Agrometeorologické podmínky - průběh
- data nejsou dostupná
- negativní
- normální
- pozitivní
Agrometeorologické podmínky v Evropě
Aktuální mapa a komentáře hodnotí období od 01.07.2019 do 27.08.2019
Hodně evropských zemí během zájmového období zasáhly vlny veder (např. Belgie, Bělorusko, ČR, Chorvatsko, Itálie, Nizozemí, Polsko, Rakousko, Slovensko, Slovinsko, Ukrajina) a srážkový deficit (např. Belgie, Francie, Německo, Nizozemí, Polsko, Ukrajina), což mělo ve spojení s od června trvajícím suchem negativní dopad na letní plodiny, převážně na kukuřici. Delší období sucha se prolínalo s časově a prostorově nerovnoměrně rozloženými srážkovými úhrny (např. ČR, Chorvatsko, Rakousko, Slovensko, Slovinsko). V některých oblastech Francie, Belgie a Nizozemí stále platí opatření k omezení užívání vody. Sklizně zimních a jarních obilovin nastaly vzhledem k pokročilému vývoji v porovnání s průměrným rokem o 5-14 dní dříve. Na mnohým místech byly přerušeny deštivými událostmi (např. Bělorusko, Bulharsko, Dánsko, Německo, Rumunsko). Srážky měly za následek zamokření (Bělorusko), snížení kvality zrna (Rumunsko) či výskyt chorob (plíseň brambor a mykotoxinů pšenice v Rumunsku). Polsko hlásí poškození škůdci, které bylo zapříčiněno suchem.
Mapa vznikla na základě dat z měsíčníku JRC MARS (Joint Research Centre, Monitoring Agriculture Resources) Evropské komise a popisuje agrometetorologickou situaci v jednotlivých zemích zejména s ohledem na průběh počasí a vývoj porostů.
Mapa vzniká díky podpoře mezinárodního projektu DriDanube, který je spolufinancován Evropskou unií (ERDF, IPA).
AT
Ve třetí červencové dekádě došlo k intenzivní tepelné vlně. Maximální teploty dosáhly více než 34°C. Srážky byly prostorově velmi různorodé, s dešťovým deficitem v severovýchodním Rakousku. Ostatní části země zaznamenaly normální nebo nadprůměrné srážkové úhrny. Deficit půdní vlhkosti, který přetrvává od začátku léta, se zhoršil a spolu s tepelnou vlnou na konci července negativně ovlivnil výnosový potenciál letních plodin. Příznivé srážky přišly začátkem srpna. Zatímco letní plodiny se mírně zlepšily, srážky obecně přišly příliš pozdě na to, aby zmírnily deficit půdní vlhkosti během období kvetení kukuřice. Zimní plodiny byly sklizeny. Potvrdila se prognóza výnosů z července. Prognóza výnosů letních plodin byla mírně snížena.
BA
BE
Krátká, ale velmi intenzivní vlna veder mezi 22. a 27. červencem ovlivnila kvetoucí kukuřici, brambora a cukrovou řepu během tvorby výnosu. Maximální teploty ve většině oblastí překročily hodnotu 35°C během jednoho nebo dvou dnů, někde se vyšplhaly až ke 40°C. Tak vysoké teploty poškozují plodiny. Jejich dopady byly často zhoršovány nízkým obsahem půdní vody, protože srážky od předchozí tepelné vlny (konec června) byly pod průměrem. V několika regionech byla navíc zavedena opatření k omezení užívání vody. Od konce tepelné vlny byly teploty a srážky téměř průměrné, což umožnilo zotavení plodin. V oblastech, kde byl přívod vody dostatečný, jsou plodiny v současné době v dobrém stavu a očekávají se dobré až velmi dobré výnosy. V oblastech, kde tomu tak nebylo (nejčastěji v pohraničních oblastech s Německem), nevratně ovlivněny výnosové potenciály. Prognózy výnosů cukrové řepy, brambor, silážní kukuřice a kukuřice na zrno byly revidovány směrem dolů, ale zůstávají blízko pětiletému průměru. Hlubší vrstvy půdy jsou stále suché.
BG
Denní teploty byly charakteristické velkými výkyvy, které vedly k zanedbatelné tepelné anomálii. Delší vlna veder nebo extrémně vysoké teploty nebyly zaznamenány. Po vlhkém červnu následoval mokrý červenec. Tendence srážek však v srpnu klesla. Za celé období byly srážky v západní polovině Bulharska přibližně průměrné nebo o něco menší než obvykle, zatímco srážky ve východní polovině byly o 20–70% nad dlouhodobým průměrem. Sklizeň ozimých obilovin byla ukončena v běžném období, a to i přes několik přerušení způsobených značnými srážkami. Prognóza výnosu zimních obilovin byla zachována. Bohaté deště udržovaly půdní vlhkost na nadprůměrných úrovních, což umožnilo dobré zásobování vodou pro letní plodiny během kvetení a časného plnění zrna. Půdní vlhkost klesla na průměrnou úroveň v polovině srpna. Simulace modelu a satelitní snímky ukazují vysokou akumulaci biomasy, takže prognózy výnosu kukuřice a slunečnice byly revidovány mírně nahoru a jsou výrazně nad pětiletým průměrem.
BY
Během zájmového období teploty mírně oscilovaly pod nebo kolem dlouhodobého průměru. Srážky v severovýchodních oblastech Vitebsk a Mogilev byly výrazně nad dlouhodobým průměrem, zatímco západní regiony (Brest, Grodno) dostávaly téměř průměrné srážky. Zásoby půdní vlhkosti byly obnoveny. Podmínky pro letní plodiny se na západě země zlepšily. V severovýchodní a střední oblasti vedly četné srážky k zamokření. Sklizeň zimních a jarních obilovin bude brzy dokončena. Narušilo ji několik deštivých událostí. Kukuřice na zrno se stále vyvíjí (v současné době ve druhé polovině fáze plnění zrna). Model ukazuje nadprůměrnou akumulaci biomasy. Prognóza výnosu je pro kukuřici na zrno pozitivní.
CZ
Ve třetí červencové dekádě došlo k intenzivní tepelné vlně. Maximální teploty dosáhly více než 34°C. Srážky byly prostorově velmi různorodé, s dešťovým deficitem na severozápadě země. Ostatní části ČR zaznamenaly normální nebo nadprůměrné srážkové úhrny. Deficit půdní vlhkosti, který přetrvává od začátku léta, se zhoršil a spolu s tepelnou vlnou na konci července negativně ovlivnil výnosový potenciál letních plodin. Příznivé srážky přišly začátkem srpna. Zatímco letní plodiny se mírně zlepšily, srážky obecně přišly příliš pozdě na to, aby zmírnily deficit půdní vlhkosti během období kvetení kukuřice. Zimní plodiny byly sklizeny. Potvrdila se prognóza výnosů z července. Prognóza výnosů letních plodin byla mírně snížena.
CH
DE
Zájmové období bylo pro severní, střední a východní Německo charakteristické přetrvávajícím dešťovým deficitem. V Bádensku-Württembersku a Bavorsku byl zaznamenán mírný srážkový přebytek. Ke konci července došlo k výrazné vlně veder s téměř rekordně vysokými teplotami. Tyto podmínky snížily výnosový potenciál kukuřice, která kvetla. Půdní vlhkost pod kukuřicí je kriticky nízká, zejména v Braniborsku. Lepší situace je ve dvou hlavních produkčních regionech Bayern a Bádensko-Württembersko, kde v srpnu napadlo dostatečné množství srážek a teploty většinou odpovídaly normálu. Kromě kukuřice byly na konci července také, kvůli špatným pěstitelským podmínkám, sníženy prognózy výnosů brambor a cukrové řepy. Sklizeň ozimých obilovin byla dokončena, i když ji v poslední době zpomalily časté deště, zejména ve Šlesvicku-Holštýnsku.
DK
Srážky kumulované od začátku července byly nadprůměrné. Teploty se blížily průměrům, s výjimkou poslední červencové dekády, kdy byly teploty asi 4°C nad průměrem. Zimní obiloviny jsou v dobrém stavu a očekává se, že výnosy budou nadprůměrné, ale pod rekordním maximem z roku 2017. Sklizeň zimních obilovin byla přerušena kvůli hojným dešťům od začátku srpna. Obiloviny dosáhly zralosti mnohem dříve než obvykle. Letní plodiny těží z dešťových srážek. Prognózy výnosů brambor a cukrové řepy se blíží rekordně vysokým hodnotám.
FR
Od začátku července je pozorován srážkový deficit, a to zejména v oblastech Centre, Champagne-Ardennes, Bourgogne a Lorraine, kde napadlo o 30% srážek méně než obvykle. Sucho nastalo v polovině června. Teprve na konci července se vyskytly srážky. Po první červnové vlně veder byla mezi 22. a 26. červencem zaznamenána další intenzivní vlna. Od začátku července byla v severní polovině země radiace na nejvyšší úrovni. Podle historických záznamů (od roky 1979) dosáhla potenciální evapotranspirace maxima. Tepelná vlna v polovině července urychlila vyčerpání půdní vlhkosti a zasáhla brzy zasetou kukuřici na zrno, která kvetla. Kromě toho byla v některých oblastech (Center-Val de Loire, Pays de la Loire a části Midi-Pyrénées) zavedena opatření k omezení užívání vody, což zasáhlo část zavlažované kukuřice. Omezení týkající se závlah se také týkalo malého podílu zavlažované cukrové řepy a brambor, protože většina se pěstuje na severu. Predikce výnosů letních plodin předpovídají historické minimum. Odpovídají rokům, kdy bylo pozorováno sucho.
HU
Teplotní podmínky odpovídaly průměru. Druhá červencová dekáda a některé dny kolem poloviny srpna byly výrazně chladnější než obvykle. Začátek července a období mezi 20. červencem a 13. srpnem bylo naopak mnohem teplejší než obvykle. Bohaté srážkové úhrny, které se prolínaly s delším obdobím sucha, vedly ve většině regionů k téměř průměrným srážkám. Výjimkou byly některé oblastí severozápadního a jihozápadního Maďarska, kde byl přísun vody omezen. Počasí bylo pro sklizeň zimních a jarních obilovin příznivé. Vývoj letních plodin je o 5-10 dní napřed. Půdní vlhkost byla během fenofáze kvetení dostatečná. Fáze plnění zrna proběhla u kukuřice a slunečnice dříve. Mírné teploty během kvetení lat usnadnily opylení. Modelové simulace a satelitní snímky ukazují nadprůměrnou akumulaci biomasy. Prognóza výnosu kukuřice a slunečnice byla revidována směrem nahoru. Prognózy výnosů brambor a cukrové řepy se však snížily v důsledku negativního dopadu horkých období na akumulaci biomasy u těchto plodin méně tolerujících teplo.
HR
Zájmové období bylo v porovnání s průměrem teplejší. Maximální zaznamenané teploty dosáhly v hlavních zemědělských oblastech až 38°C. Kumulace srážek byly převážně nadprůměrné (mezi 50 a 150 mm). Časové rozložení srážek však bylo nerovnoměrné, a to zejména na západním pobřežním Chorvatska, kde od druhé červencové dekády do konce července dešťové srážky z velké části chyběly. V kombinaci s vlnou veder během třetí červencové dekády zde byl omezen růst letních plodin. Jinde byla úroveň půdní vlhkosti pro růst plodin příznivá, s výjimkou oblastí s písčitými půdami. Prognózy výnosů plodin pro letní plodiny se do značné míry nezměnily nebo byly mírně upraveny směrem nahoru.
IT
Vysoké teploty v červenci a na začátku srpna v severní Itálii negativně ovlivnily akumulaci biomasy a fenofázi kvetení u kukuřice. Vysoké noční teploty zvyšovaly dýchací nároky plodin, zatímco vysoké denní teploty snižovaly úrodnost. Horké teploty spojené s nadprůměrnými srážkami v severovýchodních oblastech (východní Emilia Romagna a Veneto) zvýšily tlak škůdců a chorob, což oslabilo kukuřici a sóju. Povětrnostní podmínky ve střední Itálii byly také horké, vyskytly se čtyři tepelné vlny. Dešťové srážky kolem 15. července a začátkem srpna udržovaly půdní vlhkost. Časté srážky ve středních (Umbrie) a středovýchodních oblastech (Marche) výrazně snížily teploty. Prodloužilo se období plnění zrna letních plodin (většinou slunečnice), což zvýšilo výnosový potenciál. Prognózy výnosů kukuřice byly revidovány směrem dolů, zatímco prognózy výnosů slunečnice byly revidovány nahoru.
LT
Teploty byly podprůměrné, s výjimkou vyšších teplot na konci července. Srážkové úhrny byly velké. Nízké teploty zpomalily vývoj a poněkud prodloužily období plnění zrna u ozimých plodin a jarních obilovin, což ale tvorbě výnosů výrazně neprospělo. Sklizeň je v plném proudu. Cukrová řepa roste dobře. Prognózy výnosu obilovin a cukrové řepy zůstávají prakticky nezměněny.
MD
ME
NL
Krátká, ale velmi intenzivní vlna veder mezi 22. a 27. červencem ovlivnila kvetoucí kukuřici, brambora a cukrovou řepu během tvorby výnosu. Maximální teploty ve většině oblastí překročily hodnotu 35°C během jednoho nebo dvou dnů, někde se vyšplhaly až ke 40°C. Tak vysoké teploty poškozují plodiny. Jejich dopady byly často zhoršovány nízkým obsahem půdní vody, protože srážky od předchozí tepelné vlny (konec června) byly pod průměrem. V několika regionech byla navíc zavedena opatření k omezení užívání vody. Od konce tepelné vlny byly teploty a srážky téměř průměrné, což umožnilo zotavení plodin. V oblastech, kde byl přívod vody dostatečný, jsou plodiny v současné době v dobrém stavu a očekávají se dobré až velmi dobré výnosy. V oblastech, kde tomu tak nebylo (nejčastěji v pohraničních oblastech s Německem), nevratně ovlivněny výnosové potenciály. Prognózy výnosů cukrové řepy, brambor, silážní kukuřice a kukuřice na zrno byly revidovány směrem dolů, ale zůstávají blízko pětiletému průměru. Hlubší vrstvy půdy jsou stále suché.
PL
Srážky byly na většině území, zejména ve středním a západním Polsku, výrazně nižší než obvykle. V Pomorskie, Malopolskie a Podkarpackie byly srážky téměř průměrná. Teploty se pohybovaly kolem dlouhodobého průměru s mírně vyššími hodnotami na jihu země. Malé úhrny srážek vedly k dalšímu vyčerpání půdní vlhkosti. Sklizeň zimních a jarních obilovin začala přibližně o 2 týdny dříve. Dokončena byla bez větších narušení. Hmotnost zrn je, kvůli horku a suchu probíhajícím během fáze plnění zrna v červnu, podprůměrná. V mnoha regionech je navíc hlášeno významné poškození škůdci. Stav kukuřice je velmi variabilní. Deficit vody však během kvetení výrazně snížil výnosový potenciál. Predikce výnosů silážní kukuřice i kukuřice na zrno byly revidovány směrem dolů. Predikce výnosů brambor a cukrové řepy jsou stále podprůměrné.
RO
Denní teploty kolísaly, ale bez výrazných tepelných extrémů. Tyto mírné teploty byly příznivé pro kukuřici na zrno. Červencové srážky byly mírně podprůměrné, v srpnu ojedinělé. Přesto byla půdní vlhkost v hlavních produkčních jižních a východních oblastech dostatečná. V některých regionech středního a jižního Rumunska způsobily silné deště zpoždění sklizně zimních a jarních obilovin a pravděpodobně došlo ke snížení kvality zrna. V důsledku příliš vlhkých podmínek během kvetení se v západních oblastech vyskytly u pšenice mykotoxiny. Příznivé zásobování vodou mělo prospěch zejména pro kukuřici a cukrovou řepu. U těchto plodin je akumulace biomasy mimořádně vysoká. Prognózy výnosů byly revidovány směrem nahoru. Slunečnice si také vedou dobře. Prognóza výnosů byla po reanalýze od začátku sezóny upravena směrem dolů, ale zůstává nad pětiletým průměrem. Příliš vlhké a méně teplé podmínky v červenci poskytly příznivé podmínky pro plísňové infekce (např. plíseň brambor) v regionu Centre, proto byla prognóza výnosu brambor revidována směrem dolů.
RS
SK
Ve třetí červencové dekádě došlo k intenzivní tepelné vlně. Maximální teploty dosáhly více než 34°C. Srážky byly prostorově velmi různorodé, s dešťovým deficitem na západním Slovensku. Ostatní části země zaznamenaly normální nebo nadprůměrné srážkové úhrny. Deficit půdní vlhkosti, který přetrvává od začátku léta, se zhoršil a spolu s tepelnou vlnou na konci července negativně ovlivnil výnosový potenciál letních plodin. Příznivé srážky přišly začátkem srpna. Zatímco letní plodiny se mírně zlepšily, srážky obecně přišly příliš pozdě na to, aby zmírnily deficit půdní vlhkosti během období kvetení kukuřice. Zimní plodiny byly sklizeny. Potvrdila se prognóza výnosů z července. Prognóza výnosů letních plodin byla mírně snížena.
SI
Zájmové období bylo v porovnání s průměrem teplejší. Maximální zaznamenané teploty dosáhly v hlavních zemědělských oblastech až 38°C. Kumulace srážek byly převážně nadprůměrné (nad 150 mm ve většině částí Slovinska). Časové rozložení srážek však bylo nerovnoměrné, a to zejména v jihozápadním Slovinsku, kde od druhé červencové dekády do konce července dešťové srážky z velké části chyběly. V kombinaci s vlnou veder během třetí červencové dekády, zde byl omezen růst letních plodin. Jinde byla úroveň půdní vlhkosti pro růst plodin příznivá, s výjimkou oblastí s písčitými půdami. Prognózy výnosů plodin pro letní plodiny se do značné míry nezměnily nebo byly mírně upraveny směrem nahoru.
UA
Ve střední a východní části země byly teploty od začátku července mírně podprůměrné. Průměru se blížily na západě země. V centrální části země, kde se nacházejí některé z hlavních pěstitelských oblastí kukuřice (Poltavs'ka Chrekas'ka, Kyyvs'ka), byl zaznamenán dešťový deficit, který dosáhl 45%. Deficit deště měl s ohledem na hojné srážky pozorované v květnu a červnu omezený negativní dopad na plodiny ve střední a na západní Ukrajině. Prognóza výnosů nedosahuje rekordní úrovně. Předpokládá se, že výnos sóji, vzhledem ke zpožděnému setí, bude hodně pod rekordní hodnotou. Na druhé straně přebytek deště pozorovaný na jihu a na východě zvýhodnil slunečnici, u které se rekordní výnos předpokládá.
Vyplněním expertního dotazníku získáte přístup k desetidenní předpovědi relativní vlhkosti půdy aktualizované každých 24 hodin.
Aktuality
-
25. 1. 2021
Mezinárodní projekt Interreg, Dyje
Ústav výzkumu globální změny AV ČR, v.v.i. se podílí na mezinárodním projektu Interreg "Vlivy změny klimatu na povodí řeky Dyje". Do tohotu projektu jsou zapojeni i další partneři a to Český hydrometeorologický ústav, Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka, v.v.i., Povodí Moravy,s.p., Zentralanstalt für Meteorologie und Geodynamik, Technische Universität Wien a Amt der Niederösterreichischen Landesregierung.
Cílem projektu je prozkoumat dopady klimatické změny na vodní bilanci v povodí řeky Dyje do roku 2050. Výzkum je zaměřen na porovnání bilance vody současné doby vůči klimatickým scénářům v budoucnu. Rakousko a Česká republika propojují své odborné znalosti a pracují na společném hraničním regionu.
Na základě výsledků dojde ke zpracování manipulačních opatření pro suchá období ve vzájemné shodě obou států. -
20. 1. 2021
Loňské srážky byly jako na houpačce, střídaly se extrémy
Počasí v loňském roce lze popsat jako střídání extrémů. Zatímco leden, březen, duben, červenec, listopad a prosinec patřily z hlediska srážek k sušším měsícům, únor, červen, srpen, září a říjen byly nadprůměrné. Normální byl pouze květen. Podle odborníků z projektu InterSucho srážková houpačka neuškodila krajině, avšak pro zemědělství znamenala řadu problémů. Celkový roční srážkový úhrn 761 milimetrů řadí rok 2020 mezi srážkově nadnormální, řekl ČTK Zdeněk Žalud, který v projektu zaštiťuje adaptaci na klimatickou změnu a sucho.
Celý článek se zhodnocením roku 2020 k přečtení na ČTK ZDE.Zpráva byla převzata i dalšími médii:
ekolist.cz,
enviweb.cz,
agris.cz.