Agrometeorologické podmínky - průběh

  • data nejsou dostupná
  • negativní
  • normální
  • pozitivní

Agrometeorologické podmínky v Evropě

 

Aktuální mapa a komentáře hodnotí období od 01.07.2019 do 27.08.2019

 

Hodně evropských zemí během zájmového období zasáhly vlny veder (např. Belgie, Bělorusko, ČR, Chorvatsko, Itálie, Nizozemí, Polsko, Rakousko, Slovensko, Slovinsko, Ukrajina) a srážkový deficit (např. Belgie, Francie, Německo, Nizozemí, Polsko, Ukrajina), což mělo ve spojení s od června trvajícím suchem negativní dopad na letní plodiny, převážně na kukuřici. Delší období sucha se prolínalo s časově a prostorově nerovnoměrně rozloženými srážkovými úhrny (např. ČR, Chorvatsko, Rakousko, Slovensko, Slovinsko). V některých oblastech Francie, Belgie a Nizozemí stále platí opatření k omezení užívání vody. Sklizně zimních a jarních obilovin nastaly vzhledem k pokročilému vývoji v porovnání s průměrným rokem o 5-14 dní dříve. Na mnohým místech byly přerušeny deštivými událostmi (např. Bělorusko, Bulharsko, Dánsko, Německo, Rumunsko). Srážky měly za následek zamokření (Bělorusko), snížení kvality zrna (Rumunsko) či výskyt chorob (plíseň brambor a mykotoxinů pšenice v Rumunsku). Polsko hlásí poškození škůdci, které bylo zapříčiněno suchem.

Mapa vznikla na základě dat z měsíčníku JRC MARS (Joint Research Centre, Monitoring Agriculture Resources) Evropské komise a popisuje agrometetorologickou situaci v jednotlivých zemích zejména s ohledem na průběh počasí a vývoj porostů.

Mapa vzniká díky podpoře mezinárodního projektu DriDanube, který je spolufinancován Evropskou unií (ERDF, IPA).

27. 8. 2019
pro
HU
Maďarsko
Teplotní podmínky odpovídaly průměru. Druhá červencová dekáda a některé dny kolem poloviny srpna byly výrazně chladnější než obvykle. Začátek července a období mezi 20. červencem a 13. srpnem bylo naopak mnohem teplejší než obvykle. Bohaté srážkové úhrny, které se prolínaly s delším obdobím sucha, vedly ve většině regionů k téměř průměrným srážkám. Výjimkou byly některé oblastí severozápadního a jihozápadního Maďarska, kde byl přísun vody omezen. Počasí bylo pro sklizeň zimních a jarních obilovin příznivé. Vývoj letních plodin je o 5-10 dní napřed. Půdní vlhkost byla během fenofáze kvetení dostatečná. Fáze plnění zrna proběhla u kukuřice a slunečnice dříve. Mírné teploty během kvetení lat usnadnily opylení. Modelové simulace a satelitní snímky ukazují nadprůměrnou akumulaci biomasy. Prognóza výnosu kukuřice a slunečnice byla revidována směrem nahoru. Prognózy výnosů brambor a cukrové řepy se však snížily v důsledku negativního dopadu horkých období na akumulaci biomasy u těchto plodin méně tolerujících teplo.
Stáhnout texty Stáhnout mapu
Monitorujte sucho

Vyplněním expertního dotazníku získáte přístup k desetidenní předpovědi relativní vlhkosti půdy aktualizované každých 24 hodin.

Aktuality

  • 25. 11. 2020

    Dlouhodobé sucho v Česku je dočasně zažehnané

    Sucho, s nímž se Česká republika v posledních letech dlouhodobě potýkala, je momentálně minulostí. Srážkově nebývale bohatý říjen i celkové rozložení srážek v průběhu letošního roku zapříčinily, že v posledních dvou měsících je situace normální.
    Celý článek vycházející z dat portálu intersucho.cz k přečtení na novinky.cz ZDE.

  • 10. 11. 2020

    Co může za barevnou krásu podzimního listí

    „Zbarvování i opad listů patří podobně jako třeba rašení nebo kvetení mezi tzv. fenofáze, tedy zevně dobře rozpoznatelné, každoročně se opakující projevy vývinu nadzemních orgánů rostlin, závislé na vnějších podmínkách,“ říká fenoložka Lenka Bartošová z CzechGlobe. Proč se na podzim z korun stromů vytrácí letní sytě zelená? Co způsobuje barevnou proměnu? A jak to, že se listy před zimou postupně odporoučí k zemi?

    Celý článek k přečtení na avcr.cz ZDE.