Denně aktualizován graf vývoje sucha za poslední 2 měsíce s výhledem na dalších 9 dní podle modelu ECMWF v profilu 0–100 cm. V grafu jsou zobrazeny všechny stupně síly sucha a jejich prostorové zastoupení v rámci republiky. Lze tedy přehledně sledovat jak se sucho v poslední době vyvíjelo a i jaký bude jeho následující trend.
(textové informace odrážejí změny od neděle 06. 07. 2025 do neděle 13. 07. 2025 ráno)
Upozornění: Denně jsou aktualizované mapy v části Intenzita sucha, Deficit vláhy, Nasycení půdy, Zásoba vody v půdě, Kumulovaný stres a Předpověď. Ostatní mapy zachycují obvykle situaci v neděli ráno a k tomuto času se vážou i všechny doprovodné texty.
Portál InterSucho přináší několik typů informací o suchu a jeho dopadech, které je třeba vyhodnocovat ve vzájemných souvislostech. Úvodní mapy Intenzity sucha a Deficitu zásoby vody představují anomálii zásoby vody v půdě od stavu obvyklého v daném místě mezi lety 1961–2015. Oproti tomu mapa Nasycení půdy představuje odhad fyzické suchosti/vlhkosti půdy v daném pixelu a lze ji ověřit v terénu. Pro interpretaci, jak je dané nasycení půdy v daném místě obvyklé, je nutné použít odchylku od obvyklého stavu (tedy první dvě mapy). Zbývající mapy pak zachycují dopady sucha na stav vegetace (jako relativní kondici vegetace vůči dlouhodobému průměru let 2000–2024) a také dopady sucha na jednotlivé plodiny. Dopady sucha jsou vždy důsledkem kombinace absolutního nedostatku půdní vláhy, ale také její anomálnosti.
V uplynulém týdnu (6.7. – 12.7.2025) bylo chladnější a vlhčí počasí způsobené tlakovou níží a studenou frontou. Srážky se na území republiky objevovaly každý den. Nejvíce napršelo na severovýchodě a to od 60-110 mm/týden. Dále vyšší úhrny byly v jižních Čechách (až 60 mm/týden) či Krkonoších a Jeseníkách. Celkově více pršelo na Moravě než v Čechách. Tam byly úhrny většinou jen do 15 mm/týden. Celý týden byl chladnější. Nejčastěji byla denní maxima na 20-23 °C, ale například v úterý a ve středu jen mezi 16-20 °C. Větrnější počasí bylo hlavně ve středu
Tento týden nás čekají teploty spíše jako na houpačce, ale celkově bude spíše jen průměrně teplé. Budou se objevovat častější přeháňky a tentokrát by mělo být více srážek v Čechách. Půdní sucho se bude vyskytovat výhradně v hlubších vrstvách půdy.
Intenzita sucha v povrchové vrstvě (0–40 cm) se ve srovnání s minulým týdnem výrazně snížila a na celém území v tuto chvíli pozorujeme pouze výskyt počínajícího či mírného sucha. Tyto oblasti se nachází především v západní části území (území krajů Středočeského, Plzěňského, Karlovarského, Ústeckého a částečně také Královéhradeckého a Pardubického)
Intenzita sucha v hlubší vrstvě (40–100 cm) se oproti minulému týdnu mírně snížila, nicméně celkový stav zůstává srovnatelný s minulým týdnem. Nejintenzivnější projevy – výjimečné až extrémní sucho – i nadále pozorujeme na Karlovarsku, Mosetecku, Děčínsku, jihovýchodně od Prahy, na téměř celém území Vysočiny a východních Čech, na Jindřichohradecku, Klatovsku, na sever od Brna, na Olomoucku, Bruntálsku, v okolí Moravské Třebové, na Zlínsku, Břeclavsku a v Bílých Karpatech. Ve zbývající částí území je v této vrstvě sucho převážně výrazné až výjimečné, na Ostravsku, Brněnsku, Jičínsku spíše mírné a na Liberecku a severně od Plzně či v okolí Rakovnícku spíše počínající až mírné.
V rámci půdního profilu 0–100 cm došlo na celém území republiky k výraznému zlepšení situace. V celém půdním profilu se v tuto chvíli nevyskytují kaegorie sucha výjimečné ani extrémní. Více než na 13 % území nepozorujeme v současné době výskyt sucha. Výraznější sucho pak pozorujeme v Čechách, především v krajích Vysočina, Pardubickém kraji, Středočeském Kraji a dále také lokálně n Krušnohoří, Jesenicku a Moravskoslezském kraji. Na 21 % pozorujeme mírné sucho a na 37 % územé pak sucho počínající.
V rámci půdního profilu je aktuálně sucho pozorováno na 86 % území. Predikce stavu půdního profilu je k dispozici na mapě dlouhodobé předpovědi.
Podle měření Českého hydrometeorologického ústavu došlo na většině území k vzestupu vlhkosti půdy ve vrstvě 0-40 cm. Velmi nízká vlhkost půdy po 30 % VVK se vyskytuje na 6 % stanic ve vrstvě 0-10 cm, na 9 % stanic v 10-40 cm a 50-100 cm. Vyšší vlhkosti se vyskytují především v horských polohách. Nižší v nížinách na jihu Moravy a ve středních, severozápadních a východních Čechách.
V uplynulém týdnu (6.7. – 12.7.2025) bylo chladnější a vlhčí počasí způsobené tlakovou níží a studenou frontou. Srážky se na území republiky objevovaly každý den. Nejvíce napršelo na severovýchodě a to od 60-110 mm/týden. Dále vyšší úhrny byly v jižních Čechách (až 60 mm/týden) či Krkonoších a Jeseníkách. Celkově více pršelo na Moravě než v Čechách. Tam byly úhrny většinou jen do 15 mm/týden. Celý týden byl chladnější. Nejčastěji byla denní maxima na 20-23 °C, ale například v úterý a ve středu jen mezi 16-20 °C. Větrnější počasí bylo hlavně ve středu.
Na velké částí území Česka pozorujeme extrémní sucho. Miroslav Trnka ve Studiu ČT24 komentuje aktuální stav, to jaké jsou vyhlídky na změnu v příštích dnech a mluví i o tom, jaké adaptační opatření jsou v krajině nutná do budoucna. Rozhovor je v archivu televize od 6:20 minuty dostupný tady.
Horké dny bez deště zhoršují půdní sucho. Jak je Česko připraveno na delší období sucha? Umíme rozumně hospodařit s vodou? I na tyhle otázky odpovídali odborníci v pořadu 90´ČT 24, kde byl hostem i Pavel Zahradníček z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR. Celý díl je v archivu televize dostupný tady.
Jaký vliv má letošní horko a sucho na výnos hlavních plodin? U které plodiny očekáváme zatím nejvyšší propady? A můžou se odhady ještě změnit? I na tyto otázky odpovídala v pořadu ČT Události v regionech Lenka Bartošová z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR. Rozhovor je v archivu televize od 3:22 minuty dostupný tady.
Českou republiku v posledních dnech trápilo vedro. Kvůli efektu „tepelných ostrovů“ jej snášeli špatně zejména lidé ve městech. Nyní přišlo ochlazení a deště, těch ale může být v důsledku jevu ve městech méně. V horkém dni může lokalizaci dešťů ovlivnit tzv. efekt „tepelného ostrova“. Jedná se o stav, kdy v městských zastavěných oblastech vznikají výrazně vyšší teploty než v jejich okolí. Negativa jevu se projevují především v noci - v nahřátých ulicích teplo zůstává, zatímco mimo město srazí teploty větší proudění vzduchu. Jak tento efekt může ovlivnit lokalizaci dešťů vysvětluje Miroslav Trnka pro seznamzpravy.cz tady.
V letošním prvním pololetí spadlo v Česku nejméně srážek za 64 let. Podle předběžných údajů napršelo 222 milimetrů, což bylo 76 procent normálu let 1991 až 2020. Celé shrnutí CTK je k dispozici zde.
Podporují nás a spolupracujeme s řadou institucí a organizací .
