Odchylka sucha od obvyklého stavu v období 1961 - 2015


  • bez rizika sucha
  • S0 snížená úroveň půdní vláhy
  • S1 počínající sucho
  • S2 mírné sucho
  • S3 výrazné sucho
  • S4 výjimečné sucho
  • S5 extrémní sucho

Procento zasaženého území vybranými kategoriemi sucha

Graf vývoje sucha za poslední 2 měsíce s výhledem na dalších 9 dní podle modelu ECMWF v profilu 0–100 cm. V grafu jsou zobrazeny všechny stupně síly sucha a jejich prostorové zastoupení v rámci republiky. Lze tedy přehledně sledovat jak se sucho v poslední době vyvíjelo a i jaký bude jeho následující trend.

Aktuální stav sucha v České republice

v neděli 21. 06. 2020 v 7 hodin ráno (informace odrážejí změny v období od neděle 14. 06. 2019 do neděle 21. 06. 2020 ráno)


Shrnutí:
V uplynulém týdnu (14.06.–20.06.2020) bylo naše území pod vlivem tlakové níže, která přinesla velké množství srážek a vzhledem k značnému nasycení půdy i místní povodně. Vytrvalejší a zároveň lokálně intenzivní srážky začaly ve středu a pokračovaly až do konce týdne. Většinou byly vyšší, než počítala týdenní předpověď počasí. Na mnoha místech překročila hodnoty 100 mm za týden, lokálně i dokonce 200 mm/týden. Nejvíce srážek spadlo v oblasti Beskyd, Jeseníků, Orlických a Jizerských hor. Vyšší plošné úhrny byly i ve východních Čechách. Kde neudeřily častější bouřky, tak se pohybovaly týdenní úhrny na 20–40 mm. Od pondělí do středy včetně se pohybovaly denní maximální teploty vzduchu nejčastěji mezi 21–24 °C. Poté se ochladilo zhruba o 5 °C.
V uplynulém týdnu pokračovalo výrazně vlhké počasí, které přineslo značné srážky a to i nad 100 mm za týden. Tento týden se již počasí uklidní, ale stále se dočkáme přeháněk. V následujících 10 dnech neočekáváme výskyt půdního sucha s výjimkou malých lokalit.

JAK PRACOVAT S MAPAMI:?
Portál InterSucho přináší několik typů informací o suchu a jeho dopadech, které je třeba vyhodnocovat ve vzájemných souvislostech. Úvodní mapy Intenzity sucha a Deficitu zásoby vody představují anomálii zásoby vody v půdě od stavu obvyklého v daném místě mezi lety 1961–2010. Oproti tomu mapa Nasycení půdy představuje odhad fyzické suchosti/vlhkosti půdy v daném pixelu a lze ji ověřit v terénu. Pro interpretaci, jak je dané nasycení půdy v daném místě obvyklé, je nutné použít odchylku od obvyklého stavu (tedy první dvě mapy). Zbývající mapy pak zachycují dopady sucha na stav vegetace a jednotlivé plodiny. Dopady sucha jsou vždy důsledkem kombinace absolutního nedostatku půdní vláhy, ale také její anomálnosti.

Intenzita sucha
Upozornění: Denně jsou aktualizované mapy v části Předpověď, ostatní mapy zachycují obvykle situaci v neděli ráno a k tomuto času se váže i text.
INTENZITA SUCHA V POVRCHOVÉ VRSTVĚ (0–40 cm) není aktuálně sledována.
INTENZITA SUCHA V HLUBŠÍ VRSTVĚ (40–100 cm) se zlepšila natolik, že zhruba na 83 % území není sledováno sucho. Oblasti, kde se i nadále vyskytuje sucho, je Krušnohoří a jeho podhůří, Olomoucko a Krnovsko. Poté se vyskytují drobnější místa, jako Plzeňsko, Třeboňsko, či Krkonoše.
V půdním profilu 0–100 cm sledujeme sucho na cca 2,5 %, letos nastala takto nízká úroveň poprvé.
V hlubší vrstvě vidíme dlouhodobě problém zejména v oblasti severozápadních Čech a v jižních Čechách. Co se týče prognózy stavu sucha na příští dva měsíce je malá pravděpodobnost dosycení půdního profilu především v místech, která jsou zmíněna výše (viz mapa dlouhodobé předpovědi na dva měsíce).

Srovnání s měřeními půdní vlhkosti
Podle měření Českého hydrometeorologického ústavu srážky na větší části území zvýšily vlhkosti půdy především v orniční vrstvě, v hlubších vrstvách vlhkosti spíše stagnovaly. Velmi nízká vlhkost pod 30 % VVK se nevyskytuje ve vrstvě 0–10 cm, v 10 až 50 cm je na 9 % stanic a v 50–100 cm na 15 % stanic. Naopak velmi vysoká půdní vlhkost nad 80 % VVK se vyskytuje na 63 % stanic ve vrstvě 0–10 cm, v 10–50 cm na 32 % stanic a v 50–100 cm na 13 % stanic. Vyšší vlhkosti půdy se vyskytují především v horských polohách a na Vysočině, nižší především v nížinách v severních Čechách, na jižní a severní Moravě, což koresponduje s našimi odhady relativního nasycení půdního profilu.

Průběh počasí v uplynulém týdnu
V uplynulém týdnu (14.06.–20.06.2020) bylo naše území pod vlivem tlakové níže, která přinesla velké množství srážek a vzhledem k značnému nasycení půdy i místní povodně. Vytrvalejší a zároveň lokálně intenzivní srážky začaly ve středu a pokračovaly až do konce týdne. Většinou byly vyšší, než počítala týdenní předpověď počasí. Na mnoha místech překročila hodnoty 100 mm za týden, lokálně i dokonce 200 mm/týden. Nejvíce srážek spadlo v oblasti Beskyd, Jeseníků, Orlických a Jizerských hor. Vyšší plošné úhrny byly i ve východních Čechách. Kde neudeřily častější bouřky, tak se pohybovaly týdenní úhrny na 20–40 mm. Od pondělí do středy včetně se pohybovaly denní maximální teploty vzduchu nejčastěji mezi 21–24 °C. Poté se ochladilo zhruba o 5 °C. Noční teploty byly relativně vysoké a to okolo 13–16 °C. Vítr byl v první polovině týdne nízký a to nejčastěji mezi 1–3 m/s. Poté se rozfoukalo a to hlavně během bouřkových situací.

Více informací

Monitorujte sucho

Vyplněním expertního dotazníku získáte přístup k desetidenní předpovědi relativní vlhkosti půdy aktualizované každých 24 hodin.

Aktuality

  • 8. 4. 2024

    Pavel Zahradníček na ČT24

    Klimatolog Pavel Zahradníček komentoval pro Studio ČT24 aktuální stav sucha (téma: Klimatologové varují před suchem), ke zhlédnutí ZDE (od 10:32 hod).

  • 4. 4. 2024

    Bilance: změny klimatu páchají už teď v česku rozsáhlé ekonomické škody

    Klimatická změna působí v současnosti v České republice škody v řádu desítek miliard korun. Vyplývá to ze zjištění pořadu ekonomické publicistiky ČT Bilance. Reportér Filip Černý mapoval dopady klimatických změn a oteplování na několik sektorů hospodářství.

    Nejviditelnějším a nejnákladnějším projevem klimatické změny v Česku byla masivní kůrovcová gradace, která v některých oblastech republiky, například v jižních Čechách nebo na Vysočině, způsobila zánik většiny smrkových lesů. Podle bioklimatologa Miroslava Trnky z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd by bez extrémního sucha a vysokých teplot nebylo takové rozšíření kůrovce dříve možné.

    Právě rostoucí teploty a také delší a hlubší epizody sucha jsou podle vědců typickým projevem lidstvem způsobených změn klimatu. Evropa je nejrychleji se oteplujícím světadílem a oproti období před průmyslovou revolucí se již průměrná teplota v Evropě zvedla o 2,2°C. Další oteplení přitom podle klimatologů bude následovat, protože oxid uhličitý vypouštěný civilizací může v atmosféře působit celá desetiletí a přírodní prostředí (vegetace, oceány, půda) tak velké množství nezvládá ukládat.

    Článek k přečtení a pořad ke zhlédnutí jsou ZDE.