Odchylka sucha od obvyklého stavu v období 1961 - 2015


  • bez rizika sucha
  • S0 snížená úroveň půdní vláhy
  • S1 počínající sucho
  • S2 mírné sucho
  • S3 výrazné sucho
  • S4 výjimečné sucho
  • S5 extrémní sucho

Procento zasaženého území vybranými kategoriemi sucha

Graf vývoje sucha za poslední 2 měsíce s výhledem na dalších 9 dní podle modelu ECMWF v profilu 0–100 cm. V grafu jsou zobrazeny všechny stupně síly sucha a jejich prostorové zastoupení v rámci republiky. Lze tedy přehledně sledovat jak se sucho v poslední době vyvíjelo a i jaký bude jeho následující trend.

Aktuální stav sucha v České republice

v neděli 16. 05. 2020 v 7 hodin ráno (informace odrážejí změny v období od neděle 09. 05. 2021 do neděle 16. 05. 2021 ráno)
 

Shrnutí:
V uplynulém týdnu (9.5. – 15.5.2021) jsme přešli z tropických teplot do chladnějšího a hlavně srážkově bohatého období. Během středy a čtvrtka byly vysoké a místy i intenzivní srážky, které způsobily zvýšené hladiny řek a na mnoha místech vyhlášení povodňových stavů. Nejvíce pršelo v jižní polovině republiky a to konkrétně v Plzeňském, Středočeském, Jihočeském kraji a na Vysočině. Nejčastěji šlo o úhrny mezi 50-70 mm za týden. Naopak nejméně srážek bylo zaznamenáno na severu republiky a ve Zlínském kraji a to okolo 15-30 mm za týden. V pondělí a úterý se objevil tropický den, když byly naměřeny teploty vzduchu nad hranicí 30 °C. Ve středu se začalo od východu ochlazovat a maxima spadla na 12-15 °C.
V dalších dnech nečekáme změnu v charakteru počasí. Květen bude nadále teplotně normální či lehce podprůměrný. Nadále k nám bude proudit vlhký vzduch od západu, který přinese další srážky a to už většinou ve formě přeháněk.

JAK PRACOVAT S MAPAMI:?
Portál InterSucho přináší několik typů informací o suchu a jeho dopadech, které je třeba vyhodnocovat ve vzájemných souvislostech. Úvodní mapy Intenzity sucha a Deficitu zásoby vody představují anomálii zásoby vody v půdě od stavu obvyklého v daném místě mezi lety 1961–2010. Oproti tomu mapa Nasycení půdy představuje odhad fyzické suchosti/vlhkosti půdy v daném pixelu a lze ji ověřit v terénu. Pro interpretaci, jak je dané nasycení půdy v daném místě obvyklé, je nutné použít odchylku od obvyklého stavu (tedy první dvě mapy). Zbývající mapy pak zachycují dopady sucha na stav vegetace a jednotlivé plodiny. Dopady sucha jsou vždy důsledkem kombinace absolutního nedostatku půdní vláhy, ale také její anomálnosti.

Intenzita sucha
Upozornění: Denně jsou aktualizované mapy v části Předpověď, ostatní mapy zachycují obvykle situaci v neděli ráno a k tomuto času se váže i text.
INTENZITA SUCHA V POVRCHOVÉ VRSTVĚ (0–40 cm) se minulý týden snížila a nyní nesledujeme žádný stupeň sucha v této vrstvě.
INTENZITA SUCHA V HLUBŠÍ VRSTVĚ (40–100 cm) se minulý týden snížila. V současné době zůstává jedna větší lokalita v Krkonoších a jeho podhůří.
Aktuálně se sucho na území České republiky vyskytuje na max. 1 % území (půdní profil 0–100 cm), oproti minulému týdnu došlo k výraznějšímu snížení sucha. Predikce pravděpodobnosti dosycení půdního profilu na příští dva měsíce je k dispozici na mapě dlouhodobé předpovědi na dva měsíce.

Srovnání s měřeními půdní vlhkosti
Podle měření Českého hydrometeorologického ústavu došlo na většině území vlivem srážek k vzestupu vlhkosti půdy v orniční vrstvě, v hlubších vrstvách vlhkosti stagnují. Velmi nízká vlhkost pod 30 % VVK se nevyskytuje ve vrstvě 0-10 cm na žádné stanici, v 10 až 50 cm je na 12 % stanic a v 50-100 cm na 11 % stanic. Naopak velmi vysoká půdní vlhkost nad 80 % VVK se vyskytuje na 43 % stanic ve vrstvě 0-10 cm, v 10-50 cm na 22 % stanic a v 50-100 cm na 21 % stanic. Vyšší vlhkosti půdy se vyskytují především ve vyšších polohách, nižší především v nížinách na jihu Moravy, což koresponduje s našimi odhady relativního nasycení půdního profilu.

Průběh počasí v uplynulém týdnu
V uplynulém týdnu (9.5. – 15.5.2021) jsme přešli z tropických teplot do chladnějšího a hlavně srážkově bohatého období. Během středy a čtvrtka byly vysoké a místy i intenzivní srážky, které způsobily zvýšené hladiny řek a na mnoha místech vyhlášení povodňových stavů. Nejvíce pršelo v jižní polovině republiky a to konkrétně v Plzeňském, Středočeském, Jihočeském kraji a na Vysočině. Nejčastěji šlo o úhrny mezi 50-70 mm za týden. Naopak nejméně srážek bylo zaznamenáno na severu republiky a ve Zlínském kraji a to okolo 15-30 mm za týden. V pondělí a úterý se objevil tropický den, když byly naměřeny teploty vzduchu nad hranicí 30 °C. Ve středu se začalo od východu ochlazovat a maxima spadla na 12-15 °C. Noční teploty byly většinou nad hranicí 10 °C. Pouze minulou neděli a v sobotu spadly často pod hranici 5 °C. V první polovině týdne bylo počasí větrnější. Průměrné denní rychlosti se pohybovaly okolo 3-5 m/s.

Více informací

Monitorujte sucho

Vyplněním expertního dotazníku získáte přístup k desetidenní předpovědi relativní vlhkosti půdy aktualizované každých 24 hodin.

Aktuality

  • 8. 4. 2024

    Pavel Zahradníček na ČT24

    Klimatolog Pavel Zahradníček komentoval pro Studio ČT24 aktuální stav sucha (téma: Klimatologové varují před suchem), ke zhlédnutí ZDE (od 10:32 hod).

  • 4. 4. 2024

    Bilance: změny klimatu páchají už teď v česku rozsáhlé ekonomické škody

    Klimatická změna působí v současnosti v České republice škody v řádu desítek miliard korun. Vyplývá to ze zjištění pořadu ekonomické publicistiky ČT Bilance. Reportér Filip Černý mapoval dopady klimatických změn a oteplování na několik sektorů hospodářství.

    Nejviditelnějším a nejnákladnějším projevem klimatické změny v Česku byla masivní kůrovcová gradace, která v některých oblastech republiky, například v jižních Čechách nebo na Vysočině, způsobila zánik většiny smrkových lesů. Podle bioklimatologa Miroslava Trnky z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd by bez extrémního sucha a vysokých teplot nebylo takové rozšíření kůrovce dříve možné.

    Právě rostoucí teploty a také delší a hlubší epizody sucha jsou podle vědců typickým projevem lidstvem způsobených změn klimatu. Evropa je nejrychleji se oteplujícím světadílem a oproti období před průmyslovou revolucí se již průměrná teplota v Evropě zvedla o 2,2°C. Další oteplení přitom podle klimatologů bude následovat, protože oxid uhličitý vypouštěný civilizací může v atmosféře působit celá desetiletí a přírodní prostředí (vegetace, oceány, půda) tak velké množství nezvládá ukládat.

    Článek k přečtení a pořad ke zhlédnutí jsou ZDE.