Rakousko
Období od začátku června by se dalo označit za průměrné. Kumulativní srážky byly obecně nad 150 mm, s výjimkou Burgenlandu v Rakousku, kde napadlo mezi 100 mm a 150 mm srážek. Od začátku června převládaly obvyklé teplotní podmínky. Nebyly zaznamenány žádné významné teplotní vlny. Srážky zaznamenané od začátku června omezily potenciální ztrátu výnosů zimních plodin v důsledku přetrvávajícího jarního sucha. V důsledku toho byla prognóza výnosů pro zimní obiloviny mírně upraven směrem nahoru. Přestože srážky byly příznivé pro zimní plodiny, deštivá první polovina července by mohla negativně ovlivnit jakost zrna obilovin. Déšť také doplnil vlhkost půdy, což je nezbytné pro dobrý vývoj jarních plodin. Prognózy jarních plodin byly upraveny směrem nahoru.

Bosna a Hercegovina
data nejsou dostupná

Belgie
Období od 1. června do 10. července bylo charakteristické nestálým počasím, s častými, ale pravidelně rozloženými srážkovými událostmi, které vedly ke kumulativním srážkám v rozmezí od více než 30% nad dlouhodobým průměrem v pobřežních regionech po 20% pod dlouhodobým průměrem v nejzápadnějších částech. Teploty byly mírné a obvykle se blížily průměru. Denní maxima dosáhla hodnot blízko 30°C (jeden nebo dva dny kolem 25. června). Úroveň slunečního záření byla průměrná. Tyto povětrnostní podmínky byly pro plnění zrna v ozimech a pro vývoj a akumulaci biomasy cukrové řepy, brambor, silážní kukuřice a kukuřice na zrno výborné. Rovněž se zlepšila vlhkost půdy, zejména v oblastech s nadprůměrnými srážkami, pouze ale v horních vrstvách půdy ve vysoko položených oblastech. Zimní plodiny a jarní obiloviny těžily z těchto zlepšených podmínek během posledních fází kvetení a po většinu období plnění zrna. Tyto přínosy však vedly pouze k mírnému nárůstu prognóz výnosu, protože výnosové potenciály byly silně sníženy v důsledku jarního sucha. Sklizeň ozimého ječmene byla téměř dokončena, zatímco sklizeň odrůd pšenice rané ozimé právě začala nebo se chystá. Letní plodiny se částečně zotavily z poškození suchem, zejména brambory a kukuřice. V případě cukrové řepy je však velká část porostů stále výrazně podprůměrná. Není pravděpodobné, že by potenciálně velmi dobré výnosy dobře vyvinutých porostů kompenzovaly špatné výnosy očekávané ve špatně vyvinutých porostech. Kromě toho je na většině území vlhkost půdy stále podprůměrná. To ponechává plodiny potenciálně zranitelné. Na některých místech stále platí zákaz zavlažování. Výnosové prognózy pro letní plodiny jsou proto skromné.

Bulharsko
V průběhu zájmového období nedošlo k žádné významné anomálii. První červnový týden a týden před polovinou července však byly chladnější než obvykle. Frekvence horkých dnů (Tmax> 30°C) ve východním Bulharsku překročila dlouhodobý průměr o 2 až 9 dnů, ale neočekává se, že by to mělo významný negativní dopad na plodiny. Srážky byly nerovnoměrně rozloženy: velmi intenzivní srážky ve druhé červnové dekádě pravděpodobně způsobily škody na zimních plodinách, způsobily zpoždění začátku sklizně a pravděpodobně zvýšily ztráty ze sklizně. Naproti tomu po 25. červnu začala suchá vlna a od té doby se v hlavních zemědělských oblastech téměř nevyskytoval déšť. Celkové úrovně srážek během zájmového období kolísaly od 50 mm v Jugoiztochenu po 110 až 170 mm v Jugozapadenu. Model a analýzy satelitních snímků ukazují výrazně podprůměrné množství biomasy a výnosů zimních plodin. Navíc, vzhledem k dalším ztrátám ze sklizně, byly předchozí prognózy výnosů pro zimní plodiny znovu výrazně revidovány směrem dolů. Fenologický vývoj letních plodin je sezónní. V severních a západních regionech je zásobování vodou u kukuřic a slunečnic obecně od poloviny května přiměřené, což má za následek dobré rozšíření porostu a nadprůměrnou akumulaci biomasy. Naopak nedostatečné zásobování vodou v jihovýchodních oblastech začalo omezovat růst plodin během kvetení. S ohledem na všechny faktory byla prognóza výnosů revidována mírně směrem dolů u kukuřice na zrno a mírně směrem nahoru u slunečnice. Zůstává výrazně nad 5-tiletým průměrem.

Bělorusko
Během zájmového období byly denní teploty ve většině země mírně nadprůměrné, s výjimkou jihovýchodní části, kde se denní teploty pohybovaly o 2°C až 4°C nad průměrem. Kumulativní srážky byly v celé zemi proměnlivé. Součty srážkových úhrny dosáhly nadprůměru v regionech Vitebsk a Mogilev, ale v částech oblastí Grodno a Gomel zůstaly podprůměrné. Půdní vlhkost byla ve většině země dostačující pro plodiny, i když lokálně vysoké úrovně srážek způsobily záplavy a poškození plodin. Záření bylo mírně podprůměrné. Zimní obiloviny jsou v dobrém stavu a prochází fází plnění zrna za mírných teplotních podmínek. Model naznačuje, že akumulace biomasy u pšenice je v současné době téměř průměrná. Akumulace biomasy u kukuřice na zrno zůstává podprůměrná. Prognózy výnosu jsou pozitivní pro ječmen a pšenici, zatímco pro kukuřice zůstávají pod pětiletým průměrem.

Česká republika
Období od začátku června by se dalo označit za průměrné. Kumulativní srážky byly obecně nad 150 mm, s výjimkou západního Čech, kde napadlo mezi 100 mm a 150 mm srážek. S kumulativními srážkami nad 200 mm dostaly východní Čechy v porovnání s dlouhodobým průměrem více než dvojnásobek množství srážek. Od začátku června převládaly obvyklé teplotní podmínky. Nebyly zaznamenány žádné významné teplotní vlny. Srážky zaznamenané od začátku června omezily potenciální ztrátu výnosů zimních plodin v důsledku přetrvávajícího jarního sucha. V důsledku toho byla prognóza výnosů pro zimní obiloviny mírně upraven směrem nahoru. Přestože srážky byly příznivé pro zimní plodiny, deštivá první polovina července by mohla negativně ovlivnit jakost zrna obilovin. Déšť také doplnil vlhkost půdy, což je nezbytné pro dobrý vývoj jarních plodin. Prognózy jarních plodin byly upraveny směrem nahoru.

Švýcarsko
data nejsou dostupná

Německo
Od začátku června panovalo nestabilní počasí. Teploty hodně kolísaly. Příliš vysokých teploty se nevyskytovaly. Noci byly, zejména v červenci, převážně chladnější. Horké dny (nad 30 ° C) prakticky neexistovaly, s výjimkou východního Německa, které se vyskytly dva. Počasí v průběhu zájmového období přineslo přeháňky, které byly někdy doprovázené nepříznivým větrem a krupobitím i stabilní déšť (v polovině června), který částečně doplnil půdní vlhkost. Kumulativní srážky byly většinou v rozmezí 80 mm až 150 mm, což je blízko průměru. Ještě větší hodnoty byly zaznamenány na úpatí Alp. Některé části Rheinland-Pfalz, Hesensko, Bádensko-Württembersko, Sachsen a Brandenburg zůstaly poněkud sušší. Mírné povětrnostní podmínky prodloužily fázi plnění zrna u obilovin a zmírnily další ztráty výnosů. Prognózy výnosů jsou na stejné úrovni jako v červnu. Pouze výnosy ječmene ozimého byly revidovány směrem dolů, protože příznivé srážkové úhrny dorazily příliš pozdě. Sklizeň ozimého ječmene jako první obiloviny začala koncem června a začátkem července. Byla přerušována přeháňkami. Aby při sklizni nepršelo, bylo důležité proto, aby se zabránilo dalším ztrátám úrody řepky a nezhoršila se kvalita zrna obilovin. Se zvýšeným množstvím srážek se obsah půdní vlhkosti pro letní plodiny zlepšil a akumulace biomasy se začala po jarním suchu, které brzdilo počáteční fáze růstu, obnovovat. To se odráží v prognóze výnosu u kukuřice, cukrové řepy a brambor, který je nad pětiletým průměrem. Kukuřice vstoupila do rozhodující fáze květu.

Dánsko
Od začátku června byly zaznamenány výrazné srážky. V červnu byly teploty nadprůměrné. Začátkem července klesly pod dlouhodobý průměr. U obilovin probíhala fáze plnění zrna. Podmínky byly po většinu období příznivé. Pouze krátké teplé období na konci července vedlo k suboptimálním podmínkám; odhaduje se však, že tento dopad bude menší, pokud se vezme v úvahu doba plnění zrna jako celku. Pro většinu zimních plodin a jarní ječmen byla prognóza výnosů po výrazných srážkách zvýšena. Očekává se, že výnosy budou nižší než v loňském roce, vzhledem k příliš vlhkým podmínkám pozorovaným v zimě a následnému dešťovému deficitu pozorovanému od poloviny března do konce dubna. Sklizeň má začít na začátku srpna. Nedávné vlhké počasí zapříčiňuje tlak chorob na cukrovou řepu a brambory, takže prognózy výnosu jsou udržovány blízko trendu, protože výsledek bude záviset na počasí v následujících týdnech.

Francie
V průběhu zájmového období napadlo na většině území nadprůměrné množství srážek. V regionech Haute-Normandie, Ile-deFrance byly srážky průměrné, v Picardie podprůměrné. Většina srážek spadla v červnu. Od začátku července pozorujeme dešťový deficit. Hodnoty teplot a potenciální evapotranspirace se pohybovaly kolem průměru, proto, i navzdory dešťovému deficitu pozorovanému v červenci, nebyly plodiny vystaveny stresu suchem. Sezóna se pro zimní plodiny blíží konci. Většina ječmene ozimého je již sklizena. Měkká pšenice se začala sklízet později, protože mírné červnové teploty prodloužily období plnění zrna. Sklizeň stále probíhá. Teplotní podmínky byly pro období plnění zrna obzvláště příznivé i u zimních obilovin. Ačkoliv byl konec sezóny obzvláště prospěšný, prognózy výnosu jsou stále pod 5-letým průměrem kvůli obtížnému začátku sezóny a rozdílným podmínkám. Prognóza výnosů ozimého ječmene byla z velké části revidována směrem nahoru. Vliv špatných podmínek pozorovaných mimo hlavní produkční regiony byl dřív nadhodnocen. Prognóza výnosu měkké pšenice zůstává navzdory příznivým podmínkám v hlavních produkčních regionech nezměněna, protože se berou v úvahu také oblasti, které byly vystavené špatným podmínkám. Pokud by se tyto oblasti nezohlednily, prognóza by byla blíže 7,1 t / ha. Podmínky pro letní plodiny jsou příznivé. Deštivé červnové počasí pozorované zajistilo dobrý přísun vody. Vzhledem k výraznému doplňování vody letos v zimě je prognóza pro zavlažované plodiny obzvláště pozitivní. Zatímco deštivé červnové počasí zvýšilo tlak chorob u cukrové řepy a brambor, suché červencové počasí omezilo další šíření. Prognózy výnosů letních plodin se tak zvýšily.

Maďarsko
Zájmové období (1. června - 20. července) bylo charakteristické téměř průměrnými teplotními podmínkami, i když začátkem června a v polovině července bylo chladněji než obvykle. Nadprůměrné teploty se většinou vyskytovaly mezi 25. červnem a 11. červencem. Počet horkých dnů (Tmax> 30°C) zůstal pod 10, a to i v nejteplejších jižních a východních oblastech, kde byly horké dny rozptýleny mírnými dny. Od začátku června se, po velmi suchém jaru, výrazně zvýšila srážková tendence, která v druhé červnové dekádě způsobila lokální povodně a záplavy. Od té doby srážky zůstaly ve východní polovině Maďarska hojné, zatímco v západních regionech byly mírnější. Během zájmového období byly celkové úrovně srážek mezi 70 mm a 220 mm. Silné dešťové bouře způsobily zpoždění zrání zimních plodin, poškození porostů a způsobily ztráty na sklizni, především u řepky, ale byly ovlivněny také zimní obiloviny. Příliš vlhké ornice ztěžovaly na několika místech jak začátek, tak i postup sklizně. Navíc časté deště budou mít pravděpodobně negativní vliv na kvalitu zrna. Letní plodiny, které zažily méně než optimální (chladný a suchý) začátek vegetačního období, těží z příznivého stavu vody a teplotních podmínek, které začaly na začátku června. Koncem června začaly kvést slunečnice a v polovině července začala kvést kukuřice, což je pro obě plodiny trochu pozdě. Obsah půdní vlhkosti je v současné době nadprůměrný a poskytuje přiměřené podmínky pro kukuřici a slunečnice, která je v období květu, což je zásadní pro tvorbu výnosu. Snímky dálkového průzkumu Země také potvrzují vysokou fotosyntetickou aktivitu. Prognózy výnosu zimních plodin byly revidovány směrem dolů pod pětiletý průměr, zatímco již pozitivní výhled letních plodin se mírně zlepšil.

Chorvatsko
Zájmové období bylo oproti normálu deštivější. V hlavních zemědělských oblastech východního Chorvatska napadlo mezi 80 mm a 150 mm. Vlny veder zaznamenány nebyly. Ve východní části Chorvatska však byla až 5 po sobě následujících dnů naměřena maximální teplota nad 30°C. Koncem června a začátkem července došlo na východě země k malým srážkám, které zlepšily podmínky pro sklizeň zimních obilovin. Prognóza výnosů ozimých obilovin je uspokojivá, navzdory suchému jaru. Očekává se ale snížená kvalita zrna (menší množství proteinu). Prognóza výnosů ozimé pšenice byla v Chorvatsku upravena směrem nahoru. Letní plodiny jsou obecně v dobrém stavu; i když východní Chorvatsko zaznamenalo na přelomu června a července dešťový deficit, nedávné srážky deficit půdní vlhkosti doplnily. Prognóza výnosu letních plodin byla mírně upravena směrem nahoru.

Itálie
Období od 1. do 20. června bylo obecně vlhké. V severních oblastech napadlo více než 130 mm srážek. Teploty byly mírnější než obvykle. Od 20. června se teploty prudce zvýšily. Jejich maxima několik dní přesáhly 32°C. Na začátku července se teploty vrátily na sezónní hodnoty a opět převládaly suché podmínky. Zimní plodiny byly sklizeny. Stav letních plodin se výrazně zlepšil. Příliš vlhké podmínky v severozápadních regionech zpozdily sklizeň zimních plodin a pravděpodobně snížily kvalitu zrna. Kukuřice, v pokročilých stádiích, profitovala ze sledu mokrého a horkého počasí a nyní je mezi fázemi metání a kvetení, s optimální akumulací biomasy (např. Lombardia). V severovýchodních regionech (např. Nord-Est) těžily zimní plodiny z červnového deště. Očekávané ztráty výnosů v důsledku sucha byly zmírněny ve Veneto a Friuli Venezia Giulia. Růst letních plodin, který byl původně negativně ovlivněn suchem, se zrychlil. Akumulace biomasy (např. Udine) je nyní nadprůměrná. V důsledku kombinace pozdních jarních výsevů a mírných červnových teplot se vývoj sóji a kukuřice ve východní Emilii Romagna, Veneto a v některých částech Friuli Venezia Giulia zpomalil. Sezóna zimních plodin skončila ve střední Itálii příznivě, zatímco slunečnice koncem června, s porostem v dobré kondici (např. Perugia), vstoupila do stadia plnění zrna. V jižních oblastech začátkem června skončila sezóna zimních plodin.

Litva
První červnová dekáda byla chladnější než obvykle. Od druhé červnové dekády začaly převládat teplejší podmínky, kdy během posledních dvou červnových dekád dosáhly maximální teploty hodnoty 30°C. Na začátku července se teploty pohybovaly okolo obvyklých hodnot a poté klesly ve srovnání s dlouhodobým průměrem o 2°C až 5°C. Srážkové úhrny dosáhly nadprůměrných hodnot, s výjimkou suchého června. Kumulativní záření bylo blízké průměru. Déšť doplňoval vlhkost do půdy. Celkově byly podmínky pro růst plodin příznivé, ačkoli hojné srážky během plnění zrna způsobovaly četná polehnutí. V této fázi vývoje se však očekává omezený dopad na výnos. Vysoká očekávání výnosu vyplývající z optimálních teplotních podmínek během sezóny jsou zachována. Ozimy a řepka jsou na tom po dešti zvláště dobře. Potenciální výnos je vyšší, než je v období kvetení obvyklé.

Moldavsko
data nejsou dostupná

Černá hora
data nejsou dostupná

Holandsko
Období od 1. června do 10. července bylo charakteristické nestálým počasím, s častými, ale pravidelně rozloženými srážkovými událostmi, které vedly ke kumulativním srážkám v rozmezí od více než 30% nad dlouhodobým průměrem v pobřežních regionech po 20% pod dlouhodobým průměrem v nejzápadnějších částech. Teploty byly mírné a obvykle se blížily průměru. Denní maxima dosáhla hodnot blízko 30°C (jeden nebo dva dny kolem 25. června). Úroveň slunečního záření byla průměrná. Tyto povětrnostní podmínky byly pro plnění zrna v ozimech a pro vývoj a akumulaci biomasy cukrové řepy, brambor, silážní kukuřice a kukuřice na zrno výborné. Rovněž se zlepšila vlhkost půdy, zejména v oblastech s nadprůměrnými srážkami, pouze ale v horních vrstvách půdy ve vysoko položených oblastech. Zimní plodiny a jarní obiloviny těžily z těchto zlepšených podmínek během posledních fází kvetení a po většinu období plnění zrna. Tyto přínosy však vedly pouze k mírnému nárůstu prognóz výnosu, protože výnosové potenciály byly silně sníženy v důsledku jarního sucha. Sklizeň ozimého ječmene byla téměř dokončena, zatímco sklizeň odrůd pšenice rané ozimé právě začala nebo se chystá. Letní plodiny se částečně zotavily z poškození suchem, zejména brambory a kukuřice. V případě cukrové řepy je však velká část porostů stále výrazně podprůměrná. Není pravděpodobné, že by potenciálně velmi dobré výnosy dobře vyvinutých porostů kompenzovaly špatné výnosy očekávané ve špatně vyvinutých porostech. Kromě toho je na většině území vlhkost půdy stále podprůměrná. To ponechává plodiny potenciálně zranitelné. Na některých místech stále platí zákaz zavlažování. Výnosové prognózy pro letní plodiny jsou proto skromné.

Polsko
Zájmové období bylo na většině území charakteristické hojnými srážkami. V porovnání s dlouhodobým průměrem napadlo o 30% srážek více. Výjimkou byly severozápadní oblasti, kde byly srážky podprůměrné. V důsledku deštivého počasí se v půdě obnovila půdní vlhkost na uspokojivou úroveň. Srážky, většinou ve formě bouřek, někdy s krupobitím a silným větrem, mohly vést k lokálním záplavám a poškození plodin. Teploty během zájmového období kolísaly kolem průměru. Kumulativní záření bylo podprůměrné. Sklizeň ječmene a řepky začala během první červencové dekády. Vzhledem k deštivému počasí však pouze v některých oblastech. Řepka může v současné době těžit z dalších dnů plnění zrna, avšak dlouhodobé deštivé počasí by mohlo její výnosy i ohrozit. Povětrnostní podmínky (dostatečný přísun vody a mírné teploty) byly obecně příznivé i pro pšenici ozimou. Model předpovídá heterogenní výnosy napříč regiony, s nadprůměrným očekáváním pro několik hlavních produkčních regionů (např. Lubelskie, Kujawsko-pomorskie), na rozdíl od nižších výnosů v jiných regionech (např. suchý severozápad). Půdní vlhkost podpořila vývoj kukuřice na zrno a akumulaci biomasy. Stav vody v půdě je uspokojivý i pro fázi kvetení, která má začít. Zvýšená akumulace biomasa u brambor a cukrové řepy je také patrná. Negativní dopad sucha je však stále na mnoha polích patrný. Vlhko navíc podporuje plísňové choroby. Prognózy výnosu ozimé pšenice, ozimého ječmene, brambor a cukrové řepy zůstaly ve srovnání s minulým měsícem nezměněny, zatímco prognózy výnosů ostatních plodin se díky příznivým vlhkým podmínkám zvýšily.

Rumunsko
Teplota v průběhu zájmového období byla průměrná, na východě země mírně nadprůměrná (o 0,5°C až 1,5°C). Nadprůměrné teploty dominovaly od 5. června do 6. července, zatímco začátkem června a v polovině července bylo chladněji než obvykle. Počet horkých dnů (Tmax> 30 ° C) výrazně překročil dlouhodobý průměr pouze v jihovýchodních regionech (o 5–10 dní). Srážky byly hojné, zejména ve druhé a třetí červnové dekádě. V západním a středním Rumunsku v nízko položených oblastech způsobily velmi intenzivní a nadměrné srážky povodně a záplavy, které nepříznivě zasáhly zimní plodiny (uskladnění, zvýšené ztráty při sklizni a snížená kvalita) a způsobily zpoždění na začátku sklizně. V těchto regionech dosáhly součty srážkových úhrnů 150 mm až 320 mm. V jižních a východních regionech napadlo 70 mm až 150 mm. Prognózy výnosů pro zimní obiloviny byly dále sníženy a prognóza pro řepku zůstává pesimistická. U letních plodin doplňovaly silné deště půdní vlhkost. Příznivé zásobování rostlin vodou usnadnilo rozvoj listové plochy a akumulaci biomasy. Půdní vlhkost je na většině území pro období kvetení stále dostatečná. K nedostatku vody dochází pouze podél bulharských hranic a pobřežních oblastí Černého moře. Mírné teploty v polovině července zapříčinily prodloužení doby květu, což je také příznivé pro tvorbu výnosu. Prognóza výnosu letních plodin - na základě předpokladu průměrných srážek během období plnění zrna - je pozitivní a výrazně nad 5letým průměrem.

Slovensko
Období od začátku června by se dalo označit za průměrné. Kumulativní srážky byly obecně nad 150 mm, s výjimkou západního Slovenska, kde napadlo mezi 100 mm a 150 mm srážek. Od začátku června převládaly obvyklé teplotní podmínky. Nebyly zaznamenány žádné významné teplotní vlny. Srážky zaznamenané od začátku června omezily potenciální ztrátu výnosů zimních plodin v důsledku přetrvávajícího jarního sucha. V důsledku toho byla prognóza výnosů pro zimní obiloviny mírně upraven směrem nahoru. Přestože srážky byly příznivé pro zimní plodiny, deštivá první polovina července by mohla negativně ovlivnit jakost zrna obilovin. Déšť také doplnil vlhkost půdy, což je nezbytné pro dobrý vývoj jarních plodin. Prognózy jarních plodin byly upraveny směrem nahoru.

Slovinsko
Zájmové období bylo oproti normálu deštivější. Slovinsko zaznamenalo kumulativní srážky nad 150 mm a přes 200 mm v západních a severních oblastech. Vlny veder zaznamenány nebyly. Prognóza výnosů ozimých obilovin je uspokojivá, navzdory suchému jaru. Očekává se ale snížená kvalita zrna (menší množství proteinu). Letní plodiny jsou obecně v dobrém stavu. Prognóza výnosu letních plodin byla mírně upravena směrem nahoru.

Ukrajina
Srážky byly během zájmového období značné, ale nerovnoměrně rozložené. Nejzápadnější oblasti zaznamenaly dešťový přebytek, zatímco na pruhu zasahujícím od severu Vinnytsky / Kyyivs'ky po sever od Donets'ky byl zaznamenán dešťový deficit. Ve zbývajících oblastech země napadly průměrné srážkové úhrny. Dříve velmi suché jižní oblasti zaznamenaly značné množství deště. Teploty zůstaly po většinu zájmového období z velké části nadprůměrné. Od 6. června do poloviny července se nepřetržitě pohybovaly o 3°C až 4°C nad průměrem. Tyto vysoké teploty nebyly pro fázi plnění zrna u ozimů příznivé. Prognózy výnosu ječmene ozimé a měkké pšenice jsou na úrovních uvedených v červnu, tj. pod historickým trendem a loňskými úrovněmi. Srážkové úhrny, které během zájmového období napadly, omezily jakýkoli další dopad vodního stresu na výnosy v jihovýchodní oblasti, ale očekává se horší kvalita zrna. Letní plodiny z velké části těžily ze srážek a vyšších teplot. Akumulace biomasy v hlavních oblastech produkce kukuřice a sóji je v současné době značně nadprůměrná. Prognózy výnosu kukuřice na zrno a sóji byly díky příznivým podmínkám zvýšeny.

Klikni na stát…