Odchylka sucha od obvyklého stavu v období 1961 - 2015


  • bez rizika sucha
  • S0 snížená úroveň půdní vláhy
  • S1 počínající sucho
  • S2 mírné sucho
  • S3 výrazné sucho
  • S4 výjimečné sucho
  • S5 extrémní sucho

Procento zasaženého území vybranými kategoriemi sucha

Graf vývoje sucha za poslední 2 měsíce s výhledem na dalších 9 dní podle modelu ECMWF v profilu 0–100 cm. V grafu jsou zobrazeny všechny stupně síly sucha a jejich prostorové zastoupení v rámci republiky. Lze tedy přehledně sledovat jak se sucho v poslední době vyvíjelo a i jaký bude jeho následující trend.

Aktuální stav sucha v České republice

v neděli 03. 05. 2020 v 7 hodin ráno (informace odrážejí změny v období od neděle 26. 04. 2019 do neděle 03. 05. 2020 ráno)


Shrnutí:
V uplynulém týdnu (26.4. – 2.5.2020) se nám změnil charakter počasí a výrazně přibylo i srážek. Ty byly hlavně od úterý do soboty. Díky tomu pršelo na celém území republiky, ale prostorově se úhrny samozřejmě lišily. Nejvíce napršelo v pásu od Šumavy po Krkonoše, kde bylo naměřeno většinou přes 20 mm/týden. Jinak na zbytku území spadlo nejčastěji okolo 10 mm za týden. Teplota vzduchu stoupala do úterý, kdy přesáhla i 25°C. Poté došlo k ochlazení a maximální teplota vzduchu byla nejčastěji mezi 15-20°C. Noční mrazíky řádily hlavně počátkem týdne, kdy klesaly minima i pod bod mrazu.
Výrazně pomoci v boji se suchem může přelom tohoto a příštího týdne, kdy modely zatím předpokládají větší množství srážek a také výrazné ochlazení. To by pomohlo udržet vláhu v půdě i po delší dobu a tím se i vsakovat do hlubších vrstev. Naopak negativním efektem může být ranní mrazíky, které by poškodily plodiny. Předpověď je teď hodně dynamická, tak doporučujeme sledovat aktualizace.

JAK PRACOVAT S MAPAMI:?
Portál InterSucho přináší několik typů informací o suchu a jeho dopadech, které je třeba vyhodnocovat ve vzájemných souvislostech. Úvodní mapy Intenzity sucha a Deficitu zásoby vody představují anomálii zásoby vody v půdě od stavu obvyklého v daném místě mezi lety 1961–2010. Oproti tomu mapa Nasycení půdy představuje odhad fyzické suchosti/vlhkosti půdy v daném gridu a lze ji ověřit v terénu. Pro interpretaci jak je dané nasycení půdy v daném místě obvyklé je nutné použít odchylku od obvyklého stavu (tedy první dvě mapy). Zbývající mapy pak zachycují dopady sucha na stav vegetace a jednotlivé plodiny. Dopady sucha jsou vždy důsledkem kombinace absolutního nedostatku půdní vláhy, ale také její anomálnosti.

Intenzita sucha
Upozornění: Denně jsou aktualizované mapy v části Předpověď, ostatní mapy zachycují obvykle situaci v neděli ráno a k tomuto času se váže i text.
INTENZITA SUCHA V POVRCHOVÉ VRSTVĚ (0–40 cm) se minulý týden zlepšila a to v oblastech, kde byly zaznamenány srážky. V povrchové vrstvě převažuje počínající až výrazné sucho. Pás extrémního sucha je sledován na severní Moravě a ve Slezsku, další oblast kde sucho zůstává ve výjimečném stavu je Krušnohoří.. Hlubší sucho však zůstává také na Plzeňsku, na Třeboňsku, v břeclavském výběžku a v Bílých Karpatech.
INTENZITA SUCHA V HLUBŠÍ VRSTVĚ (40–100 cm) spíše stagnovala. Výrazné až extrémní sucho se vyskytuje nadále i v jižních Čechách, především na Písecku, Třeboňsku a na Jindřichohradecku, ale také ve Slezsku a v Krkonoších.
Sucho se i nadále vyskytuje na téměř 99 % území České republiky, na 10 % se vyskytuje extrémní sucho. V hlubší vrstvě vidíme dlouhodobě problém zejména v oblasti severních Čech a v jižních Čechách. Co se týče prognózy stavu sucha na příští dva měsíce, nejeví se očekávaný vývoj dobře (mapa dlouhodobé předpovědi na dva měsíce).

Srovnání s měřeními půdní vlhkosti
Podle měření Českého hydrometeorologického pokračoval severozápadě a východě území pokles vlhkosti půdy v povrchové vrstvě, na ostatním území vlivem srážek vlhkosti stouply, v hlubších vrstvách vlhkosti spíše stagnovaly. Velmi nízká vlhkost pod 30 % VVK se vyskytuje ve vrstvě 0-10 cm na 33 % stanic, v 10 až 50 cm je na 18 % stanic a v 50-100 cm na 15 % stanic. Naopak velmi vysoká půdní vlhkost nad 80 % VVK se vyskytuje na 8 % stanic ve vrstvě 0-10 cm, v 10-50 cm a 50-100 cm na 12 % stanic. Vyšší vlhkosti půdy se vyskytují především v horských polohách na severovýchodní Moravě a v Čechách, nižší především v nížinách v severozápadních Čechách a na jižní Moravě, což koresponduje s našimi odhady relativního nasycení půdního profilu.

Průběh počasí v uplynulém týdnu
V uplynulém týdnu (26.4. – 2.5.2020) se nám změnil charakter počasí a výrazně přibylo i srážek. Ty byly hlavně od úterý do soboty. Díky tomu pršelo na celém území republiky, ale prostorově se úhrny samozřejmě lišily. Nejvíce napršelo v pásu od Šumavy po Krkonoše, kde bylo naměřeno většinou přes 20 mm/týden. Jinak na zbytku území spadlo nejčastěji okolo 10 mm za týden. Teplota vzduchu stoupala do úterý, kdy přesáhla i 25°C. Poté došlo k ochlazení a maximální teplota vzduchu byla nejčastěji mezi 15-20°C. Noční mrazíky řádily hlavně počátkem týdne, kdy klesaly minima i pod bod mrazu. Poté se situace zlepšila a noční teploty byly nejčastěji na 5-10°C. Průměrné rychlosti větru byly relativně nízké a to mezi 1-2 m/s. Pouze v sobotu bylo větrněji, kdy denní průměry se dostaly nad 3 m/s.

Více informací

Monitorujte sucho

Vyplněním expertního dotazníku získáte přístup k desetidenní předpovědi relativní vlhkosti půdy aktualizované každých 24 hodin.

Aktuality

  • 8. 10. 2024

    Nejdeštivější září v Brně za dvě stě let

    Kvůli extrémním dešťům, které Česká republika zažila v září letošního roku, se tento měsíc zařadil mezi nejdeštivější v historii. Podle klimatologa Pavla Zahradníčka z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR průměrné srážky v Brně za září dosahují čtyřiceti milimetrů. Letošní devátý měsíc roku tento průměr téměř čtyřnásobně překonal. Rozhovor pro Brněnský deník Rovnost je k dispozici ZDE.

  • 27. 9. 2024

    Nesnesitelné tropy, pak povodně. Počasí, jak jsme ho znali, končí

    Počasí, jak jsme ho znali, končí a politici by na to měli reagovat, pokud chceme život v Česku zachovat co nejsnesitelnější. I to je výsledek ankety předních českých expertů na klima. Jejich pohled přinášíme po nejteplejším létě v historii a po ničivých povodních. Zaznělo i to, že Česko zatím míří k létům s běžnými teplotami nad 40°C a k výpadkům pitné vody. Jaká opatření by proti tomu klimatologové přijali, kdyby měli tu moc? K tématu mluví i klimatologové Alexander Ač a Pavel Zahradníček z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR. Celý rozhovor pro irozhlas.cz je k dispozici ZDE.