Relativní nasycení půdy
| Nedostatek vláhy | ||||||||||||||||||
| 0 | 10 | 20 | 30 | 40 | 50 | 60 | 70 | 90 | 100 | |||||||||
| 0 = bod vadnutí; 50 = bod snížené dostupnosti; 100 = polní kapacita | ||||||||||||||||||
Nasycení půdy
Zásobení půdního profilu vláhou a RELATIVNÍ NASYCENÍ PŮDY se v porovnání s předchozím týdnem mírně snížilo v oblasti středních, západních a severních Čech. Vyšší nasycení je pořád na území Jeseníků, Bílých Karpat, Beskyd a na Šumavě.
Situace v povrchové vrstvě půdy (0–40 cm): Nejnižší relativní nasycení půdy v povrchové vrstvě pozorujeme aktuálně kolem Chebu (25-35%) a v Polabí ( 40-50 %). Na území západních, severních Čech je relativní nasycení v hodnotách mezi 50–60 %. Vyšší nasycení je sledováno v jižní a východní polovině republiky. Nejlíp je na tom Šumava, Jižní Morava, Bíle Karpaty, Beskydy a Jeseníky s relativním nasycením půdy 80-100 %.
Situace v celém profilu (0–100 cm): Relativní nasycení půdy v celém profilu se oproti minulému týdnu mírně snížilo především v západních a středních Čechách. Nižší hodnoty jsou dál sledovány na jižní Moravě, v severním Slezsku a Čechách a dále v Polabí, zatímco vysoké nasycení je sledováno v Bílých Karpatech, Beskydech, Jeseníkách a na Šumavě.
Více informací ZDE.
týden
Vyplněním expertního dotazníku získáte přístup k desetidenní předpovědi relativní vlhkosti půdy aktualizované každých 24 hodin.
Aktuality
-
8. 10. 2024
Nejdeštivější září v Brně za dvě stě let
Kvůli extrémním dešťům, které Česká republika zažila v září letošního roku, se tento měsíc zařadil mezi nejdeštivější v historii. Podle klimatologa Pavla Zahradníčka z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR průměrné srážky v Brně za září dosahují čtyřiceti milimetrů. Letošní devátý měsíc roku tento průměr téměř čtyřnásobně překonal. Rozhovor pro Brněnský deník Rovnost je k dispozici ZDE.
-
27. 9. 2024
Nesnesitelné tropy, pak povodně. Počasí, jak jsme ho znali, končí
Počasí, jak jsme ho znali, končí a politici by na to měli reagovat, pokud chceme život v Česku zachovat co nejsnesitelnější. I to je výsledek ankety předních českých expertů na klima. Jejich pohled přinášíme po nejteplejším létě v historii a po ničivých povodních. Zaznělo i to, že Česko zatím míří k létům s běžnými teplotami nad 40°C a k výpadkům pitné vody. Jaká opatření by proti tomu klimatologové přijali, kdyby měli tu moc? K tématu mluví i klimatologové Alexander Ač a Pavel Zahradníček z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR. Celý rozhovor pro irozhlas.cz je k dispozici ZDE.
