Deficit půdní vláhy [mm]


                          
-100-80-60-40-20-5520406080100
Odchylka od obvyklé zásoby vody v půdě v daném období

Aktuální stav sucha v České republice

v neděli 30. 6. 2019 v 7 hodin ráno (informace odrážejí změny v období od neděle 23. 6. 2019 do neděle 30. 6. 2019 ráno)

 

Deficit půdní vláhy i nadále pokračuje a i zde vidíme výraznou negativní změnu oproti předcházejícímu týdnu. V povrchové vrstvě půdy (0 – 40 cm) došlo k nejvýraznějšímu zhoršení především na Moravě, v jihozápadních Čechách a v oblasti na pomezí krajů Karlovarského a Středočeského.

V hlubší vrstvě (0 – 100 cm) došlo také k plošnému zhoršení situace a nejhorší stav pozorujeme v oblasti střední Moravy, Slezska a také severozápadně od Prahy. Aktuální vývoj je nadále znepokojivý v kontextu uplynulých let, kdy byl půdní profil v některých oblastech pouze v jedné sezóně ze tří nasycen dostatečně.

Posilování dlouhodobějšího deficitu v hlubších vrstvách potvrzují i stavy podzemní vody dle zpráv kolegů z ČHMÚ. Situace v České republice co se týče vodnosti na tocích je aktuálně velmi rozmanitá, nicméně předchozímu týdnu průměrná vodnost většiny sledovaných toků poklesla. Nadnormální vodnost není evidována na žádném, ze sledovaných toků, naopak jsou často hlášeny stavy podnormální až suché. V celém profilu do 1m se k 30. 6. vyskytuje deficit zhruba na 98 % území ČR (oproti předchozímu týdnu pokles zhruba o 20 %), což koresponduje i s měřenými hodnotami v síti stanic ČHMÚ a potvrzují to i ekosystémové stanice CzechGlobe. Na 10 % území je deficit nejméně 20 mm, na 78 % pak deficit od 20 do 60 mm a na 10 % území chybí mezi 60-100 mm oproti obvyklému stavu v tuto roční dobu.
 

Více informací

Monitorujte sucho

Vyplněním expertního dotazníku získáte přístup k desetidenní předpovědi relativní vlhkosti půdy aktualizované každých 24 hodin.

Aktuality

  • 10. 7. 2024

    Kam s uhlíkem?

    Stále víc jihomoravských zemědělců se inspiruje principy regenerativního zemědělství z USA – neorají, zeminu nikdy nenechávají holou a zapojují býložravce. Kromě zdravější půdy, a tím i potravin, má šetrný přístup pomoct také klimatu, a to ukládáním oxidu uhličitého. Propagátorem postoje je i Karel Klem z Ústavu výzkumu globální změny.
    Celý článek pro deník Mladá Fronta DNES je k dispozici ZDE.

  • 9. 7. 2024

    Změna klimatu je příležitost

    Letošní jaro, přesněji období od začátku března do konce května, bylo v Brně nejteplejší od roku 1800, kdy tam meteorologové měří. Oproti třicetiletému průměru za léta 1961 až 1990 teploměr ukazoval o 3,9 stupně Celsia více. Klimatolog Pavel Zahradníček z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd popisuje extrémy počasí i to, na co se připravit v Česku.

    Celý rozhovor pro deník Mladá fronta Dnes je k dispozici ZDE.