Odchylka sucha od obvyklého stavu v období 1961 - 2015


  • bez rizika sucha
  • S0 snížená úroveň půdní vláhy
  • S1 počínající sucho
  • S2 mírné sucho
  • S3 výrazné sucho
  • S4 výjimečné sucho
  • S5 extrémní sucho

Procento zasaženého území vybranými kategoriemi sucha

Graf vývoje sucha za poslední 2 měsíce s výhledem na dalších 9 dní podle modelu ECMWF v profilu 0–100 cm. V grafu jsou zobrazeny všechny stupně síly sucha a jejich prostorové zastoupení v rámci republiky. Lze tedy přehledně sledovat jak se sucho v poslední době vyvíjelo a i jaký bude jeho následující trend.

 Aktuální stav sucha v České republice

v neděli 20. 10. 2019 v 7 hodin ráno (informace odrážejí změny v období od neděle 13. 10. 2019 do neděle 20. 10. 2019 ráno)


Shrnutí:
V uplynulém týdnu (13–19.10.2019) nakonec spadlo podstatně méně srážek než modely počítaly. Studená fronta uprostřed týdne přinesla úhrny většinou jen do 2 mm/týden. Nejvíce srážek spadlo na horách (10 mm/týden) a vysočině (6 mm/týden). Teploty vzduchu byly každý den prostorově velice rozmanité a to bylo dáno jak frontálním rozhraním, tak i vznikem nízké oblačnosti. Počátek týdne byl v průměru teplejší s maximy okolo 20 °C. Po zbytek týdne se pak denní teploty pohybovaly od 15 do 18 °C. Noční teploty byly nejčastěji od 8–10 °C.
Do konce října se čeká počasí bez významných srážek. Teploty budou ovlivňovány inverzní oblačností, ale většinou by měly být nadprůměrné. Relativní půdní vlhkost bude na území republiky klesat, ale zatím nebude významně vybočovat z obvyklých hodnot.

JAK PRACOVAT S MAPAMI:?
Portál InterSucho přináší několik typů informací o suchu a jeho dopadech, které je třeba vyhodnocovat ve vzájemných souvislostech. Úvodní mapy Intenzity sucha a Deficitu zásoby vody představují anomálii zásoby vody v půdě od stavu obvyklého v daném místě mezi lety 1961–2010. Oproti tomu mapa Nasycení půdy představuje odhad fyzické suchosti/vlhkosti půdy v daném gridu a lze ji ověřit v terénu. Pro interpretaci jak je dané nasycení půdy v daném místě obvyklé je nutné použít odchylku od obvyklého stavu (tedy první dvě mapy). Zbývající mapy pak zachycují dopady sucha na stav vegetace a jednotlivé plodiny. Dopady sucha jsou vždy důsledkem kombinace absolutního nedostatku půdní vláhy, ale také její anomálnosti.

Intenzita sucha
Upozornění: Denně jsou aktualizované mapy v části Předpověď, ostatní mapy zachycují obvykle situaci v neděli ráno a k tomuto času se váže i text.
INTENZITU SUCHA V POVRCHOVÉ VRSTVĚ (0-40 cm) se vyskytuje aktuálně pouze v Jihočeském kraji.
INTENZITA SUCHA V HLUBŠÍ VRSTVĚ (40-100 cm) se po několika týdnech začala opět horšit. Na většině území republiky zasažené suchem převažuje počínající až mírné sucho. Nicméně nadále výrazné až extrémní sucho zůstává v severních Čechách, Poohří, Polabí a v pásu táhnoucí se od severní Šumavy, přes Táborsko, Třeboňsko až po Novohradské hory.
Sucho se i nadále vyskytuje na téměř 16 % území České. V hlubší vrstvě vidíme dlouhodobě problém zejména v oblasti Lounska, Mostecka, Třeboňska a severních Čech. Na konec sezóny 2019 s ohledem na dlouhodobou předpověď, stále pohlížíme s obavami zejména v oblasti Čech a nejvýrazněji pak na region severozápadních Čech (mapa dlouhodobé předpovědi na dva měsíce).

Srovnání s měřeními půdní vlhkosti
Podle měření Českého hydrometeorologického ústavu na většině území došlo jen k mírným změnám vlhkosti půdy v povrchové vrstvě, v hlubších vrstvách vlhkosti spíše stagnovaly. Velmi nízká vlhkost pod 30 % VVK se vyskytuje ve vrstvě 0-10 cm na 7 % stanic, v 10 až 50 cm je na 21 % stanic a v 50-100 cm na 24 % stanic. Naopak velmi vysoká půdní vlhkost nad 80 % VVK se vyskytuje na 27 % stanic ve vrstvě 0-10 cm, v 10-50 cm a 50-100 cm na 8 % stanic. Vyšší vlhkosti půdy se vyskytují především v horských polohách na severovýchodní Moravě, nižší především v nížinách v severních a jižních Čechách a na jižní Moravě, což koresponduje s našimi odhady relativního nasycení půdního profilu.

Průběh počasí v uplynulém týdnu
V uplynulém týdnu (13–19.10.2019) nakonec spadlo podstatně méně srážek než modely počítaly. Studená fronta uprostřed týdne přinesla úhrny většinou jen do 2 mm/týden. Nejvíce srážek spadlo na horách (10 mm/týden) a vysočině (6 mm/týden). Teploty vzduchu byly každý den prostorově velice rozmanité a to bylo dáno jak frontálním rozhraním, tak i vznikem nízké oblačnosti. Počátek týdne byl v průměru teplejší s maximy okolo 20 °C. Po zbytek týdne se pak denní teploty pohybovaly od 15 do 18 °C. Noční teploty byly nejčastěji od 8–10 °C. Nejchladnější noc a ráno byla ve čtvrtek s minimem okolo 5 °C. Vítr byl většinou slabší do 2 m/s, pouze v úterý a ve středu byl vítr silnější.

Více informací

Monitorujte sucho

Vyplněním expertního dotazníku získáte přístup k desetidenní předpovědi relativní vlhkosti půdy aktualizované každých 24 hodin.

Aktuality

  • 8. 4. 2024

    Pavel Zahradníček na ČT24

    Klimatolog Pavel Zahradníček komentoval pro Studio ČT24 aktuální stav sucha (téma: Klimatologové varují před suchem), ke zhlédnutí ZDE (od 10:32 hod).

  • 4. 4. 2024

    Bilance: změny klimatu páchají už teď v česku rozsáhlé ekonomické škody

    Klimatická změna působí v současnosti v České republice škody v řádu desítek miliard korun. Vyplývá to ze zjištění pořadu ekonomické publicistiky ČT Bilance. Reportér Filip Černý mapoval dopady klimatických změn a oteplování na několik sektorů hospodářství.

    Nejviditelnějším a nejnákladnějším projevem klimatické změny v Česku byla masivní kůrovcová gradace, která v některých oblastech republiky, například v jižních Čechách nebo na Vysočině, způsobila zánik většiny smrkových lesů. Podle bioklimatologa Miroslava Trnky z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd by bez extrémního sucha a vysokých teplot nebylo takové rozšíření kůrovce dříve možné.

    Právě rostoucí teploty a také delší a hlubší epizody sucha jsou podle vědců typickým projevem lidstvem způsobených změn klimatu. Evropa je nejrychleji se oteplujícím světadílem a oproti období před průmyslovou revolucí se již průměrná teplota v Evropě zvedla o 2,2°C. Další oteplení přitom podle klimatologů bude následovat, protože oxid uhličitý vypouštěný civilizací může v atmosféře působit celá desetiletí a přírodní prostředí (vegetace, oceány, půda) tak velké množství nezvládá ukládat.

    Článek k přečtení a pořad ke zhlédnutí jsou ZDE.

6. října 2019 / 40. týden

předchozí další stáhnout zavřít