Odchylka sucha od obvyklého stavu v období 1961 - 2010


  • bez rizika sucha
  • S0 snížená úroveň půdní vláhy
  • S1 počínající sucho
  • S2 mírné sucho
  • S3 výrazné sucho
  • S4 výjimečné sucho
  • S5 extrémní sucho

Procento zasaženého území vybranými kategoriemi sucha

Graf vývoje sucha za poslední 2 měsíce s výhledem na dalších 9 dní podle modelu ECMWF v profilu 0–100 cm. V grafu jsou zobrazeny všechny stupně síly sucha a jejich prostorové zastoupení v rámci republiky. Lze tedy přehledně sledovat jak se sucho v poslední době vyvíjelo a i jaký bude jeho následující trend.

Aktuální stav sucha v České republice

v neděli 11. 8. 2019 v 7 hodin ráno (informace odrážejí změny v období od neděle 4. 8. 2019 do neděle 11. 8. 2019 ráno)
 

Shrnutí:
V uplynulém týdnu (4.8 – 10.8.2019) nám opět pršelo na území České republiky skoro každý den. Většinou šlo ale o pásy srážek, které se nedotkly celého území, ale jen menší části. Nejvíce srážek bylo zaznamenáno v úterý, ve středu a v sobotu. Celkově nejvíce srážek spadlo na střední a severní Moravě a to v rozmezí 25-40 mm za týden. Na zbytku republiky byly úhrny většinou mezi 10-20 mm za týden. Nejméně pak pršelo na Vysočině a jižních Čechách, v průměru okolo 10 mm/týden. Teploty vzduchu byly celkem vyrovnané. Nejčastěji se pohybovaly mezi 25-30 °C. Noci byly chladnější v neděli a pondělí a to průměru klesly na 12 °C. Poté se v noci oteplilo na hodnoty okolo 15 °C. Vítr byl většinou slabší a to pod 2 m/s. Při bouřkách lokálně a krátkodobě výrazně stoupal.
Vývoj posledních týdnů a i výhled do konce srpna je zatím příznivý. V příštích dvou týdnech čekáme srážky hlavně vždy počátkem každého týdne. Mezitím budou spíše jen slabé přeháňky. Teploty vzduchu budou odpovídat dlouhodobým hodnotám. Díky tomu se bude nasycení půdy zlepšovat a to v hlubších vrstvách, kde ale situace zůstane i tak špatná. Naopak v povrchové vrstvě neobvyklý deficit vláhy pozorován nebude.

JAK PRACOVAT S MAPAMI:?
Portál InterSucho přináší několik typů informací o suchu a jeho dopadech, které je třeba vyhodnocovat ve vzájemných souvislostech. Úvodní mapy Intenzity sucha a Deficitu zásoby vody představují anomálii zásoby vody v půdě od stavu obvyklého v daném místě mezi lety 1961-2010. Oproti tomu mapa Nasycení půdy představuje odhad fyzické suchosti/vlhkosti půdy v daném gridu a lze ji ověřit v terénu. Pro interpretaci jak je dané nasycení půdy v daném místě obvyklé je nutné použít odchylku od obvyklého stavu (tedy první dvě mapy). Zbývající mapy pak zachycují dopady sucha na stav vegetace a jednotlivé plodiny. Dopady sucha jsou vždy důsledkem kombinace absolutního nedostatku půdní vláhy, ale také její anomálnosti.

Intenzita sucha
Upozornění: Denně jsou aktualizované mapy v části Předpověď, ostatní mapy zachycují obvykle situaci v neděli ráno a k tomuto času se váže i text.
INTENZITA SUCHA V POVRCHOVÉ VRSTVĚ (0-40 cm) byla i v minulém týdnu díky deštivějšímu počasí zmírněna. Nyní sledujeme pouze v severních Čechách větší oblast až s výrazným suchem. Jinak se na území České republiky vyskytují menší oblasti s počínajícím suchem.
INTENZITA SUCHA V HLUBŠÍ VRSTVĚ (40-100 cm) je stále vážná a v minulém týdnu došlo k malému zlepšení, kdy ubylo extrémního sucha. I nadále většinu republiky však zasahuje výrazné až extrémní sucho.

Kategorii sucha S5, tedy extrémní sucho aktuálně pozorujeme na 1,4 % území. Výrazné a výjimečné sucho pak na zhruba 9 % území. Sucho se i nadále vyskytuje na téměř 77 % území České republiky. V hlubší vrstvě vidíme dlouhodobě problém zejména v oblasti Lounska, Mostecka, Slezska, střední Moravy, Třeboňska a severních Čech. Na sezónu 2019 s ohledem na dlouhodobou předpověď, stále pohlížíme s obavami zejména v oblasti jižní a střední Moravy, severní část Slezska a nejvýrazněji pak region severozápadních Čech (mapa dlouhodobé předpovědi na dva měsíce).

Srovnání s měřeními půdní vlhkosti
Podle měření Českého hydrometeorologického ústavu spadlé srážky na větší části území zvýšily vlhkost půdy v povrchové vrstvě, v hlubších vrstvách vlhkosti spíše stagnovaly. Velmi nízká vlhkost pod 30 % VVK se vyskytuje ve vrstvě 0-10 cm na 36 % stanic, v 10 až 50 cm je na 31 % stanic a v 50-100 cm na 27 % stanic. Naopak velmi vysoká půdní vlhkost nad 80 % VVK se vyskytuje na 12 % stanic ve vrstvě 0-10 cm, 10-50 cm a 50-100 cm na 7 % stanic. Vyšší vlhkosti půdy se vyskytují především v horských polohách v jižních Čechách a na východní Moravě, nižší především v nížinách v severozápadních a východních Čechách, což koresponduje s našimi odhady relativního nasycení půdního profilu.

Průběh počasí v uplynulém týdnu
V uplynulém týdnu (4.8 – 10.8.2019) nám opět pršelo na území České republiky skoro každý den. Většinou šlo ale o pásy srážek, které se nedotkly celého území, ale jen menší části. Nejvíce srážek bylo zaznamenáno v úterý, ve středu a v sobotu. Celkově nejvíce srážek spadlo na střední a severní Moravě a to v rozmezí 25-40 mm za týden. Na zbytku republiky byly úhrny většinou mezi 10-20 mm za týden. Nejméně pak pršelo na Vysočině a jižních Čechách, v průměru okolo 10 mm/týden. Teploty vzduchu byly celkem vyrovnané. Nejčastěji se pohybovaly mezi 25-30 °C. Noci byly chladnější v neděli a pondělí a to průměru klesly na 12 °C. Poté se v noci oteplilo na hodnoty okolo 15 °C. Vítr byl většinou slabší a to pod 2 m/s. Při bouřkách lokálně a krátkodobě výrazně stoupal.

Více informací

Monitorujte sucho

Vyplněním expertního dotazníku získáte přístup k desetidenní předpovědi relativní vlhkosti půdy aktualizované každých 24 hodin.

Aktuality

  • 30. 9. 2019

    Kolegové v pořadu 168 hodin na ČT24 - Svět podle Grety

    V pořadu 168 hodin na ČT24 vystoupil s komentářem prof. Michal V. Marek a klimatolog Pavel Zahradníček z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR, v.v.i. s komentářem k současné klimatické krizi, která byla řešena na Klimatickém summitu OSN 2019.
    Pořad ke zhlédnutí ZDE (stopáž od 0:42).

  • 28. 9. 2019

    Vliv změny klimatu na produkci pšenice ČT24

    Potravinová krize vedoucí k pasivní migraci obyvatel, a to kvůli poptávce po pšenici – předpověď pro druhou polovinu tohoto století, která vychází z nové studie mezinárodního týmu vedeného vědci z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR a Mendelovy univerzity publikovaná v Science Advances. Věnují se v ní obilovině, která je na mnoha místech planety nedílnou součástí jídelníčku a tvoří až pětinu energetického příjmu světové populace.

    Více o tématu v rozhovoru profesora Miroslava Trnky pro ČT 24 – rozhovor je ke zhlédnutí ZDE (stopáž od 14:43 min).
    Výše uvedená studie byla zmíněna rovněž v pořadu Věda 24, stopáž od 0:23 min. Pořad ke zhlédnutí ZDE.