Agrometeorologické podmínky - průběh

  • data nejsou dostupná
  • negativní
  • normální
  • pozitivní

Agrometeorologické podmínky v Evropě

 

Aktuální mapa a komentáře hodnotí období od 01.07.2019 do 27.08.2019

 

Hodně evropských zemí během zájmového období zasáhly vlny veder (např. Belgie, Bělorusko, ČR, Chorvatsko, Itálie, Nizozemí, Polsko, Rakousko, Slovensko, Slovinsko, Ukrajina) a srážkový deficit (např. Belgie, Francie, Německo, Nizozemí, Polsko, Ukrajina), což mělo ve spojení s od června trvajícím suchem negativní dopad na letní plodiny, převážně na kukuřici. Delší období sucha se prolínalo s časově a prostorově nerovnoměrně rozloženými srážkovými úhrny (např. ČR, Chorvatsko, Rakousko, Slovensko, Slovinsko). V některých oblastech Francie, Belgie a Nizozemí stále platí opatření k omezení užívání vody. Sklizně zimních a jarních obilovin nastaly vzhledem k pokročilému vývoji v porovnání s průměrným rokem o 5-14 dní dříve. Na mnohým místech byly přerušeny deštivými událostmi (např. Bělorusko, Bulharsko, Dánsko, Německo, Rumunsko). Srážky měly za následek zamokření (Bělorusko), snížení kvality zrna (Rumunsko) či výskyt chorob (plíseň brambor a mykotoxinů pšenice v Rumunsku). Polsko hlásí poškození škůdci, které bylo zapříčiněno suchem.

Mapa vznikla na základě dat z měsíčníku JRC MARS (Joint Research Centre, Monitoring Agriculture Resources) Evropské komise a popisuje agrometetorologickou situaci v jednotlivých zemích zejména s ohledem na průběh počasí a vývoj porostů.

Mapa vzniká díky podpoře mezinárodního projektu DriDanube, který je spolufinancován Evropskou unií (ERDF, IPA).

27. 8. 2019
pro
BE
Belgie
Krátká, ale velmi intenzivní vlna veder mezi 22. a 27. červencem ovlivnila kvetoucí kukuřici, brambora a cukrovou řepu během tvorby výnosu. Maximální teploty ve většině oblastí překročily hodnotu 35°C během jednoho nebo dvou dnů, někde se vyšplhaly až ke 40°C. Tak vysoké teploty poškozují plodiny. Jejich dopady byly často zhoršovány nízkým obsahem půdní vody, protože srážky od předchozí tepelné vlny (konec června) byly pod průměrem. V několika regionech byla navíc zavedena opatření k omezení užívání vody. Od konce tepelné vlny byly teploty a srážky téměř průměrné, což umožnilo zotavení plodin. V oblastech, kde byl přívod vody dostatečný, jsou plodiny v současné době v dobrém stavu a očekávají se dobré až velmi dobré výnosy. V oblastech, kde tomu tak nebylo (nejčastěji v pohraničních oblastech s Německem), nevratně ovlivněny výnosové potenciály. Prognózy výnosů cukrové řepy, brambor, silážní kukuřice a kukuřice na zrno byly revidovány směrem dolů, ale zůstávají blízko pětiletému průměru. Hlubší vrstvy půdy jsou stále suché.
Stáhnout texty Stáhnout mapu
Monitorujte sucho

Vyplněním expertního dotazníku získáte přístup k desetidenní předpovědi relativní vlhkosti půdy aktualizované každých 24 hodin.

Aktuality

  • 8. 10. 2020

    Webseminář pro Agrární komoru ČR

    Dne 08. 10. 2020 se uskutečnil webseminář pro Agrární komoru s názvem „Rozvoj zemědělství a venkova, dopady sucha na krajinu“, kde jako lektoři vystoupili Ing. Lenka Bartošová, Ph.D., doc. Petr Hlavinka a prof. Zdeněk Žalud. Jejich prezentace budou umístěny na webu AK ČR (http://www.akcr.cz/) a abstrakt semináře uveřejněn v časopisu Zemědělec a Agrobáze.

  • 28. 9. 2020

    Současné teplo mělo podle historických modelů Česko zažít až po roce 2040, tvrdí klimatolog. Extrémů prý přibude

    Jako lidstvo jsme překonali všechny statistiky, které vědci zabývající se suchem a globálním oteplováním v minulých letech vytvořili. Teplo, které se stalo součástí našich každodenních životů, historické modely předpokládaly až po roce 2040, říká v rozhovoru pro server Lidovky.cz Pavel Zahradníček, klimatolog z týmu CzechGlobe zabývající se klimatickou změnou v České republice.
    Celý článek pro lidovky.cz k přečtení ZDE.

1. září 2019 / 35. týden

předchozí další zavřít