Agrometeorologické podmínky - průběh

  • data nejsou dostupná
  • negativní
  • normální
  • pozitivní

Agrometeorologické podmínky v Evropě

 

Aktuální mapa a komentáře hodnotí období od 27.08.2019 do 18.09.2019


Česká republika, Slovensko i Rakouskou zaznamenaly nejteplejší léto v historii. Výrazně teplé počasí převládalo ve všech zájmových zemích i v průběhu tohoto sledovaného období. Teplé počasí urychlilo fenologický vývoj letních plodin, které jsou nyní v pokročilém stádiu. Počet horkých dnů (Tmax> 30°C) často překračoval obvyklé množství. V poslední srpnové a první zářijové dekádě převládalo výrazně teplé počasí s pozitivní tepelnou anomálií (např. v Chorvatsku naměřili až 40°C). Výrazné vlny veder byly zaznamenány v Itálii, Německu, Polsku, Rumunsku, Bělorusku a na Ukrajině. Přetrvávající sucho hlásí Francie, Německo, Polsko, Česká republika (severozápad), Belgie, Nizozemí a Bělorusko. Srážky byly různorodé. Podstatně nadprůměrné srážkové úhrny napadly pouze v Dánsku.

Mapa vznikla na základě dat z měsíčníku JRC MARS (Joint Research Centre, Monitoring Agriculture Resources) Evropské komise a popisuje agrometetorologickou situaci v jednotlivých zemích zejména s ohledem na průběh počasí a vývoj porostů.

Mapa vzniká díky podpoře mezinárodního projektu DriDanube, který je spolufinancován Evropskou unií (ERDF, IPA).

23. 9. 2019
pro
DE
Německo
Zájmové období bylo charakteristické počasím, které přineslo tolik potřebný déšť a hlavně sezónní teploty. Výjimkou byla ke konci srpna výrazná vlna vedra. Přetrvávající dešťový deficit ve východním Německu se však k tomu, aby pomohl letním plodinám zotavit se, dostatečně nezmírnil. Půdy jsou stále velmi suché, zejména ve větších hloubkách. To platí také pro velké části Nordrhein-Westfalen a Niedersachsen - nejdůležitější region pro produkci brambor a cukrové řepy. V důsledku suchých a horkých podmínek v průběhu vegetační sezóny nejsou simulace modelů plodin pozitivní. To platí i pro cukrovou řepu, která velmi dobře využívá vodu a má lepší schopnost regenerace než brambory. Kukuřici se ve východním a severozápadním Německu také nedaří dobře. I když je to lepší než v roce 2018. Naproti tomu v Bavorsku a Bádensku-Württembersku, kde byl zaznamenán menší počet horkých dnů než obvykle a dostatečný déšť vytvořil příznivé podmínky pro růst plodin, se kukuřici daří relativně dobře. Prognóza výnosu je stejná jako v srpnu. Sklizeň ozimých obilovin byla dokončena s průměrnými výnosy nedosahujících pětiletého průměru. Zvláště nízké výnosy na východě byly částečně kompenzovány jižními a středními regiony. Řepka měla čtvrtý rok po sobě nízký výnos. Výsev řepky pro sezónu 2019/2020 začal špatně: stejně jako na konci léta / podzimu 2018 byly půdy pro úspěšné setí a klíčení příliš suché.
Stáhnout texty Stáhnout mapu
Monitorujte sucho

Vyplněním expertního dotazníku získáte přístup k desetidenní předpovědi relativní vlhkosti půdy aktualizované každých 24 hodin.

Aktuality

  • 20. 1. 2021

    Loňské srážky byly jako na houpačce, střídaly se extrémy

    Počasí v loňském roce lze popsat jako střídání extrémů. Zatímco leden, březen, duben, červenec, listopad a prosinec patřily z hlediska srážek k sušším měsícům, únor, červen, srpen, září a říjen byly nadprůměrné. Normální byl pouze květen. Podle odborníků z projektu InterSucho srážková houpačka neuškodila krajině, avšak pro zemědělství znamenala řadu problémů. Celkový roční srážkový úhrn 761 milimetrů řadí rok 2020 mezi srážkově nadnormální, řekl ČTK Zdeněk Žalud, který v projektu zaštiťuje adaptaci na klimatickou změnu a sucho.
    Celý článek se zhodnocením roku 2020 k přečtení na ČTK ZDE.

    Zpráva byla převzata i dalšími médii:
    ekolist.cz
    enviweb.cz
    agris.cz.

  • 1. 1. 2021

    Pršelo nejvíc za deset let. A přece jenom lehce nad průměr, řekli vědci

    Česko zůstává ve vláhovém deficitu. Z dlouhodobého hlediska chybí v krajině asi 300 milimetrů srážek. Sucho zesilují především vzrůstající teploty.
    Nejdřív pětisetleté sucho, pak – s nadsázkou – šest propršených měsíců. V Česku se uzavírá nejdeštivější rok za poslední dekádu.

    V průměru napršelo mezi 700 a 800 milimetry srážek. Takové úhrny meteorologové zaznamenali naposledy v roce 2010. „Tehdy spadlo ještě minimálně o 100 milimetrů za rok více než letos,“ řekl pro Seznam Zprávy klimatolog Pavel Zahradníček z portálu intersucho.cz.

    Celý článek k přečtení pro seznamzpravy.cz ZDE.