Odchylka sucha od obvyklého stavu v období 1961 - 2015


  • bez rizika sucha
  • S0 snížená úroveň půdní vláhy
  • S1 počínající sucho
  • S2 mírné sucho
  • S3 výrazné sucho
  • S4 výjimečné sucho
  • S5 extrémní sucho

Procento zasaženého území vybranými kategoriemi sucha

Graf vývoje sucha za poslední 2 měsíce s výhledem na dalších 9 dní podle modelu ECMWF v profilu 0–100 cm. V grafu jsou zobrazeny všechny stupně síly sucha a jejich prostorové zastoupení v rámci republiky. Lze tedy přehledně sledovat jak se sucho v poslední době vyvíjelo a i jaký bude jeho následující trend.

Aktuální stav sucha v České republice

v neděli 01. 05. 2022 v 7 hodin ráno (informace odrážejí změny v období od neděle 24. 04. 2022 do neděle 01. 05. 2022 ráno)
 

Shrnutí:
V uplynulém týdnu (24.4.–30.4.2022) byly srážky hlavně v období od neděle do úterý. Poté spíše převládalo suché počasí. Srážkové úhrny byly značně prostorově nerovnoměrné. Nejvíce pršelo v celé západní polovině Čech včetně Šumavy a to kolo 15-30 mm za týden. Okolo 20 mm spadlo i na střední Moravě. Naopak na jižní Moravě na mnoha místech spadlo jen do 1 mm za týden. Zhruba na polovině republiky byly zaznamenány úhrny jen do 5-10 mm za týden (jižní Morava, vysočina, Královehradecký a Pardubický kraj). V první polovině týdne bylo relativně chladno s maximem jen mezi 10-15°C. Poté došlo k oteplení na 15-18°C, lokálně i okolo 20°C. .
V tomto týdnu čekáme průměrné teploty vzduchu a častější lokální bouřky. Půdní vlhkost se bude dosycovat převážně ve vrstvě do 40 cm, ale jen v místech, kde se přeháňky objeví. Spodní vrstvy budou stále zůstávat sušší.

JAK PRACOVAT S MAPAMI:?
Portál InterSucho přináší několik typů informací o suchu a jeho dopadech, které je třeba vyhodnocovat ve vzájemných souvislostech. Úvodní mapy Intenzity sucha a Deficitu zásoby vo0dy představují anomálii zásoby vody v půdě od stavu obvyklého v daném místě mezi lety 1961–2010. Oproti tomu mapa Nasycení půdy představuje odhad fyzické suchosti/vlhkosti půdy v daném pixelu a lze ji ověřit v terénu. Pro interpretaci, jak je dané nasycení půdy v daném místě obvyklé, je nutné použít odchylku od obvyklého stavu (tedy první dvě mapy). Zbývající mapy pak zachycují dopady sucha na stav vegetace a jednotlivé plodiny. Dopady sucha jsou vždy důsledkem kombinace absolutního nedostatku půdní vláhy, ale také její anomálnosti.

Intenzita sucha
Upozornění: Denně jsou aktualizované mapy v části Předpověď, ostatní mapy zachycují obvykle situaci v neděli ráno a k tomuto času se váže i text.
INTENZITA SUCHA V POVRCHOVÉ VRSTVĚ (0–40 cm) se minulý týden změnila a došlo opět k prohloubení sledovaného sucha. Hlavní centra nejhlubšího sucha se nachází východně od Prahy, na Táborsku a hranicích Čech a Moravy. Zde je sledováno extrémní až výrazné sucho, na tyto oblasti navazují oblasti s mírným a počínajícím suchem.
INTENZITA SUCHA V HLUBŠÍ VRSTVĚ (40–100 cm) se minulý týden mírně prohloubila. I nadále zůstávají větší lokality - na Jesenicku, kde je sledováno až extrémní sucho, oblast v Polabí a také oblasti v jižních Čechách. Dále je sledováno počínající až výrazné sucho.
Aktuálně se sucho na území České republiky vyskytuje cca na 60 % území (půdní profil 0–100 cm). Predikce pravděpodobnosti dosycení půdního profilu na příští dva měsíce je k dispozici na mapě dlouhodobé předpovědi na dva měsíce.

Srovnání s měřeními půdní vlhkosti
Podle měření Českého hydrometeorologického ústavu na větší části území došlo k mírnému poklesu vlhkosti půdy ve vrstvě 0-20 cm, ve 20-100 cm byly změny vlhkosti malé. Velmi nízká vlhkost pod 30 % VVK se vyskytuje ve vrstvě 0-10 cm na 12 % stanic, v 10 až 50 cm je na 18 % stanic a v 50-100 cm na 8 % stanic. Naopak velmi vysoká půdní vlhkost nad 80 % VVK se vyskytuje na 17 % stanic ve vrstvě 0-10 cm, v 10-50 cm na 12 % stanic a v 50-100 cm na 18 % stanic. Vyšší vlhkosti půdy se vyskytují především ve vyšších polohách, nižší především na jižní Moravě, východních a severozápadních Čechách, což koresponduje s našimi odhady relativního nasycení půdního profilu

Průběh počasí v uplynulém týdnu
V uplynulém týdnu (24.4.–30.4.2022) byly srážky hlavně v období od neděle do úterý. Poté spíše převládalo suché počasí. Srážkové úhrny byly značně prostorově nerovnoměrné. Nejvíce pršelo v celé západní polovině Čech včetně Šumavy a to kolo 15-30 mm za týden. Okolo 20 mm spadlo i na střední Moravě. Naopak na jižní Moravě na mnoha místech spadlo jen do 1 mm za týden. Zhruba na polovině republiky byly zaznamenány úhrny jen do 5-10 mm za týden (jižní Morava, vysočina, Královehradecký a Pardubický kraj). V první polovině týdne bylo relativně chladno s maximem jen mezi 10-15°C. Poté došlo k oteplení na 15-18°C, lokálně i okolo 20°C. Noční teploty nejblíže k bodu mrazu (1-5°C) byly od úterý do pátku. Vítr byl silnější jen počátkem týdne, poté se uklidnil a byl pod denními průměry 2 m/s.

Monitorujte sucho

Vyplněním expertního dotazníku získáte přístup k desetidenní předpovědi relativní vlhkosti půdy aktualizované každých 24 hodin.

Aktuality

  • 8. 4. 2024

    Pavel Zahradníček na ČT24

    Klimatolog Pavel Zahradníček komentoval pro Studio ČT24 aktuální stav sucha (téma: Klimatologové varují před suchem), ke zhlédnutí ZDE (od 10:32 hod).

  • 4. 4. 2024

    Bilance: změny klimatu páchají už teď v česku rozsáhlé ekonomické škody

    Klimatická změna působí v současnosti v České republice škody v řádu desítek miliard korun. Vyplývá to ze zjištění pořadu ekonomické publicistiky ČT Bilance. Reportér Filip Černý mapoval dopady klimatických změn a oteplování na několik sektorů hospodářství.

    Nejviditelnějším a nejnákladnějším projevem klimatické změny v Česku byla masivní kůrovcová gradace, která v některých oblastech republiky, například v jižních Čechách nebo na Vysočině, způsobila zánik většiny smrkových lesů. Podle bioklimatologa Miroslava Trnky z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd by bez extrémního sucha a vysokých teplot nebylo takové rozšíření kůrovce dříve možné.

    Právě rostoucí teploty a také delší a hlubší epizody sucha jsou podle vědců typickým projevem lidstvem způsobených změn klimatu. Evropa je nejrychleji se oteplujícím světadílem a oproti období před průmyslovou revolucí se již průměrná teplota v Evropě zvedla o 2,2°C. Další oteplení přitom podle klimatologů bude následovat, protože oxid uhličitý vypouštěný civilizací může v atmosféře působit celá desetiletí a přírodní prostředí (vegetace, oceány, půda) tak velké množství nezvládá ukládat.

    Článek k přečtení a pořad ke zhlédnutí jsou ZDE.