Odchylka sucha od obvyklého stavu v období 1961 - 2010


  • bez rizika sucha
  • S0 snížená úroveň půdní vláhy
  • S1 počínající sucho
  • S2 mírné sucho
  • S3 výrazné sucho
  • S4 výjimečné sucho
  • S5 extrémní sucho

Procento zasaženého území vybranými kategoriemi sucha

Graf vývoje sucha za poslední 2 měsíce s výhledem na dalších 9 dní podle modelu ECMWF v profilu 0–100 cm. V grafu jsou zobrazeny všechny stupně síly sucha a jejich prostorové zastoupení v rámci republiky. Lze tedy přehledně sledovat jak se sucho v poslední době vyvíjelo a i jaký bude jeho následující trend.

Aktuální stav sucha v České republice

v neděli 23. 05. 2020 v 7 hodin ráno (informace odrážejí změny v období od neděle 16. 05. 2021 do neděle 23. 05. 2021 ráno)


Shrnutí:
V uplynulém týdnu (16.5. – 22.5.2021) k nám proudil chladný a vlhký vzduch. To způsobilo, že pršelo každý den, i když to nebylo vždy na celém území a úhrny nebyly extrémní s výjimkou pondělí, kdy pršelo hodně na severovýchodě republiky. To ovlivnilo i celotýdenní sumu srážek. Nejvíce napršelo na východě Moravy a to mezi 30-60 mm za týden. Naopak na mnoha místech (např. jižní Morava, střední Čechy) spadlo jen do 10 mm za týden. Maximální teploty se pohybovaly nejčastěji mezi 13-18 °C. Nejchladnější den bylo pondělí a nejteplejší pátek.
Podle předpovědí se až do první třetiny června počasí příliš nezmění. Stále budou teploty se pohybovat kolem dlouhodobého průměru a příliš přes 20 °C nebudou stoupat. Srážky by měly být častější a to hlavně formou přeháněk díky přílivu vlhkého vzduchu.

JAK PRACOVAT S MAPAMI:?

Portál InterSucho přináší několik typů informací o suchu a jeho dopadech, které je třeba vyhodnocovat ve vzájemných souvislostech. Úvodní mapy Intenzity sucha a Deficitu zásoby vody představují anomálii zásoby vody v půdě od stavu obvyklého v daném místě mezi lety 1961–2010. Oproti tomu mapa Nasycení půdy představuje odhad fyzické suchosti/vlhkosti půdy v daném pixelu a lze ji ověřit v terénu. Pro interpretaci, jak je dané nasycení půdy v daném místě obvyklé, je nutné použít odchylku od obvyklého stavu (tedy první dvě mapy). Zbývající mapy pak zachycují dopady sucha na stav vegetace a jednotlivé plodiny. Dopady sucha jsou vždy důsledkem kombinace absolutního nedostatku půdní vláhy, ale také její anomálnosti.

Intenzita sucha
Upozornění: Denně jsou aktualizované mapy v části Předpověď, ostatní mapy zachycují obvykle situaci v neděli ráno a k tomuto času se váže i text.
INTENZITA SUCHA V POVRCHOVÉ VRSTVĚ (0–40 cm) není druhý týden v řadě pozorována. V této vrstvě není sledován žádný stupeň sucha.
INTENZITA SUCHA V HLUBŠÍ VRSTVĚ (40–100 cm) se minulý týden nepatrně zvýšila v lokalitě, kde sucho i nadále zůstává. Jedná se o jednu větší lokalitu v Krkonoších a jeho podhůří.
Aktuálně se sucho na území České republiky vyskytuje na max. 1 % území (půdní profil 0–100 cm). Predikce pravděpodobnosti dosycení půdního profilu na příští dva měsíce je k dispozici na mapě dlouhodobé předpovědi na dva měsíce.

Srovnání s měřeními půdní vlhkosti
Podle měření Českého hydrometeorologického ústavu došlo na většině území k výraznému kolísání vlhkosti půdy v povrchové vrstvě, v hlubších vrstvách vlhkosti stagnovali. Velmi nízká vlhkost pod 30 % VVK se vyskytuje ve vrstvě 0-10 cm na 3 % stanic, v 10 až 50 cm je na 12 % stanic a v 50-100 cm na 11 % stanic. Naopak velmi vysoká půdní vlhkost nad 80 % VVK se vyskytuje na 38 % stanic ve vrstvě 0-10 cm, v 10-50 cm na 21 % stanic a v 50-100 cm na 21 % stanic. Vyšší vlhkosti půdy se vyskytují především ve vyšších polohách, nižší především v nížinách na jihu Moravy, což koresponduje s našimi odhady relativního nasycení půdního profilu.

Průběh počasí v uplynulém týdnu
V uplynulém týdnu (16.5. – 22.5.2021) k nám proudil chladný a vlhký vzduch. To způsobilo, že pršelo každý den, i když to nebylo vždy na celém území a úhrny nebyly extrémní s výjimkou pondělí, kdy pršelo hodně na severovýchodě republiky. To ovlivnilo i celotýdenní sumu srážek. Nejvíce napršelo na východě Moravy a to mezi 30-60 mm za týden. Naopak na mnoha místech (např. jižní Morava, střední Čechy) spadlo jen do 10 mm za týden. Maximální teploty se pohybovaly nejčastěji mezi 13-18 °C. Nejchladnější den bylo pondělí a nejteplejší pátek. Noční teploty klesaly k 5-8 °C. Ve středu až pátek minima klesala často jen k 3 °C. Průměrné denní rychlosti větru se pohybovaly mezi 2-3 m/s.

Více informací

Monitorujte sucho

Vyplněním expertního dotazníku získáte přístup k desetidenní předpovědi relativní vlhkosti půdy aktualizované každých 24 hodin.

Aktuality

  • 22. 11. 2021

    Ocenění za komunikaci o změně klimatu pro Miroslava Trnku

    Profesor Miroslav Trnka, vedoucí vědecký pracovník Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd České republiky (CzechGlobe) a profesor v Ústavu agrosystémů a bioklimatologie Mendelovy univerzity v Brně, převzal 18. listopadu 2021 v Akademii věd České republiky v Praze Cenu za komunikaci změny klimatu za rok 2021.

    Ocenění si klade za cíl přispívat k osvětě a kultivaci spolehlivé, věcné a na současném poznání založené diskusi o jedné nejvážnějších hrozeb současného světa. Chce také přispívat k přemosťování některých názorových rozdílů a podporovat kulturu kritické diskuse mezi různými obory. Cena je určena vědcům a expertům za jejich osvětovou činnost a společně ji organizují a zastřešují Informační centrum OSN v Praze a Učená společnost České republiky.
    Podrobněji na webových stránkách osn.cz ZDE.
    Záznam z předání na youtube.cz ke zhlédnutí ZDE.

    Rozhovor prof. Miroslava Trnky pro ČT24 ke zhlédnutí ZDE (stopáž od 19:22), dále byl poskytnut rozhovor pro Odpolední Plus k poslechu ZDE (časově od 17:34:45).
    Informace byla publikována i na dalších webových stránkách:
    enviweb.cz,
    mendelu.cz,
    denikn.cz,
    ekolist.cz.

  • 21. 11. 2021

    Lanýže místo pšenice? Klimatická změna zasáhne české zemědělství

    Budeme na jižní Moravě pěstovat pomeranče a olivy, nebo tam bude spíš poušť? Podle Pavla Zahradníčka, který se zabývá modelováním vývoje klimatu, se teploty nad jihomoravským územím skutečně mohou přiblížit třeba okolí Barcelony. Pomerančům ale nebude svědčit místní půda a jarní mrazíky. Naopak lanýže by se v místních poměrech uchytit mohly, uvádí klimatolog ojedinělý příklad přínosů oteplování.

    Můžou špatně vysázené stromy ve městě uškodit obyvatelům? Proč už nemůžeme ovlivnit, jak poroste teplota do roku 2050? Proč nás nicnedělání může nakonec přijít ještě dráž než modernizace energetiky? A hrozí v Česku další tornádo?

    Podcast pro energiebezemesi.cz s Pavlem Zahradníčkem si můžete přečíst a pustit ZDE.