Odchylka sucha od obvyklého stavu v období 1961 - 2015


  • bez rizika sucha
  • S0 snížená úroveň půdní vláhy
  • S1 počínající sucho
  • S2 mírné sucho
  • S3 výrazné sucho
  • S4 výjimečné sucho
  • S5 extrémní sucho

Procento zasaženého území vybranými kategoriemi sucha

Graf vývoje sucha za poslední 2 měsíce s výhledem na dalších 9 dní podle modelu ECMWF v profilu 0–100 cm. V grafu jsou zobrazeny všechny stupně síly sucha a jejich prostorové zastoupení v rámci republiky. Lze tedy přehledně sledovat jak se sucho v poslední době vyvíjelo a i jaký bude jeho následující trend.

Aktuální stav sucha v České republice

v neděli 16. 01. 2022 v 7 hodin ráno (informace odrážejí změny v období od neděle 09. 01. 2022 do neděle 16. 01. 2022 ráno)


Shrnutí:

V uplynulém týdnu (09.01.–15.01.2022) jsme byli hlavně pod vlivem tlakové výše. Většina srážek byla koncentrována do jeho začátku (neděle-pondělí). Na většině území pak buď nepršelo anebo se jen objevilo malé množství do 2 mm/týden. Nejvíce a to přes 10 mm/týden bylo tradičně v Krkonoších, Jizerkách a Šumavě. Převažovaly celkově srážky dešťové nad sněžením. Teploty vzduchu byly nižší do středy včetně. Tam se pohybovaly maximální teploty od -3 do +3°C. Poté vyskočily teploty na +3 až +7°C, v pátek dokonce na jihu republiky byly maxima vyšší než 10 °C. Teploty v noci naopak po celou dobu klesaly pod bod mrazu.
Po zbytek ledna by mělo vládnout celkem typické počasí aspoň, co se týká teplot vzduchu. Srážek bude méně.

JAK PRACOVAT S MAPAMI:?
Portál InterSucho přináší několik typů informací o suchu a jeho dopadech, které je třeba vyhodnocovat ve vzájemných souvislostech. Úvodní mapy Intenzity sucha a Deficitu zásoby vo0dy představují anomálii zásoby vody v půdě od stavu obvyklého v daném místě mezi lety 1961–2010. Oproti tomu mapa Nasycení půdy představuje odhad fyzické suchosti/vlhkosti půdy v daném pixelu a lze ji ověřit v terénu. Pro interpretaci, jak je dané nasycení půdy v daném místě obvyklé, je nutné použít odchylku od obvyklého stavu (tedy první dvě mapy). Zbývající mapy pak zachycují dopady sucha na stav vegetace a jednotlivé plodiny. Dopady sucha jsou vždy důsledkem kombinace absolutního nedostatku půdní vláhy, ale také její anomálnosti.

Intenzita sucha
Upozornění: Denně jsou aktualizované mapy v části Předpověď, ostatní mapy zachycují obvykle situaci v neděli ráno a k tomuto času se váže i text.
INTENZITA SUCHA V POVRCHOVÉ VRSTVĚ (0–40 cm) se minulý týden mírně prohloubila. Sucho sledujeme v menších oblastech. Velmi malá silnější intenzita zůstává i nadále v Jeseníkách (až výjimečné sucho). Počínající až mírné sucho je sledováno v hraničních pohořích (Krkonoše, Orlické hory, Jeseníky, Beskydy, Šumava), dále poté v Podkrušnohoří a na Ostravsku.
INTENZITA SUCHA V HLUBŠÍ VRSTVĚ (40–100 cm) se minulý týden mírně prohloubila. I nadále zůstává jedna větší lokalita na Jesenicku, kde je sledováno až extrémní sucho, zde probíhá mírné prohlubování sucha. Dále je sledováno počínající až výrazné sucho v menších oblastech po ČR (Královéhradecký kraj, Zlínský kraj, Ostravsko a místy v Čechách).
Aktuálně se sucho na území České republiky vyskytuje cca na 16 % území (půdní profil 0–100 cm). Predikce pravděpodobnosti dosycení půdního profilu na příští dva měsíce je k dispozici na mapě dlouhodobé předpovědi na dva měsíce.

Srovnání s měřeními půdní vlhkosti
Podle měření Českého hydrometeorologického ústavu na větší části území mírně klesla vlhkost půdy ve vrstvě 0-20 cm, ve 20-100 cm byly změny vlhkosti malé. Velmi nízká vlhkost pod 30 % VVK se nevyskytuje ve vrstvě 0-10 cm na žádné stanici, v 10 až 50 cm je na 11 % stanic a v 50-100 cm na 9 % stanic. Naopak velmi vysoká půdní vlhkost nad 80 % VVK se vyskytuje na 44 % stanic ve vrstvě 0-10 cm, v 10-50 cm na 24 % stanic a v 50-100 cm na 18 % stanic. Vyšší vlhkosti půdy se vyskytují především ve vyšších polohách, nižší především na Znojemsku, což koresponduje s našimi odhady relativního nasycení půdního profilu

Průběh počasí v uplynulém týdnu
V uplynulém týdnu (9.1. – 15.1.2022) jsme byli hlavně pod vlivem tlakové výše. Většina srážek byla koncentrována do jeho začátku (neděle-pondělí). Na většině území pak buď nepršelo anebo se jen objevilo malé množství do 2 mm/týden. Nejvíce a to přes 10 mm/týden bylo tradičně v Krkonoších, Jizerkách a Šumavě. Převažovaly celkově srážky dešťové nad sněžením. Teploty vzduchu byly nižší do středy včetně. Tam se pohybovaly maximální teploty od -3 do +3°C. Poté vyskočily teploty na +3 až +7°C, v pátek dokonce na jihu republiky byly maxima vyšší než 10 °C. Teploty v noci naopak po celou dobu klesaly pod bod mrazu. Nejchladnější noc byla ve středu, kdy na většině území klesla teplota na -6 až -10°C, na Šumavě v mrazových kotlinách pod -20°C. Průměrné denní rychlosti větru byly mezi 1,5-3,0 m/s.

Monitorujte sucho

Vyplněním expertního dotazníku získáte přístup k desetidenní předpovědi relativní vlhkosti půdy aktualizované každých 24 hodin.

Aktuality

  • 8. 4. 2024

    Pavel Zahradníček na ČT24

    Klimatolog Pavel Zahradníček komentoval pro Studio ČT24 aktuální stav sucha (téma: Klimatologové varují před suchem), ke zhlédnutí ZDE (od 10:32 hod).

  • 4. 4. 2024

    Bilance: změny klimatu páchají už teď v česku rozsáhlé ekonomické škody

    Klimatická změna působí v současnosti v České republice škody v řádu desítek miliard korun. Vyplývá to ze zjištění pořadu ekonomické publicistiky ČT Bilance. Reportér Filip Černý mapoval dopady klimatických změn a oteplování na několik sektorů hospodářství.

    Nejviditelnějším a nejnákladnějším projevem klimatické změny v Česku byla masivní kůrovcová gradace, která v některých oblastech republiky, například v jižních Čechách nebo na Vysočině, způsobila zánik většiny smrkových lesů. Podle bioklimatologa Miroslava Trnky z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd by bez extrémního sucha a vysokých teplot nebylo takové rozšíření kůrovce dříve možné.

    Právě rostoucí teploty a také delší a hlubší epizody sucha jsou podle vědců typickým projevem lidstvem způsobených změn klimatu. Evropa je nejrychleji se oteplujícím světadílem a oproti období před průmyslovou revolucí se již průměrná teplota v Evropě zvedla o 2,2°C. Další oteplení přitom podle klimatologů bude následovat, protože oxid uhličitý vypouštěný civilizací může v atmosféře působit celá desetiletí a přírodní prostředí (vegetace, oceány, půda) tak velké množství nezvládá ukládat.

    Článek k přečtení a pořad ke zhlédnutí jsou ZDE.