Relativní nasycení půdy


Nedostatek vláhy
                   
010203040506070 90100
0 = bod vadnutí; 50 = bod snížené dostupnosti; 100 = polní kapacita

Aktuální stav sucha v České republice

v neděli 25. 10. 2020 v 7 hodin ráno (informace odrážejí změny v období od neděle 18. 10. 2020 do neděle 25. 10. 2020 ráno)


Zásobení půdního profilu vláhou a RELATIVNÍ NASYCENÍ PŮDY se v porovnání s minulým týdnem mírně snížilo.
Situace v povrchové vrstvě půdy (0–40 cm): V minulém týdnu došlo k mírnému snížení relativního nasycení ve východních Čechách a ve Slezsku. I přesto na většině území převažuje vysoké relativní nasycení.
Situace v celém profilu (0–100 cm): Situace zůstává nadále méně příznivá v severozápadních a severních Čechách. Vyšší vlhkosti půdy jsou sledovány na Šumavě, na Moravě, ve Slezsku a v pohraničních horách.

Více informací

 

Monitorujte sucho

Vyplněním expertního dotazníku získáte přístup k desetidenní předpovědi relativní vlhkosti půdy aktualizované každých 24 hodin.

Aktuality

  • 8. 4. 2024

    Pavel Zahradníček na ČT24

    Klimatolog Pavel Zahradníček komentoval pro Studio ČT24 aktuální stav sucha (téma: Klimatologové varují před suchem), ke zhlédnutí ZDE (od 10:32 hod).

  • 4. 4. 2024

    Bilance: změny klimatu páchají už teď v česku rozsáhlé ekonomické škody

    Klimatická změna působí v současnosti v České republice škody v řádu desítek miliard korun. Vyplývá to ze zjištění pořadu ekonomické publicistiky ČT Bilance. Reportér Filip Černý mapoval dopady klimatických změn a oteplování na několik sektorů hospodářství.

    Nejviditelnějším a nejnákladnějším projevem klimatické změny v Česku byla masivní kůrovcová gradace, která v některých oblastech republiky, například v jižních Čechách nebo na Vysočině, způsobila zánik většiny smrkových lesů. Podle bioklimatologa Miroslava Trnky z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd by bez extrémního sucha a vysokých teplot nebylo takové rozšíření kůrovce dříve možné.

    Právě rostoucí teploty a také delší a hlubší epizody sucha jsou podle vědců typickým projevem lidstvem způsobených změn klimatu. Evropa je nejrychleji se oteplujícím světadílem a oproti období před průmyslovou revolucí se již průměrná teplota v Evropě zvedla o 2,2°C. Další oteplení přitom podle klimatologů bude následovat, protože oxid uhličitý vypouštěný civilizací může v atmosféře působit celá desetiletí a přírodní prostředí (vegetace, oceány, půda) tak velké množství nezvládá ukládat.

    Článek k přečtení a pořad ke zhlédnutí jsou ZDE.