Rakousko
Od poloviny července byl zaznamenán nedostatek srážek. To vedlo ke zhoršení úrovně půdní vlhkosti a vývoje letních plodin. Situace se výrazně zlepšila během třetí srpnové dekády s nástupem velmi intenzivních srážek, které doplňovaly vláhu v ornici. V důsledku vyšších srpnových teplot je vývoj letních plodin v pokročilé fázi. Kukuřice na zrno již dosáhla (nebo brzy dosáhne) fyziologické zralosti. Akumulace biomasy kukuřice je v jednotlivých regionech velmi variabilní v závislosti na přijatých srážkách a pohybuje se od mírně nadprůměrné až po výrazně podprůměrnou. Tvorba výnosu kukuřice na zrno se během zájmového období zpomalila kvůli deficitu vláhy a v mnoha produkčních regionech je nyní pod sezónním průměrem. V důsledku toho se očekávané výnosy kukuřice na zrno snížily a nyní se pohybují pod pětiletým průměrem. U brambor nepřálo horké a suché léto akumulaci zásobních orgánů, takže prognóza výnosu také zůstává pod 5letým průměrem. Zlepšené podmínky půdní vlhkosti v druhé polovině srpna vedly u cukrové řepy ke zvýšené akumulaci kořenové biomasy a jsou očekávány uspokojivé výnosy. Srážky na konci srpna byly pro setí a klíčení řepky příznivé.

Bosna a Hercegovina
data nejsou dostupná

Belgie
Teploty se téměř po celé zájmové období držely nad průměrem. Počet dní s maximální teplotou > 30 °C byl také nadprůměrný. Maximální teploty zůstaly pod 35 °C. Srážky byly hluboko pod průměrem. V polovině srpna došlo k několika srážkovým událostem. Po té byly srážky pozorovány až v září. Díky těmto významnějším dešťovým událostem se zvýšilo kumulativní množství na 40 až 60 % průměru. Radiace byla 15 % až 20 % nadprůměrná, z čehož těžily zavlažované plodiny. Stav plodin, které zavlažované nebyly, se zhoršoval. Dešťových srážek v polovině srpna bylo příliš málo a déšť na konci zájmového období přišel příliš pozdě na to, aby prognózu výnosů zlepšil. Úrodě cukrové řepy by mohl déšť stále prospět. Plodiny by však nejprve reagovaly zotavením se ze stresových podmínek (částečně na úkor obsahu cukru v řepě), než by se vytvořila nová kořenová biomasa. Nedávné srážky zlepšily stav ornice pro přípravu seťového lůžka pro setí ozimů pro nadcházející sezónu. Prognózy výnosu pro všechny letní plodiny byly revidovány směrem dolů, hluboko pod 5letý průměr.

Bulharsko
Během zájmového období bylo zaznamenáno teplejší počasí s nadprůměrnými denními teplotami (+2 °C až +4 °C). Maximální hodnoty se blížily 35 °C jen několik dní. Po suchém červenci byla i první polovina srpna extrémně suchá, zejména v severovýchodních oblastech, kde nebyly zaznamenány žádné deště. V západních a středních oblastech napadlo méně než 20 mm. Od druhé poloviny srpna jsou v celé republice zaznamenány vydatné srážky. Celkové kumulované hodnoty se nyní blíží na východě průměru a nadprůměru na západě. K těmto srážkám došlo příliš pozdě na to, aby se růst letních plodin zotavil. Většina plodin již dosáhla v důsledku horkých a suchých podmínek v předchozích měsících zralosti. Pouze pozdním odrůdám déšť prospěl. Prognózy výnosů pro kukuřici a slunečnici byly revidovány směrem dolů, ale pouze v omezené míře, protože dešťové srážky zabránili velkému snížení výnosů. Prognóza výnosu je pod 5letým průměrem. Sklizeň slunečnice začala na začátku srpna, ale byla ztížena kvůli vlhkým podmínkám. Sklizeň kukuřice začala na konci srpna. Dešťové srážky byly příznivé pro zvýšení úrovně vlhkosti půdy a v optimální době umožnily výsev řepky ozimé.

Bělorusko
Horký a suchý srpen a začátek září vedly k výraznému poklesu zásob půdní vláhy, což bylo nepříznivé pro plnění zrna kukuřice a setí ozimů. Teploty byly během srpna výrazně nadprůměrné, zatímco první dekáda v září byla výrazně chladnější než obvykle. Kumulativní srážky od 1. 8. do 10. 9. byly výrazně podprůměrné, s jediným významným srážkovým úhrnem, zaznamenaným 10. září. Dlouhodobý srážkový deficit a vysoké teploty vedly ke zhoršování zásob půdní vláhy pro letní plodiny a nepříznivým podmínkám pro setí a vzcházení ozimých plodin. Vyšší než průměrné srpnové teploty zapříčinily pokročilý vývoj plodin. Kukuřice se nyní blíží zralosti. Akumulace biomasy a zásobních orgánů kukuřice na zrno se pohybuje kolem sezónních průměrů. Vzhledem k tomu, že nízká vlhkost půdy během plnění zrna mohla ohrozit výnosový potenciál, výnosové prognózy pro kukuřici na zrno byly sníženy.

Česká republika
Od poloviny července byl zaznamenán nedostatek srážek. To vedlo ke zhoršení úrovně půdní vlhkosti a vývoje letních plodin. Situace se výrazně zlepšila během třetí srpnové dekády s nástupem velmi intenzivních srážek, které doplňovaly vláhu v ornici. V důsledku vyšších srpnových teplot je vývoj letních plodin v pokročilé fázi. Kukuřice na zrno již dosáhla (nebo brzy dosáhne) fyziologické zralosti. Akumulace biomasy kukuřice je v jednotlivých regionech velmi variabilní v závislosti na přijatých srážkách a pohybuje se od mírně nadprůměrné až po výrazně podprůměrnou. Tvorba výnosu kukuřice na zrno se během zájmového období zpomalila kvůli deficitu vláhy a v mnoha produkčních regionech je nyní pod sezónním průměrem. V důsledku toho se očekávané výnosy kukuřice na zrno snížily a nyní se pohybují pod pětiletým průměrem. U brambor nepřálo horké a suché léto akumulaci zásobních orgánů, takže prognóza výnosu také zůstává pod 5letým průměrem. Zlepšené podmínky půdní vlhkosti v druhé polovině srpna vedly u cukrové řepy ke zvýšené akumulaci kořenové biomasy a jsou očekávány uspokojivé výnosy. Srážky na konci srpna byly pro setí a klíčení řepky příznivé.

Švýcarsko
data nejsou dostupná

Německo
Teploty se téměř po celé zájmové období držely nad průměrem. Počet dnů s maximálními teplotami >30°C byl výrazně nadprůměrný. Jejich výskyt se po polovině srpna rapidně snížil. Maximální teploty přesahující 35 °C se ve většině regionů vyskytly pouze jeden den, 4. srpna, kdy na jihozápadě a severovýchodě země dosáhly 37 °C až 39 °C. Ve středních a západních regionech byly srážky, až na několik dnů, vzácné. V září se vyskytlo několik významných dešťových událostí. To zvýšilo kumulativní množství za zájmové období na 40 až 60 % dlouhodobého průměru. Na jihu a východě došlo ve druhé polovině srpna k dalším výrazným srážkám, a to v regionech (Bádensko-Württembersko, Bayern, Sasko, Braniborsko, Meklenbursko-Přední Pomořansko). Kumulativní úhrny dosáhly 80 % dlouhodobého průměru. Radiace byla 10 % až 20 % nad průměrem. V důsledku toho se, ve středních a západních oblastech, stav plodin (i zavlažovaných) dále zhoršil. Na jihu a východě země srpnové srážky sice přinesly úlevu, ale bez výrazného zlepšení prognózy výnosů. Vzhledem k tomu, že se sezóna chýlí ke konci, další případné srážky by pravděpodobně nepřinesly žádné zlepšení. Nedávné srážky však byly velmi vítané. Umožnily přípravu seťového lůžka a setí ozimých plodin pro nadcházející sezónu. Prognózy pro všechny letní plodiny byly revidovány směrem dolů, a to hluboko pod 5letý průměr.

Dánsko
Teplota byla po většinu srpna nadprůměrná. Stejně tomu bylo i u slunečního záření. Celkový deficit srážek byl pozorován i přes to, že déšť byl v čase dobře distribuován. Sklizeň ozimů i jařin byla dokončena. Očekává se, že výnosy budou výrazně nadprůměrné. Předběžné prognózy výnosu jarního ječmene v západním Jutsku jsou o 10 až 20 % vyšší než obvykle. Pokud jde o letní plodiny, sklizeň silážní kukuřice by měla kvůli vysokým teplotám začít dříve než obvykle, v některých částech Dánska možná kolem poloviny září. Výsev řepky ozimé je již z větší části dokončen. K zajištění úrody by bylo potřeba více deště. Prognózy výnosů u obilovin zůstávají nezměněny. Výnosy cukrové řepy a brambor byly revidovány mírně směrem dolů, ale zůstávají blízko pětiletému průměru.

Francie
Na většině území země převládaly nadprůměrně teplejší podmínky s teplotami v průměru + 2°C až + 4°C. Suché podmínky panovaly až do 12. srpna a zhoršovaly sucho. Ve druhé polovině zájmového období se srážkové úhrny blížily průměru, což ale nevykompenzovalo deficit nahromaděný od začátku července. Sucho negativně ovlivnilo podmínky pro pěstování na veškeré zemědělské půdě, což se týká plodin, pastvin, vinic a ovocných stromů. Srážky po polovině srpna přispěly severně od řeky Loiry k určité obnově letních plodin. Na jihu přišly srážky příliš pozdě na to, aby obnovu umožnily. Zde letní plodiny téměř úplně vyschly. Na národní úrovni byla prognóza výnosu pro kukuřici a slunečnici silně ovlivněn letním suchem a opakovanými vlnami veder. Prognózy výnosů byly upraveny směrem dolů nebo ponechány. Výnos kukuřice na zrno se blíží rekordnímu minimu. Brambory a cukrová řepa nejsou ovlivněny tolik jako plodiny pěstované na severu země, ale i zde zůstává prognóza výnosů negativní. Sklizeň kukuřice a slunečnice začala dříve než obvykle, zejména v regionech Nouvelle-Aquitaine a Occitanie. Vlhké podmínky, které panují od poloviny srpna, prospívaly setí řepky, která je nyní vzešlá a v dobrém stavu.

Maďarsko
Sucho od července, které postihlo většinu země (s výjimkou Nyugat-Dunántúlu na západě), pokračovalo až do 19. srpna. Do konce srpna následovaly výrazné srážky, čímž se úhrny srážek přiblížily dlouhodobému průměru. Zvýšení půdní vlhkosti bylo brzděno vyšším výparem, protože teploty během zájmového období byly nadprůměrné (od +1,5 °C na západě do +2,5 °C na východě). Srpen 2022 byl za více než 30 let třetí nejteplejší. Podmínky pro letní plodiny zůstávají (s výjimkou Nyugat-Dunántúlu) alarmující. Nedostatek vody a vysoké teploty letní plodiny vážně ovlivnily. Déšť na konci srpna přišel příliš pozdě na to, aby zabránil ztrátě výnosu ve většině oblastí. Období plnění zrna u obilí nastalo za velkého vodního a tepelného stresu. V důsledku toho dosáhl značný počet polí ve východní části země plné zralosti dříve, než je obvyklé. Prognóza výnosů letních plodin byla proto revidována směrem dolů, blízko k rekordně nízké úrovni. Navíc lze kvůli suchu očekávat výrazný pokles sklizených ploch kukuřice na zrno a slunečnice. Srpnové srážky a velmi teplé počasí prospívaly setí a klíčení řepky. Setí začalo koncem srpna.

Itálie
Sucho bylo v severní a střední Itálii během srpna a září částečně zmírněno, ale plodinám to nepřineslo žádný skutečný přínos. Po prvních 15 srpnových dnech a po sledu dvou až tří krátkých vln veder se teploty posunuly k sezónním hodnotám a v centrálních oblastech se vyskytlo jen velmi málo dnů s teplotou > 35 °C. Nějaké srážkové úhrny spadly od 15. srpna ve většině regionů a zejména v Benátsku. Úhrn srážek v srpnu a září jsou v souladu s průměrem nebo mírně nad ním. Lokálně se vyskytly bouřky se silným větrem, kroupami a intenzivním deštěm (až 150 mm/den). Většině letních plodin srážky vůbec neprospěly. Vývoj kukuřice na zrno byl silně pokročilý a v několika oblastech byla sklizeň ukončena před 15. srpnem. Kukuřice ponechaná na poli po tomto datu byla téměř na konci vývoje (již byla ukončena akumulace biomasy). Plodiny (kukuřice, sója a slunečnice), které ještě nebyly sklizeny, často polehly (po bouřce), což ztížilo jejich sklizeň. Mírné počasí mohlo prospět pouze později vyseté kukuřici. Vzhledem k tomu, že úroda kukuřice na zrno byla v důsledku sucha malá a polehla po bouřkách, byla prognóza jejího výnosu revidována pod hodnotu z roku 2003. Prognózy výnosů cukrové řepy, sóji a slunečnice zůstávají nízké.

Litva
Srpnové teploty byly nadprůměrné. Maximální hodnoty dosahovaly několik dní v druhé polovině srpna 30 °C. Chladnější počasí charakterizovalo první dekádu září. Srážky byly podprůměrné. Sklizeň začala o něco později než obvykle kvůli opožděnému vývoji plodin, ale v srpnu pokračovala dobře. Výnosy jsou dobré, ale kvalita je proměnlivá. Celková očekávání sklizně u brambor jsou také dobrá, ale proměnlivá kvůli vlivu silných srážek na růst v letním období. Odhaduje se, že výnosy obilovin jsou dobré, ale proměnlivé, zejména pokud jde o kvalitu, kvůli regionálním rozdílům v rozložení srážek. Prognózy výnosu pro brambory jsou mírné a pro cukrovou řepu dobré. Začalo setí ozimů. K zajištění úspěšného založení porostu by bylo zapotřebí více deště. Chladné počasí na konci zájmového období zpomalilo klíčení u nedávno zasetých plodin. Prognózy výnosů zůstávají nezměněny.

Moldavsko
data nejsou dostupná

Černá hora
data nejsou dostupná

Holandsko
Teploty se téměř po celé zájmové období držely nad průměrem. Počet dní s maximální teplotou > 30 °C byl také nadprůměrný. Maximální teploty zůstaly pod 35 °C. Srážky byly hluboko pod průměrem. V polovině srpna došlo k několika srážkovým událostem. Po té byly srážky pozorovány až v září. Díky těmto významnějším dešťovým událostem se zvýšilo kumulativní množství na 40 až 60 % průměru. Radiace byla 15 % až 20 % nadprůměrná, z čehož těžily zavlažované plodiny. Stav plodin, které zavlažované nebyly, se zhoršoval. Dešťových srážek v polovině srpna bylo příliš málo a déšť na konci zájmového období přišel příliš pozdě na to, aby prognózu výnosů zlepšil. Úrodě cukrové řepy by mohl déšť stále prospět. Plodiny by však nejprve reagovaly zotavením se ze stresových podmínek (částečně na úkor obsahu cukru v řepě), než by se vytvořila nová kořenová biomasa. Nedávné srážky zlepšily stav ornice pro přípravu seťového lůžka pro setí ozimů pro nadcházející sezónu. Prognózy výnosu pro všechny letní plodiny byly revidovány směrem dolů, hluboko pod 5letý průměr.

Polsko
Horké a suché počasí během prvních dvou srpnových dekád mělo za následek zvýšený deficit půdní vlhkosti, který je nejvýrazněji patrný na západě a severovýchodě země (Warminsko-Mazurskie region). Během třetí srpnové dekády intenzivní srážky zmírnily suchou ornici na většině území země, s výjimkou východu, kde přetrvával deficit srážek i půdní vláhy. První dekáda v září byla chladnější než obvykle a spíše suchá. Na samém konci zájmového období byly opět zaznamenány výrazné srážky. Podmínky pro letní plodiny se v celé zemi velmi liší. Na západě snižovaly nepříznivé podmínky během květu kukuřice (v polovině července) výnosový potenciál, takže kukuřice na zrno byla, zejména na lehčích půdách, často sklízena v srpnu jako krmná plodina. V jiných regionech, kde byla během kritických vývojových fází kukuřice přítomna dostatečná zásoba půdní vláhy, jsou plodiny ve velmi dobrém stavu a prognóza výnosů je pozitivní. V případě cukrové řepy vedlo zlepšení půdní vlhkosti ke zvýšené akumulaci kořenové biomasy, avšak na úkor snížení cukernatosti a zvýšeného tlaku chorob. Horké a suché počasí na začátku srpna bylo nepříznivé pro růst brambor, zejména na nezavlažovaných polích. Přes brzkou sklizeň ozimých plodin bylo setí řepky regionálně zpožděno, a to buď příliš suchými, nebo příliš vlhkými podmínkami. Přestože srážky na konci srpna měly obecně pozitivní dopady na klíčení a raný vývoj řepky, po přívalových deštích byl nutný lokální dosev. Prognózy výnosů u brambor a kukuřice na zrno jsou mírně pod 5letým průměrem, u cukrové řepy se pohybují kolem průměru.

Rumunsko
Sucho pokračoval až do první srpnové dekády. Od té doby spadlo v Rumunsku vydatné množství srážek, které ve většině regionů přesáhly dvojnásobek dlouhodobého průměru. Vysoký výpar však omezil zlepšení podmínek půdní vlhkosti, která zůstala kriticky nízká. Ve většině regionů zůstaly průměrné teploty o 1 °C až 2 °C vyšší, než je obvyklé. Nejvýraznější teplotní anomálie byly zaznamenány podél hranic s Maďarskem a v jihovýchodních částech Rumunska, kde se teploty pohybovaly o 2°C až 4°C nad průměrem. Srpen 2022 byl v našich záznamech druhý nejteplejší srpen od roku 1979, kdy denní maxima pravidelně přesahovala 30 °C. Teploty se vrátily na téměř sezónní úrovně v první dekádě září. Dešťové srážky dorazily pozdě. Stav letní úrody nezlepšily. Vysoké srpnové teploty způsobily dodatečný teplotní stres, který vedl ke kratší fázi plnění zrna u kukuřice a slunečnice a negativně ovlivnil jejich výnosový potenciál. V důsledku toho byla prognóza výnosů revidována směrem dolů. Sklizeň letních plodin začala pomalu v poslední srpnové dekádě. Prvotní zpětná vazba ukazuje výrazně podprůměrné výnosy. V druhé polovině srpna byl zahájen výsev ozimé řepky. Nedávné srážky podpořily její setí a klíčení.

Srbsko
data nejsou dostupná

Slovensko
Od poloviny července byl zaznamenán nedostatek srážek. To vedlo ke zhoršení úrovně půdní vlhkosti a vývoje letních plodin. Situace se výrazně zlepšila během třetí srpnové dekády s nástupem velmi intenzivních srážek, které doplňovaly vláhu v ornici. V důsledku vyšších srpnových teplot je vývoj letních plodin v pokročilé fázi. Kukuřice na zrno již dosáhla (nebo brzy dosáhne) fyziologické zralosti. Akumulace biomasy kukuřice je v jednotlivých regionech velmi variabilní v závislosti na přijatých srážkách a pohybuje se od mírně nadprůměrné až po výrazně podprůměrnou. Tvorba výnosu kukuřice na zrno se během zájmového období zpomalila kvůli deficitu vláhy a v mnoha produkčních regionech je nyní pod sezónním průměrem. V důsledku toho se očekávané výnosy kukuřice na zrno snížily a nyní se pohybují pod pětiletým průměrem. U brambor nepřálo horké a suché léto akumulaci zásobních orgánů, takže prognóza výnosu také zůstává pod 5letým průměrem. Zlepšené podmínky půdní vlhkosti v druhé polovině srpna vedly u cukrové řepy ke zvýšené akumulaci kořenové biomasy a jsou očekávány uspokojivé výnosy. Srážky na konci srpna byly pro setí a klíčení řepky příznivé.

Slovinsko
Teploty byly po většinu zájmového období nadprůměrné. Byl zaznamenán deficit srážek. Sluneční záření se pohybovalo kolem průměru. Sklizně ozimů a jařin jsou nyní dokončeny. Probíhá sklizeň slunečnice. Očekává se, že výnosy letních plodin budou v důsledku přetrvávajícího suchého a teplého počasí nižší než je pětiletý průměr. Výnosy kukuřice a cukrové řepy budou pravděpodobně silně ovlivněny letním počasím. Očekává se, že výnosy slunečnice budou rovněž negativně ovlivněny, i když v menší míře než kukuřice. Blíží se zahájení podzimního setí. Pro zajištění správného klíčení by bylo potřeba zvýšit vlhkost půdy. Prognózy výnosů zůstávají u obilovin nezměněny. U cukrové řepy a silážní kukuřice byly dále mírně sníženy.

Ukrajina
V průběhu zájmového období převládaly vlhčí podmínky, přičemž nejvýraznější přebytek srážek byl v centrálních oblastech (např. Kirovohrads’ka, Cherkas’ka). V srpnu byly na východě země srážky obzvláště časté a vydatné (místně dvojnásobek průměru). První dekáda září byla výrazně deštivější na západě země. V srpnu převládaly nadprůměrné teploty. Nejvýraznější teplotní anomálie (+2°C až +4°C) byly ve východních oblastech. Teploty, s teplotními anomáliemi v rozmezí od -2 °C do -4 °C ve většině oblastí (-4 °C až -6 °C v nejsevernějších oblastech), prudce klesly během první dekády v září. Srážky v některých středních a severních oblastech dorazily včas, aby se zlepšily podmínky pro plodiny. Pro letní plodiny v jižních a západních oblastech však už bylo pozdě. Zde se očekávají nízké výnosy. Ve východních oblastech, které těžily z dostatečných srážek po celou sezónu, nezpůsobily vyšší než průměrné teploty žádné vážné zhoršení výnosů. Sklizeň letních plodin začala na jihu poslední týden v srpnu. Podle ukrajinského ministerstva zemědělství bylo do 12. září oseto 87 % projektované plochy řepkou ozimou. Výsev ozimých obilovin byl zahájen začátkem září.

Klikni na stát…