Agrometeorologické podmínky - průběh

  • data nejsou dostupná
  • negativní
  • normální
  • pozitivní

Agrometeorologické podmínky v Evropě


Aktuální mapa a komentáře hodnotí období od 01.06.2020 do 20.07.2020

 

Od začátku června panovalo nestabilní počasí charakteristické hojnými nadprůměrnými srážkovými úhrny. Srážky byly nerovnoměrně rozloženy. Většina srážek spadla v průběhu června. V druhé červencové dekádě byly na některých místech pozorovány velmi intenzivní srážky, mnohdy ve formě bouřek, někdy s krupobitím a silným větrem, které mohly vést k lokálním záplavám, poškození plodin, zpozdily začátek sklizně a pravděpodobně snížily kvalitu zrna. Tyto deště částečně nebo úplně doplnily půdní vlhkost, která se nyní téměř ve všech zemích dostala na uspokojivou úroveň, což prospělo hlavně letním plodinám. Akumulace biomasy se začala po jarním suchu, které brzdilo počáteční fáze růstu, obnovovat. To se odráží v prognóze výnosu u kukuřice, cukrové řepy a brambor. Převládající mírné povětrnostní podmínky (dostatečný přísun vody a mírné teploty) byly obecně příznivé i pro pšenici ozimou, prodloužily fázi plnění zrna a zmírnily další ztráty výnosů. Negativní dopad sucha je však stále na mnoha polích patrný.

Mapa vznikla na základě dat z měsíčníku JRC MARS (Joint Research Centre, Monitoring Agriculture Resources) Evropské komise a popisuje agrometetorologickou situaci v jednotlivých zemích zejména s ohledem na průběh počasí a vývoj porostů.

Mapa vzniká díky podpoře mezinárodního projektu DriDanube, který je spolufinancován Evropskou unií (ERDF, IPA).

27. 7. 2020
pro
FR
Francie
V průběhu zájmového období napadlo na většině území nadprůměrné množství srážek. V regionech Haute-Normandie, Ile-deFrance byly srážky průměrné, v Picardie podprůměrné. Většina srážek spadla v červnu. Od začátku července pozorujeme dešťový deficit. Hodnoty teplot a potenciální evapotranspirace se pohybovaly kolem průměru, proto, i navzdory dešťovému deficitu pozorovanému v červenci, nebyly plodiny vystaveny stresu suchem. Sezóna se pro zimní plodiny blíží konci. Většina ječmene ozimého je již sklizena. Měkká pšenice se začala sklízet později, protože mírné červnové teploty prodloužily období plnění zrna. Sklizeň stále probíhá. Teplotní podmínky byly pro období plnění zrna obzvláště příznivé i u zimních obilovin. Ačkoliv byl konec sezóny obzvláště prospěšný, prognózy výnosu jsou stále pod 5-letým průměrem kvůli obtížnému začátku sezóny a rozdílným podmínkám. Prognóza výnosů ozimého ječmene byla z velké části revidována směrem nahoru. Vliv špatných podmínek pozorovaných mimo hlavní produkční regiony byl dřív nadhodnocen. Prognóza výnosu měkké pšenice zůstává navzdory příznivým podmínkám v hlavních produkčních regionech nezměněna, protože se berou v úvahu také oblasti, které byly vystavené špatným podmínkám. Pokud by se tyto oblasti nezohlednily, prognóza by byla blíže 7,1 t / ha. Podmínky pro letní plodiny jsou příznivé. Deštivé červnové počasí pozorované zajistilo dobrý přísun vody. Vzhledem k výraznému doplňování vody letos v zimě je prognóza pro zavlažované plodiny obzvláště pozitivní. Zatímco deštivé červnové počasí zvýšilo tlak chorob u cukrové řepy a brambor, suché červencové počasí omezilo další šíření. Prognózy výnosů letních plodin se tak zvýšily.
Stáhnout texty Stáhnout mapu
Monitorujte sucho

Vyplněním expertního dotazníku získáte přístup k desetidenní předpovědi relativní vlhkosti půdy aktualizované každých 24 hodin.

Aktuality

  • 10. 6. 2021

    Do rybníků se po letech konečně vrátila voda. Nasycenost půdy je dobrá

     „Míst se sníženou půdní vláhou je už pouze pár. Na jižní Moravě se to týká pouze části Vyškovska a Blanenska, které mají normální či lehce nižší stav,“ vysvětluje Pavel Zahradníček z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd České republiky (CzechGlobe).
    Aktuální komentář o stavu sucha a jeho vývoji pro idnes.cz je k přečtení ZDE.

  • 31. 5. 2021

    Voda v krajině na portálu Evropa v datech

    „Povodně i sucho patří k naší krajině od pradávna. Jejich intenzita se však zvyšuje. Posledních 30 let bylo ve znamení nejhoršího sucha i povodní,“ vysvětluje Pavel Zahradníček z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd České republiky (CzechGlobe). „Sucho a povodně v jednom roce jsme měli například 2014, ale stejná situace nastala i vloni. Tehdy vrcholilo sucho v dubnu, a pak přišly dvoje povodně v červnu a říjnu. Je to dáno tím, že se počasí stává více extrémní, a to na obě dvě strany.“
    Informace k přečtení na portálu evropavdatech.cz ZDE.