Denně aktualizován graf vývoje sucha za poslední 2 měsíce s výhledem na dalších 9 dní podle modelu ECMWF v profilu 0–100 cm. V grafu jsou zobrazeny všechny stupně síly sucha a jejich prostorové zastoupení v rámci republiky. Lze tedy přehledně sledovat jak se sucho v poslední době vyvíjelo a i jaký bude jeho následující trend.
(textové informace odrážejí změny od neděle 30. 08. 2026 do neděle 06. 09. 2026 ráno)
Upozornění:Denně jsou aktualizované mapy v části Intenzita sucha, Deficit vláhy, Nasycení půdy, Zásoba vody v půdě, Kumulovaný stres a Předpověď. Ostatní mapy zachycují obvykle situaci v neděli ráno a k tomuto času se vážou i všechny doprovodné texty.
Portál InterSucho přináší několik typů informací o suchu a jeho dopadech, které je třeba vyhodnocovat ve vzájemných souvislostech. Úvodní mapy Intenzity sucha a Deficitu zásoby vody představují anomálii zásoby vody v půdě od stavu obvyklého v daném místě mezi lety 1961–2015. Oproti tomu mapa Nasycení půdy představuje odhad fyzické suchosti/vlhkosti půdy v daném pixelu a lze ji ověřit v terénu. Pro interpretaci, jak je dané nasycení půdy v daném místě obvyklé, je nutné použít odchylku od obvyklého stavu (tedy první dvě mapy). Zbývající mapy pak zachycují dopady sucha na stav vegetace (jako relativní kondici vegetace vůči dlouhodobému průměru let 2000–2024) a také dopady sucha na jednotlivé plodiny. Dopady sucha jsou vždy důsledkem kombinace absolutního nedostatku půdní vláhy, ale také její anomálnosti.
Uplynulý týden (30. 8. 2026 – 5. 9. 2026) ovlivňovaly z pohledu srážek území Česka hlavně přechody front. Území se zase pomyslně rozdělilo na západní, srážkově bohatší oblast a chudší Moravu. V Čechách napršelo většinou mezi 10–20 mm/týden. Na Moravě to bylo jen v řádu několika milimetrů.
Silnější srážky by se v tomto týdnu měly vyskytnout s průchodem zvlněné studené fronty ve středu, ale nebude se to týkat rovnoměrně celého území. Na některých místech spadne jen pár milimetrů. Půdní sucho se sice přechodně zmírní, ale poté by mělo dojít opět k jeho postupnému nárůstu.
V povrchové vrstvě půdy (0–40 cm) došlo k mírnému prohloubení půdního sucha zejména v již sledovaných oblastech na Moravě a jihu Čech. V západní polovině republiky, s výjimkou jihu Čech, není v této vrstvě sucho dále pozorováno. Méně příznivá zůstává situace na jižní Moravě, na východě Vysočiny a na Českokrumlovsku, kde nadále pozorujeme výjimečné sucho a místy, zejména na Žďársku, Třebíčsku, Břeclavsku či Hodonínsku, i sucho extrémní. Ve zbývajících částech Moravy, Vysočiny a na jihu Čech pozorujeme převážně mírné, místy výrazné sucho.
V hlubší vrstvě (40–100 cm) zůstává situace na většině území nadále velmi podobná jako v uplynulém týdnu a zejména na Moravě a jihu Čech je nadále dosti nepříznivá. Výjimkou je oblast severních Čech a místy také východnější část Středočeského kraje, kde aktuálně sucho nepozorujeme. Na převážné části území však stále zaznamenáváme výjimečné až extrémní sucho. Jedná se zejména o Moravu, ale také o Plzeňsko a jih Čech. Nižší intenzita sucha, odpovídající převážně mírnému suchu, je pozorována v části Karlovarského kraje, ve středních Čechách, severozápadně od Prahy a v části Ústeckého kraje. Příznivější situace je také v pásu od Táborska po Krkonoše.
V rámci půdního profilu 0–100 cm je v západní polovině republiky, s výjimkou jihu Čech a jižní části Plzeňského kraje, nadále pozorována příznivější situace a odchylka sucha od obvyklého stavu zde aktuálně téměř není patrná nebo je odchylka jen mírná. Odchylka se mírně prohloubila v již sledovaných oblastech na jihu Čech, zejména na Šumavě a v Novohradských horách, a na Moravě, kde sucho v různých intenzitách nadále zaznamenáváme na celém území. Nejméně příznivá situace přetrvává na Třebíčsku, Žďársku, Havlíčkobrodsku, Hodonínsku a Břeclavsku, také na pomezí Vysočiny, Jihomoravského a Pardubického kraje a místy na Šumpersku, kde je pozorováno výjimečné až extrémní sucho. Dohromady v rámci celého území tak extrémní sucho zasahuje necelých 9 % a sucho výjimečné 7 %. Výrazné sucho zasahuje přibližně 16 % území, a to převážně ve zbývajících oblastech na jihu Čech, Vysočiny a severní a východní Moravy. Mírné sucho, které se vyskytuje přibližně na 15 % území, pozorujeme zejména na jihu Plzeňského kraje, na Strakonicku a ve zbývajících částech Moravy a Slezska. Počínající sucho je pozorováno přibližně na 15 % území a týká se převážně pomezí Pardubického a Královéhradeckého kraje a západu republiky.
V celém půdním profilu se k 06. 09. vyskytuje oodchylka sucha od obvyklého stavu na cca 48 % území.
Predikce stavu půdního profilu je k dispozici na mapě dlouhodobé předpovědi na dva měsíce.
Na textu pracujeme.
Uplynulý týden (30. 8. 2026 – 5. 9. 2026) ovlivňovaly z pohledu srážek území Česka hlavně přechody front. Území se zase pomyslně rozdělilo na západní, srážkově bohatší oblast a chudší Moravu. V Čechách napršelo většinou mezi 10–20 mm/týden. Na Moravě to bylo jen v řádu několika milimetrů. Celkově na 63 % území republiky napršelo jen do 10 mm/týden. Denní teploty vzduchu se pohybovaly nejčastěji mezi 23–28 °C. Nejteplejším dnem byl pátek. Větrné počasí bylo převážně v pátek a sobotu.
Brno má za sebou nejteplejší léto v historii měření. Nerovnoměrné srážky prohloubily rozdíly v půdním suchu, které může postupně opět sílit. Rostliny na letošní stres z horka a sucha reagují. Požární sezóna stále nekončí.
Více aktualit se dozvíte v novém čísle Týdenního přehledu od týmu Intersucho!
Celý přehled je k dispozici ke stažení níže a také ho každé úterý pravidelně najdete i na webu Czechglobe.
Půdní sucho v Česku stále trvá, a to zejména na Moravě a v hlubších vrstvách půdy. I přes deště v posledních dnech je také málo vody v řekách a podzemních vrtech. Vice na novinky.cz zde.
Aktualizovali jsme infografiku Intenzity sucha, která ukazuje vývoj sucha v Česku pomocí měsíčních hodnot PDSI – Palmerova indexu intenzity sucha za období od ledna 1804 do srpna 2026.
Léto 2026 se v Česku zařadilo jako druhé nejteplejší od začátku souvislého hodnocení v roce 1961. Průměrná teplota dosáhla 19,4 °C, tedy o 1,8 °C více než klimatický normál z let 1991–2020. V Brně byla odchylka vůči období 1961–1990 dokonce 4,9 °C a město zaznamenalo nejteplejší léto za 226 let měření. Mimořádnost sezony potvrzuje také 51 tropických dnů, 23 dnů s teplotou nejméně 35 °C a rekordních 35 tropických nocí. „Trend je zcela jasný a dá se říct, že zrychluje,“ upozorňuje Pavel Zahradníček. Více v článku seznamzpravy.cz zde.
Jak ukazuje graf odchylky průměrné teploty vzduchu v Brně, založený na druhé nejdelší souvislé řadě měření v ČR, má jihomoravská metropole za sebou nejteplejší léto od počátku měření v roce 1800. Jako referenční období je přitom použit průměr let 1961–1990.
Zajímavé je, že žádný z jednotlivých letních měsíců nebyl sám o sobě nejteplejší v historii měření. Červen a srpen byly shodně druhé nejteplejší, zatímco červenec se zařadil jako šestý nejteplejší.
Podporují nás a spolupracujeme s řadou institucí a organizací .
