Relativní nasycení půdy
Nedostatek vláhy | ||||||||||||||||||
0 | 10 | 20 | 30 | 40 | 50 | 60 | 70 | 90 | 100 | |||||||||
0 = bod vadnutí; 50 = bod snížené dostupnosti; 100 = polní kapacita |
Zásobení půdního profilu vláhou a RELATIVNÍ NASYCENÍ PŮDY oproti minulému týdnu výrazně pokleslo na téměř celém území a to zejména v povrchové vrstvě. V hlubší vrstvě i nadále dlouhodobě přetrvává horší stav s relativním nasycením pod 10-30 %.
Situace v povrchové vrstvě půdy (0–40 cm): Relativní nasycení půdy je oproti minulému týdnu výrazně nižší. Nejnižší nasycení (pod 10-20 %) je sledováno na Vysočině, na Olomoucku, na jihu Moravy a také v okolí Táboru a Plzně. Situace ve středních, severních a částečně jižních Čechách je aktuálně o něco lepší a relativní nasycení je tu většinou mezi 30-60 %.
Situace v celém profilu (0–100 cm): Na většině území došlo v porovnání s předchozím týdnem ke snížení hodnot relativního nasycení půdy. Horší situace a nízké nasycení (pod 10-20 %) i nadále pozorujeme na Vysočině, na jihu Moravy, na Olomoucku v okolí Táboru, a v okolí Ústí nad Labem. Vyšší nasycení (nad 60 %) je aktuálně pozorováno jenom lokálně na Šumavě, na Hradecku, v Jizerských horách a v Jeseníkách.
Více informací ZDE.
týden
Vyplněním expertního dotazníku získáte přístup k desetidenní předpovědi relativní vlhkosti půdy aktualizované každých 24 hodin.
Aktuality
-
8. 10. 2024
Nejdeštivější září v Brně za dvě stě let
Kvůli extrémním dešťům, které Česká republika zažila v září letošního roku, se tento měsíc zařadil mezi nejdeštivější v historii. Podle klimatologa Pavla Zahradníčka z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR průměrné srážky v Brně za září dosahují čtyřiceti milimetrů. Letošní devátý měsíc roku tento průměr téměř čtyřnásobně překonal. Rozhovor pro Brněnský deník Rovnost je k dispozici ZDE.
-
27. 9. 2024
Nesnesitelné tropy, pak povodně. Počasí, jak jsme ho znali, končí
Počasí, jak jsme ho znali, končí a politici by na to měli reagovat, pokud chceme život v Česku zachovat co nejsnesitelnější. I to je výsledek ankety předních českých expertů na klima. Jejich pohled přinášíme po nejteplejším létě v historii a po ničivých povodních. Zaznělo i to, že Česko zatím míří k létům s běžnými teplotami nad 40°C a k výpadkům pitné vody. Jaká opatření by proti tomu klimatologové přijali, kdyby měli tu moc? K tématu mluví i klimatologové Alexander Ač a Pavel Zahradníček z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR. Celý rozhovor pro irozhlas.cz je k dispozici ZDE.