Agrometeorologické podmínky - průběh

  • data nejsou dostupná
  • negativní
  • normální
  • pozitivní

Agrometeorologické podmínky v Evropě

 

Aktuální mapa a komentáře hodnotí období od 01.08.2020 do 05.09.2020

 

Období od 1. srpna do 5. září bylo nejteplejším nebo jedním z nejteplejších od roku 1979 (Francie, Bulharsko, Dánsko). Od první poloviny srpna byly zaznamenány výjimečné vlny veder, které vedly v porovnání s dlouhodobým průměrem k teplotám většinou o 2 °C vyšším (Francie, Německo, Polsko, Itálie, Maďarsko, Rumunsko, Bulharsko, ČR, Slovensko, Rakousko, Dánsko, Litva, Belgie, Nizozemí, Slovinsko, Chorvatsko, Bělorusko). Teplé povětrnostní podmínky urychlily vývoj letních plodin, a tak mírně zkrátily období plnění zrna u kukuřice a slunečnice. Srážky byly obecně hojné, i když nerovnoměrně rozložené. V Maďarsku a Francii se vyskytovaly hlavně v podobě bouřek. V Polsku a Maďarsku vedly ke zvýšenému výskytu chorob a plísní. Setí řepky ozimé je již, přes zpoždění převážné kvůli suchým podmínkám (např. Francie, Polsko, Bulharsko) či naopak dešti (např. Itálie), dokončeno. Většina výsevu řepky ozimé byla dokončena v optimálním čase.

Mapa vznikla na základě dat z měsíčníku JRC MARS (Joint Research Centre, Monitoring Agriculture Resources) Evropské komise a popisuje agrometetorologickou situaci v jednotlivých zemích zejména s ohledem na průběh počasí a vývoj porostů. 

Mapa vzniká díky podpoře mezinárodního projektu DriDanube, který je spolufinancován Evropskou unií (ERDF, IPA).

15. 9. 2020
pro
IT
Itálie
V Itálii byly v srpnu a na začátku září zaznamenány příznivé povětrnostní podmínky. Ve většině severních a středních oblastech byla teplota v srpnu mírně nadprůměrná (+ 1°C), s výjimkou Lazia a Toscany (+ 2°C). Srážky byly obecně hojné, i když nerovnoměrně rozložené. Srážky byly koncentrovány na začátku srpna a na konci srpna/začátku září, což způsobilo místní přívalové povodně, zejména v Benátsku. Od června se podmínky pro kukuřici v severozápadních oblastech velmi příznivě zlepšily. Začátkem srpna způsobila vlna veder střední intenzity mírný stres při kvetení a časné plnění zrna. Teplotní stres a/nebo deficit vody v půdě byly obecně zmírněny dešťovými srážkami, které vždy padaly ve správný okamžik a které během zájmového období činily více než 140 mm. To vedlo k velmi příznivé akumulaci biomasy. V severovýchodních oblastech byly hojné srážky prospěšné pro letní plodiny, které si v srpnu udržely optimální akumulaci biomasy. Pozdní setí způsobilo zpoždění, které se podařilo dohnat jen okrajově. To vyvolalo určité obavy, zejména v pozdějších fázích růstu a sklizni u sóji, ke kterým může dojít za nepříznivého počasí až na konci září. Ve střední Itálii mezi 7. a 25. srpnem pršelo. Slunečnice těmito podmínkami příliš netrpěly. Kvůli srážkám, které napadly kolem 20. srpna, byla odložena sklizeň až na první září.
Stáhnout texty Stáhnout mapu
Monitorujte sucho

Vyplněním expertního dotazníku získáte přístup k desetidenní předpovědi relativní vlhkosti půdy aktualizované každých 24 hodin.

Aktuality

  • 20. 1. 2021

    Loňské srážky byly jako na houpačce, střídaly se extrémy

    Počasí v loňském roce lze popsat jako střídání extrémů. Zatímco leden, březen, duben, červenec, listopad a prosinec patřily z hlediska srážek k sušším měsícům, únor, červen, srpen, září a říjen byly nadprůměrné. Normální byl pouze květen. Podle odborníků z projektu InterSucho srážková houpačka neuškodila krajině, avšak pro zemědělství znamenala řadu problémů. Celkový roční srážkový úhrn 761 milimetrů řadí rok 2020 mezi srážkově nadnormální, řekl ČTK Zdeněk Žalud, který v projektu zaštiťuje adaptaci na klimatickou změnu a sucho.
    Celý článek se zhodnocením roku 2020 k přečtení na ČTK ZDE.

    Zpráva byla převzata i dalšími médii:
    ekolist.cz
    enviweb.cz
    agris.cz.

  • 1. 1. 2021

    Pršelo nejvíc za deset let. A přece jenom lehce nad průměr, řekli vědci

    Česko zůstává ve vláhovém deficitu. Z dlouhodobého hlediska chybí v krajině asi 300 milimetrů srážek. Sucho zesilují především vzrůstající teploty.
    Nejdřív pětisetleté sucho, pak – s nadsázkou – šest propršených měsíců. V Česku se uzavírá nejdeštivější rok za poslední dekádu.

    V průměru napršelo mezi 700 a 800 milimetry srážek. Takové úhrny meteorologové zaznamenali naposledy v roce 2010. „Tehdy spadlo ještě minimálně o 100 milimetrů za rok více než letos,“ řekl pro Seznam Zprávy klimatolog Pavel Zahradníček z portálu intersucho.cz.

    Celý článek k přečtení pro seznamzpravy.cz ZDE.