Agrometeorologické podmínky - průběh

  • data nejsou dostupná
  • negativní
  • normální
  • pozitivní

Agrometeorologické podmínky v Evropě

 

Aktuální mapa a komentáře hodnotí období od 01.08.2020 do 05.09.2020

 

Období od 1. srpna do 5. září bylo nejteplejším nebo jedním z nejteplejších od roku 1979 (Francie, Bulharsko, Dánsko). Od první poloviny srpna byly zaznamenány výjimečné vlny veder, které vedly v porovnání s dlouhodobým průměrem k teplotám většinou o 2 °C vyšším (Francie, Německo, Polsko, Itálie, Maďarsko, Rumunsko, Bulharsko, ČR, Slovensko, Rakousko, Dánsko, Litva, Belgie, Nizozemí, Slovinsko, Chorvatsko, Bělorusko). Teplé povětrnostní podmínky urychlily vývoj letních plodin, a tak mírně zkrátily období plnění zrna u kukuřice a slunečnice. Srážky byly obecně hojné, i když nerovnoměrně rozložené. V Maďarsku a Francii se vyskytovaly hlavně v podobě bouřek. V Polsku a Maďarsku vedly ke zvýšenému výskytu chorob a plísní. Setí řepky ozimé je již, přes zpoždění převážné kvůli suchým podmínkám (např. Francie, Polsko, Bulharsko) či naopak dešti (např. Itálie), dokončeno. Většina výsevu řepky ozimé byla dokončena v optimálním čase.

Mapa vznikla na základě dat z měsíčníku JRC MARS (Joint Research Centre, Monitoring Agriculture Resources) Evropské komise a popisuje agrometetorologickou situaci v jednotlivých zemích zejména s ohledem na průběh počasí a vývoj porostů. 

Mapa vzniká díky podpoře mezinárodního projektu DriDanube, který je spolufinancován Evropskou unií (ERDF, IPA).

15. 9. 2020
pro
PL
Polsko
Zájmové období bylo charakterizováno teplotami o až 2°C nad dlouhodobým průměrem. Kumulativní srážky byly nadprůměrné, s výjimkou severozápadních a jihovýchodních regionů (kde se pohybovaly kolem průměru) a regionu Pomorskie (kde byly výrazně podprůměrné). Podmínky půdní vlhkosti byly pro letní plodiny obecně přiměřené, s výjimkou severozápadu (Zachodniopomorskie, Wielkopolskie, Lubuskie) a Pomorskie, kde převládalo sucho. Agrometeorologické podmínky byly obecně uspokojivé pro tvorbu výnosu kukuřice na zrno, opět s výjimkou suchých oblastí. Ve většině ostatních regionů simulace naznačuje u kukuřice na zrno přibližně normální vývoj. Sklizeň silážní kukuřice již začala. Brambory a cukrová řepa těží z příznivých teplot a z uspokojivých podmínek půdní vlhkosti. Nedávné deště však vedly u cukrové řepy ke zvýšenému výskytu plísňových onemocnění. Sklizeň brambor byla zahájena a byly hlášeny uspokojivé výsledky. Většina výsevu řepky zimní byla dokončena v optimálním čase. Na některých místech nastalo zpoždění, a to buď kvůli příliš suchým podmínkám (severozápadní oblasti) nebo vlhkým podmínkám (jižní oblasti). Probíhají přípravy na setí ozimého ječmene. Prognózy výnosů pro cukrovou řepu zůstávají pod pětiletým průměrem. Prognózy výnosů u kukuřice na zrno jsou pozitivní a pro brambory průměrné.
Stáhnout texty Stáhnout mapu
Monitorujte sucho

Vyplněním expertního dotazníku získáte přístup k desetidenní předpovědi relativní vlhkosti půdy aktualizované každých 24 hodin.

Aktuality

  • 20. 1. 2021

    Loňské srážky byly jako na houpačce, střídaly se extrémy

    Počasí v loňském roce lze popsat jako střídání extrémů. Zatímco leden, březen, duben, červenec, listopad a prosinec patřily z hlediska srážek k sušším měsícům, únor, červen, srpen, září a říjen byly nadprůměrné. Normální byl pouze květen. Podle odborníků z projektu InterSucho srážková houpačka neuškodila krajině, avšak pro zemědělství znamenala řadu problémů. Celkový roční srážkový úhrn 761 milimetrů řadí rok 2020 mezi srážkově nadnormální, řekl ČTK Zdeněk Žalud, který v projektu zaštiťuje adaptaci na klimatickou změnu a sucho.
    Celý článek se zhodnocením roku 2020 k přečtení na ČTK ZDE.

    Zpráva byla převzata i dalšími médii:
    ekolist.cz
    enviweb.cz
    agris.cz.

  • 1. 1. 2021

    Pršelo nejvíc za deset let. A přece jenom lehce nad průměr, řekli vědci

    Česko zůstává ve vláhovém deficitu. Z dlouhodobého hlediska chybí v krajině asi 300 milimetrů srážek. Sucho zesilují především vzrůstající teploty.
    Nejdřív pětisetleté sucho, pak – s nadsázkou – šest propršených měsíců. V Česku se uzavírá nejdeštivější rok za poslední dekádu.

    V průměru napršelo mezi 700 a 800 milimetry srážek. Takové úhrny meteorologové zaznamenali naposledy v roce 2010. „Tehdy spadlo ještě minimálně o 100 milimetrů za rok více než letos,“ řekl pro Seznam Zprávy klimatolog Pavel Zahradníček z portálu intersucho.cz.

    Celý článek k přečtení pro seznamzpravy.cz ZDE.