Deficit půdní vláhy [mm]


                          
-100-80-60-40-20-5520406080100
Odchylka od obvyklé zásoby vody v půdě v daném období

Aktuální stav sucha v České republice

v neděli 04. 10. 2020 v 7 hodin ráno (informace odrážejí změny v období od neděle 27. 09. 2020 do neděle 04. 10. 2020 ráno)


DEFICIT PŮDNÍ VLÁHY se v minulém týdnu nijak zásadně nezměnil. V povrchové vrstvě (0–40 cm) se nyní vyskytuje kladná odchylka na většině území. Deficit je sledován lokálně a to v Krkonoších a u západních hranic.
Stav deficitu v hlubší vrstvě (40–100 cm) se minulý týden mírně zlepšil na Moravě. Kladná odchylka je sledována na Moravě a ve Slezsku. Silnější deficit oproti zbytku území i nadále pozorujeme v oblasti severozápadních a severních Čech, Plzeňska, Táborska, v okolí Prahy a v Krkonoších.
Posilování dlouhodobějšího deficitu v hlubších vrstvách potvrzují i stavy podzemní vody dle zpráv kolegů z ČHMÚ. Co se týče vodnosti ve středních Čechách převažuje normální vodnost. V severních a západních Čechách převažuje podnormální vodnost. Na Moravě a ve Slezsku převažuje nadnormální až výrazně nadnormální vodnost.
V celém profilu do 1 m se k 04. 10. vyskytuje deficit zhruba na 11 % území, což koresponduje i s měřenými hodnotami v síti stanic ČHMÚ a potvrzují to i ekosystémové stanice CzechGlobe.

Monitorujte sucho

Vyplněním expertního dotazníku získáte přístup k desetidenní předpovědi relativní vlhkosti půdy aktualizované každých 24 hodin.

Aktuality

  • 10. 7. 2024

    Kam s uhlíkem?

    Stále víc jihomoravských zemědělců se inspiruje principy regenerativního zemědělství z USA – neorají, zeminu nikdy nenechávají holou a zapojují býložravce. Kromě zdravější půdy, a tím i potravin, má šetrný přístup pomoct také klimatu, a to ukládáním oxidu uhličitého. Propagátorem postoje je i Karel Klem z Ústavu výzkumu globální změny.
    Celý článek pro deník Mladá Fronta DNES je k dispozici ZDE.

  • 9. 7. 2024

    Změna klimatu je příležitost

    Letošní jaro, přesněji období od začátku března do konce května, bylo v Brně nejteplejší od roku 1800, kdy tam meteorologové měří. Oproti třicetiletému průměru za léta 1961 až 1990 teploměr ukazoval o 3,9 stupně Celsia více. Klimatolog Pavel Zahradníček z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd popisuje extrémy počasí i to, na co se připravit v Česku.

    Celý rozhovor pro deník Mladá fronta Dnes je k dispozici ZDE.

23. září 2020 / 39. týden

předchozí další zavřít