto času se vážou i všechny doprovodné texty.
Portál InterSucho přináší několik typů informací o suchu a jeho dopadech, které je třeba vyhodnocovat ve vzájemných souvislostech. Úvodní mapy Intenzity sucha a Deficitu zásoby vody představují anomálii zásoby vody v půdě od stavu obvyklého v daném místě mezi lety 1961–2015. Oproti tomu mapa Nasycení půdy představuje odhad fyzické suchosti/vlhkosti půdy v daném pixelu a lze ji ověřit v terénu. Pro interpretaci, jak je dané nasycení půdy v daném místě obvyklé, je nutné použít odchylku od obvyklého stavu (tedy první dvě mapy). Zbývající mapy pak zachycují dopady sucha na stav vegetace (jako relativní kondici vegetace vůči dlouhodobému průměru let 2000–2024) a také dopady sucha na jednotlivé plodiny. Dopady sucha jsou vždy důsledkem kombinace absolutního nedostatku půdní vláhy, ale také její anomálnosti.
Uplynulý týden (31. 5. 2026 – 6. 6. 2026) byl po delší době celkem deštivý. Srážky se objevovaly prakticky každý den. V Čechách napršelo zhruba dvakrát více než na Moravě. Nejvíce srážek spadlo v jižních a severních Čechách, ale také jihozápadně od Prahy a v oblasti Karlovarska a Chomutovska. Zde byly zaznamenány úhrny i nad 70 mm za týden. Téměř na polovině území republiky přesáhly srážkové úhrny 30 mm za týden. Na většině Moravy však úhrny dosahovaly pouze méně než 15 mm za týden, s výjimkou severovýchodu a Jeseníků.
Po delší době byly srážky konečně vydatnější. Více jich spadlo v Čechách než na Moravě a došlo ke zmírnění půdního sucha. Vzhledem k očekávaným srážkám dojde i v tomto týdnu k dalšímu doplňování půdní vláhy. Ve vrstvě 40–100 cm však bude půdní vláhy stále méně, než je v tuto dobu obvyklé.
V povrchové vrstvě půdy (0–40 cm) došlo ve sledovaných oblastech ke snížení odchylky sucha od obvyklého stavu, zejména v pásu od Litoměřicka po Svitavsko, v Královéhradeckém kraji a také v pásu od Olomouce po Břeclav. Aktuálně je tak v této vrstvě sucho pozorováno na jihu Plzeňského kraje, kde dosahuje počínajícího až výrazného stupně, a dále spíše místy v Ústeckém a Pardubickém kraji, na Kutnohorsku a v Krkonoších, kde se jedná převážně o počínající až mírné sucho. Na Moravě je podíl zasaženého území o něco větší. Jedná se zejména o celý Jihomoravský kraj, Uherskohradišťsko, Kroměřížsko, Olomoucko a Bruntálsko, kde se vyskytuje počínající až mírné sucho.
V hlubší vrstvě (40–100 cm) je odchylka sucha víceméně srovnatelná s uplynulým týdnem. I nadále pozorujeme nejvyšší odchylku sucha od obvyklého stavu na Chebsku, Děčínsku, v Českém Švýcarsku, částečně v Libereckém kraji, na jihu Plzeňského kraje, v pásu od Šumavy až po Orlické hory, na Bruntálsku, na pomezí Olomouckého a Moravskoslezského kraje a také na Zlínsku a Vsetínsku.
V rámci půdního profilu 0–100 cm je také patrný pokles odchylky sucha od obvyklého stavu, zejména na rozhraní Královéhradeckého, Pardubického a Středočeského kraje. Naopak na jihu Plzeňského kraje je odchylka vyšší. V rámci republiky jsou nejvyšší odchylky, odpovídající výjimečnému až extrémnímu suchu, pozorovány na Klatovsku, Domažlicku, Prachaticku, Kutnohorsku, Havlíčkobrodsku, Pardubicku a Bruntálsku. Na Chebsku, ve zbytku území jižní části Plzeňského kraje, na pomezí jižních Čech a Vysočiny, na Pelhřimovsku, dále v Pardubickém kraji, ve větší části Královéhradeckého a Olomouckého kraje, na Blanensku, Břeclavsku, Kroměřížsku, Uherskohradišťsku a v části Moravskoslezského kraje pozorujeme mírné až výrazné sucho. Ve zbytku území Vysočiny, Moravy a Slezska, ale také v části Jihočeského a Středočeského kraje a na západě a severu Čech, se vyskytuje počínající sucho. Výjimkou je Karvinsko, Frýdecko-Místecko a pás od Karlových Varů po Tábor, kde aktuálně víceméně není pozorována odchylka sucha od obvyklého stavu.
V celém půdním profilu se k 07. 06. vyskytuje odchylka sucha od obvyklého stavu na cca 68 % území, přičemž na dalších 15 % území je zaznamenána snížená úroveň půdní vláhy.
Predikce stavu půdního profilu je k dispozici na mapě dlouhodobé předpovědi na dva měsíce.
Na textu pracujeme.
Uplynulý týden (31. 5. 2026 – 6. 6. 2026) byl po delší době celkem deštivý. Srážky se objevovaly prakticky každý den. V Čechách napršelo zhruba dvakrát více než na Moravě. Nejvíce srážek spadlo v jižních a severních Čechách, ale také jihozápadně od Prahy a v oblasti Karlovarska a Chomutovska. Zde byly zaznamenány úhrny i nad 70 mm za týden. Téměř na polovině území republiky přesáhly srážkové úhrny 30 mm za týden. Na většině Moravy však úhrny dosahovaly pouze méně než 15 mm za týden, s výjimkou severovýchodu a Jeseníků. Stejně jako počasí byly proměnlivé i denní teploty vzduchu. V úterý, ve čtvrtek a v sobotu se maxima pohybovala mezi 20–25 °C, zatímco v ostatních dnech klesala pod 20 °C. Větrné počasí bylo výrazně vázáno na bouřky nebo na přechod fronty.
Hasiči se připravují na sezonu požárů. Vytipovat kritická místa a předpovědět nebezpečné podmínky pomáhá monitoring meteorologů a klimatologů. Letošní jaro bylo podle dat Českého hydrometeorologického úřadu nejsušší od roku 1961. Kromě silného větru a nízké vlhkosti je totiž právě sucho jedním z největších rizik propuknutí požáru. Pro ČT24 situaci komentovala Monika Hlavsová. Rozhovor je k dispozici v archivu televize zde (00:03:30-00:10:30).
Poptávka po vodě stoupá, jenže jí naopak ubývá. Ze sucha se stal celoevropský problém, který má dopad na oblasti energetiky i zemědělství. „Vidíme, že v oblasti střední Evropy jako Česko a Polsko, už odhady vykazují i letos zemědělcům nižší výnosy. Dopady na vegetaci začínají být negativní ve větší části našeho regionu, ale Česko a Polsko patří k oblastem, kde se situace zatím vyvíjí, řekněme, relativně nejhůře. Pořád ale letos zatím nejde o sucho s devastujícími dopady. To by nastalo v případě, že by trvalo několik měsíců,“ komentuje Miroslav Trnka.
Více v článku na seznamzpravy.cz zde.
Letošní jaro se zařadilo k nejteplejším v historii měření, což vystavilo české zemědělství i lesy silnému tlaku sucha. Aktuální srážky přinášejí první zlepšení, vlhké a teplé počasí však nahrává rozvoji chorob ovocných dřevin.
Více aktualit se dozvíte v novém čísle Týdenního přehledu aktualit od týmu Intersucho!
Celý přehled je k dispozici ke stažení níže a také ho každé úterý pravidelně najdete i na webu Czechglobe.
Jižní Čechy zažily o víkendu bouřky a prudké deště. Česko přitom v sobotu zažilo "druhý vrchol letošního sucha". Dva nejhorší stupně zasáhly zhruba polovinu země. „Minimálně v tomto týdnu vidíme naději na výrazné zlepšení stavu na většině území,“ uvádí v rozhovoru pro Český rozhlas Plus Miroslav Trnka. Celý rozhovor je k dispozici na webu iRozhlas zde.
I když jarní měsíce nebyly letos teplotně nijak rekordní, v součtu v Brně šlo o třetí nejteplejší jaro v historii měření od začátku 19. století. Proti průměru let 1961 až 1990 bylo o 3,1 stupně teplejší, vyplývá z grafu, který zveřejnil na síti X klimatolog Pavel Zahradníček. Více čtete zde.
Podporují nás a spolupracujeme s řadou institucí a organizací .
