Odchylka sucha od obvyklého stavu v období 1961 - 2010


  • bez rizika sucha
  • S0 snížená úroveň půdní vláhy
  • S1 počínající sucho
  • S2 mírné sucho
  • S3 výrazné sucho
  • S4 výjimečné sucho
  • S5 extrémní sucho

Procento zasaženého území vybranými kategoriemi sucha

Graf vývoje sucha za poslední 2 měsíce s výhledem na dalších 9 dní podle modelu ECMWF v profilu 0–100 cm. V grafu jsou zobrazeny všechny stupně síly sucha a jejich prostorové zastoupení v rámci republiky. Lze tedy přehledně sledovat jak se sucho v poslední době vyvíjelo a i jaký bude jeho následující trend.

Aktuální stav sucha v České republice

v neděli 01. 07. 2018 v 7 hodin ráno (informace odrážejí změny v období od neděle 24. 06. 2018 do neděle 01. 07. 2018 ráno)

 

Shrnutí
V průběhu minulého týdne (24. 6. – 30. 6. 2018) jsme byli nejdříve pod vlivem tlakové výše, ale v polovině týdne se k nám začala tlačit tlaková níže z jihovýchodu a východu. Nejvíce pršelo v jižních Čechách a to hlavně v jejich jižní polovině. V průměru se pohybovaly okolo 70 mm/týden. Dále vydatnější srážky byly i v Jeseníkách (50-70 mm/týden). Ve zbytku republiky nejčastěji napršelo od 15-30 mm/týden. Nejméně srážek bylo na západním okraji republiky a to nejčastěji do 10 mm/týden. Srážky zhruba odpovídaly týdenní předpovědi. Vláhový deficit v půdě je díky tomu viditelně mírnější, zvláště v povrchové vrstvě. Deficit ale i nadále zasahuje podstatnou část území s výjimkou jihu Čech a enkláv na severovýchodě ČR. Nejvýraznější je naopak v případě krajů Olomouckého, Zlínského a Jihomoravského a také ve středních, severních a východních Čechách. Na 1/4 území přesahuje deficit 40 mm a 3% plochy pak 60 mm. Předchozí nedostatek vláhy se podle monitoringu ČHMÚ nadále podepisuje na výši hladin podzemní vody a také průtocích a rozložení oblastí s hydrologickým suchem dobře koresponduje s oblastmi výskytu dlouhodobějších deficitů půdní vlhkosti. Jádro nedostatku vláhy je na východ od osy řeky Vltavy s nejhorším stavem v oblast východních Čech a na Českomoravské vysočině, ale také v oblasti povodí řeky Moravy. Současně přetrvávají nesezónně nízké průtoky ve většině profilů a na většině území je hladina mělkých podzemních vod pod obvyklými hodnotami a místy i dosti zásadně. Ve střední Evropě se nižší hodnoty nasycení na území ČR vyrovnají aktuálním nejhlubším deficitům na Slovensku a Maďarsku. Nejvýraznější deficity pozorujeme ale na většině území severního Německa, v Itálii a v černomořské oblasti.

Aktuální intenzita sucha
Upozornění: Denně jsou aktualizované mapy v části “Předpověď” ostatní mapy zachycují obvykle situaci v neděli ráno a k tomuto času se váže i text.
Pokud jde o MÍRU INTENZITY SUCHA, (porovnáme-li aktuální stav s obvyklými podmínkami ve stejném období v průběhu let 1961-2010), situace se na většině území oproti minulému týdnu zlepšila a to zvláště ve svrchní vrstvě. Nicméně na 2/5 území ČR zůstává nasycení půdy pod bodem snížené dostupnosti (tj. 50%). Stav půdní vlhkosti do 1 m je nyní výrazně horší oproti obvyklým hodnotám zvláště ve středu, na severu a na východě Čech a na Moravě v krajích Olomouckém, Zlínském a zčásti v Jihomoravském a to v jeho severní části. Vnímání suché anomálie zkresluje relativně lepší stav vrstvy do 40 cm, kde naopak díky srážkám v uplynulých týdnech panuje poměrně dobrá situace. Domníváme se však, a zprávy o hladinách vodních toků a podzemních vrtů z monitoringu ČHMÚ tomu nasvědčují, že v řadě oblastí je nižší nasycení než obvykle v hloubce pod 1 m a tento stav přispívá k poklesu hladin podzemní vody. Nižší než obvyklou zásobu vody v půdě, typickou pro toto období v roce, jsme zaznamenali v neděli 1. 7. v celém profilu na 7/10 území (tedy o něco méně než před týdnem). Hlubší vrstva byla zasažena z 80 % (tedy o stejně jako v minulém týdnu). Povrchová vrstva je pod hodnotami obvyklými pro počátek června na 30 % území což představuje polovinu oproti předešlému týdnu. Regiony s odchylkami půdní vlhkosti, které hodnotíme intenzitou sucha S2-S5 se vyskytují na 1/2 území, a anomálie o intenzitě S4-S5, tj. výjimečné až extrémní sucho se nadále vyskytují na téměř 12 % což je polovina oproti situaci před týdnem.

Srovnání s měřeními půdní vlhkosti
Podle měření Českého hydrometeorologického ústavu srážky zvýšily vlhkost půdy v povrchové vrstvě pouze místy, na značné části území vlhkost stagnovala nebo se mírně snížila oproti předchozímu týdnu. Velmi nízká vlhkost pod 30 % VVK se vyskytuje ve vrstvě 0-10 cm na 31 % stanic, v 10 až 50 cm je na 33 % stanic a v 50-100 cm na 38 % stanic. Naopak velmi vysoká půdní vlhkost nad 80 % VVK se vyskytuje ve vrstvě 0-10 cm na 6 % stanic, v 10-50 a v 50-100 cm pouze na 5 % stanic. Vyšší vlhkosti půdy se vyskytují především v horských polohách na západě a jihu Čech a na východní Moravě, nižší v nížinách na jižní a střední Moravě a ve východních a severních Čechách, což koresponduje s našimi odhady relativního nasycení půdního profilu.

Průběh počasí v uplynulém týdnu
V průběhu minulého týdne (24. 6. – 30. 6. 2018) jsme byli nejdříve pod vlivem tlakové výše, ale v polovině týdne se k nám začala tlačit tlaková níže z jihovýchodu a východu. Nejvíce srážek spadlo v úterý až ve čtvrtek. Tyto srážky se prostorově lišily, ale pršelo na celém území republiky. Nejvíce pršelo v jižních Čechách a to hlavně v jejich jižní polovině. V průměru se pohybovaly okolo 70 mm/týden. Dále vydatnější srážky byly i v Jeseníkách (50-70 mm/týden). Ve zbytku republiky nejčastěji napršelo od 15-30 mm/týden. Nejméně srážek bylo na západním okraji republiky a to nejčastěji do 10 mm/týden. Srážky zhruba odpovídaly týdenní předpovědi. Uplynulý týden byl chladnější. V průměru se maximální denní teploty vzduchu pohybovaly mezi 19-22°C. Výjimkou byl pátek, kdy přechodně vystoupaly maxima na 27-30°C. Do středy včetně byly celkem chladné noci a rána, kdy minimální teploty klesaly i k 5°C. V průměru se nejčastěji pohybovaly od 8-10°C. S příchodem tlakové níže ve čtvrtek a pátek už tak chladné noci nebyly (13-16°C). Větrnější počasí bylo spjato hlavně s přechodem tlakové níže od středy do soboty. Vyšší rychlosti větru byly převážně nad Moravou a pak na hřebenech hor (hlavně Krkonoše).

Více informací

Monitorujte sucho

Vyplněním expertního dotazníku získáte přístup k desetidenní předpovědi relativní vlhkosti půdy aktualizované každých 24 hodin.

Aktuality

  • 24. 6. 2022

    Prezentace na konferenci Výzkum, vývoj a inovace pro řešení klimatické změny v ČR

    23. června 2022 se v Praze konala konference Výzkum, vývoj a inovace pro řešení klimatické změny v ČR pořádaná Radou vlády pro vědu a výzkum, Ministerstvem životního prostředí a Akademií věd ČR.


    Odborníci z Akademie věd ČR na konferenci představili své návrhy na opatření, která by měla snížit společenské dopady postupující globální změny klimatu, a to včetně konkrétních výzkumných projektů. Ty by do budoucna měly Česko připravit na významné výkyvy počasí od extrémních teplot přes sucho, silné bouře anebo záplavy.

    Do konference, kterou zahájily Helena Langšádlová, ministryně pro vědu, výzkum a inovace a Eva Zažímalová, předsedkyně Akademie věd, se aktivně zapojili také vědci z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe. S hlavní přednáškou prvního bloku konference, která byla věnována příčinám a projevům klimatické změny, vystoupil Miroslav Trnka. Do následující panelové diskuze se spolu s ním zapojil také Zdeněk Žalud.

    Po přednášce Anny Hubáčkové, ministryně životního prostředí, věnované dopadům klimatické změny, adaptacím a mitigaci, vystoupil v druhém bloku konference Michal V. Marek, který se věnoval roli základního výzkumu a transferu výsledků do praxe.

    V průběhu konference, na níž se role moderátora zhostil Jan Krejza z CzechGlobe, byly dále představeny výzkumné projekty a inovativní české podniky přispívající k řešení klimatické změny.

     Odkaz na záznam konference ZDE a ZDE

     

  • 22. 6. 2022

    Pavel Zahradníček hostem v Dobrém ránu na ČT3

    Pavel Zahradníček komentoval téma sucho a klimatickou změnu v pořadu Dobré ráno.
    Rozhovory ke zhlédnutí na ČT24 ZDE (27:20, 56:02, 1:36:00)