Deficit půdní vláhy [mm]
| -100 | -80 | -60 | -40 | -20 | -5 | 5 | 20 | 40 | 60 | 80 | 100 | ||||||||||||||
Deficit
STAV PŮDNÍ VLÁHY se mírně snížil na celém území České republiky, výrazněji v už sledované oblasti od Frýdlantského výběžku po Krkonoše a v západních Čechách (0–100 cm). V povrchové vrstvě (0–40 cm) je sledován mírný pokles stavu půdní vláhy na celém území, hlavně na západě a severu republiky. Nejvyšší kladný stav zůstává na jižní Moravě. V hlubší vrstvě (40–100 cm) zůstává stav víceméně stejný- na větší části území vyjma Jižní Moravy a západu Čech stav zůstává stav deficitní.
Dle zpráv kolegů z ČHMÚ převažuje v západních Čechách a na jižní Moravě nadnormální až normální vodnost, v Polabí však převažuje spíše podnormální stav, na severu Čech pozorujeme již sucho, v oblasti Krkonoš místy až extrémní.
V celém profilu do 1 m se k 16. 06. vyskytuje deficit na max. 31 % území, což koresponduje i s měřenými hodnotami v síti stanic ČHMÚ a potvrzují to i ekosystémové stanice CzechGlobe.
Více informací ZDE.
týden
Vyplněním expertního dotazníku získáte přístup k desetidenní předpovědi relativní vlhkosti půdy aktualizované každých 24 hodin.
Aktuality
-
8. 10. 2024
Nejdeštivější září v Brně za dvě stě let
Kvůli extrémním dešťům, které Česká republika zažila v září letošního roku, se tento měsíc zařadil mezi nejdeštivější v historii. Podle klimatologa Pavla Zahradníčka z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR průměrné srážky v Brně za září dosahují čtyřiceti milimetrů. Letošní devátý měsíc roku tento průměr téměř čtyřnásobně překonal. Rozhovor pro Brněnský deník Rovnost je k dispozici ZDE.
-
27. 9. 2024
Nesnesitelné tropy, pak povodně. Počasí, jak jsme ho znali, končí
Počasí, jak jsme ho znali, končí a politici by na to měli reagovat, pokud chceme život v Česku zachovat co nejsnesitelnější. I to je výsledek ankety předních českých expertů na klima. Jejich pohled přinášíme po nejteplejším létě v historii a po ničivých povodních. Zaznělo i to, že Česko zatím míří k létům s běžnými teplotami nad 40°C a k výpadkům pitné vody. Jaká opatření by proti tomu klimatologové přijali, kdyby měli tu moc? K tématu mluví i klimatologové Alexander Ač a Pavel Zahradníček z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR. Celý rozhovor pro irozhlas.cz je k dispozici ZDE.
