Agrometeorologické podmínky - průběh

  • data nejsou dostupná
  • negativní
  • normální
  • pozitivní

Agrometeorologické podmínky v Evropě

 

Aktuální mapa a komentáře hodnotí období od 01.08.2020 do 05.09.2020

 

Období od 1. srpna do 5. září bylo nejteplejším nebo jedním z nejteplejších od roku 1979 (Francie, Bulharsko, Dánsko). Od první poloviny srpna byly zaznamenány výjimečné vlny veder, které vedly v porovnání s dlouhodobým průměrem k teplotám většinou o 2 °C vyšším (Francie, Německo, Polsko, Itálie, Maďarsko, Rumunsko, Bulharsko, ČR, Slovensko, Rakousko, Dánsko, Litva, Belgie, Nizozemí, Slovinsko, Chorvatsko, Bělorusko). Teplé povětrnostní podmínky urychlily vývoj letních plodin, a tak mírně zkrátily období plnění zrna u kukuřice a slunečnice. Srážky byly obecně hojné, i když nerovnoměrně rozložené. V Maďarsku a Francii se vyskytovaly hlavně v podobě bouřek. V Polsku a Maďarsku vedly ke zvýšenému výskytu chorob a plísní. Setí řepky ozimé je již, přes zpoždění převážné kvůli suchým podmínkám (např. Francie, Polsko, Bulharsko) či naopak dešti (např. Itálie), dokončeno. Většina výsevu řepky ozimé byla dokončena v optimálním čase.

Mapa vznikla na základě dat z měsíčníku JRC MARS (Joint Research Centre, Monitoring Agriculture Resources) Evropské komise a popisuje agrometetorologickou situaci v jednotlivých zemích zejména s ohledem na průběh počasí a vývoj porostů. 

Mapa vzniká díky podpoře mezinárodního projektu DriDanube, který je spolufinancován Evropskou unií (ERDF, IPA).

15. 9. 2020
pro
BE
Belgie
V první polovině srpna zasáhla oblast vlna veder, jedna z nejintenzivnějších v našich záznamech, s maximálními denními teplotami vždy přesahujícími 30°C od 6. do 13. srpna. Nadprůměrné teploty pokračovaly až do 21. srpna, poté klesly na téměř průměrnou úroveň. První srpnová dekáda byla prakticky suchá. Od té doby byly srážky značné, ale zůstaly pod dlouhodobým průměrem. Letní plodiny byly negativně ovlivněny kombinací vysokých teplot a omezeného zásobování vodou během prvních dvou srpnových dekád. Zde byl obsah půdní vody hluboko pod průměrem již před vlnami veder. Mírné teploty a srážky od té doby přispěly k částečnému zotavení plodin. Srážky však nebyly dostatečné k výraznému zvýšení obsahu vody v půdě, který je nyní pod úrovní let 2018 a 2019. Podél belgického pobřeží se hladiny půdní vody podstatně zlepšily, ale škody, které již způsobila vlna veder, neposkytují optimistický výhled výnosu. To platí zejména pro cukrovou řepu, které již byly v mnoha oblastech špatně vyvinuta kvůli nepříznivým podmínkám kolem setí a vzcházení. Prognózy výnosů letních plodin jsou zachovány nebo mírně revidovány dále směrem dolů.
Stáhnout texty Stáhnout mapu
Monitorujte sucho

Vyplněním expertního dotazníku získáte přístup k desetidenní předpovědi relativní vlhkosti půdy aktualizované každých 24 hodin.

Aktuality

  • 10. 11. 2020

    Co může za barevnou krásu podzimního listí

    „Zbarvování i opad listů patří podobně jako třeba rašení nebo kvetení mezi tzv. fenofáze, tedy zevně dobře rozpoznatelné, každoročně se opakující projevy vývinu nadzemních orgánů rostlin, závislé na vnějších podmínkách,“ říká fenoložka Lenka Bartošová z CzechGlobe. Proč se na podzim z korun stromů vytrácí letní sytě zelená? Co způsobuje barevnou proměnu? A jak to, že se listy před zimou postupně odporoučí k zemi?

    Celý článek k přečtení na avcr.cz ZDE.

  • 9. 11. 2020

    Déšť pomohl, ustoupil kůrovec i sucho. Ale rozhodnou až příští měsíce, říkají experti

    "Hodně nadprůměrné srážky dokázaly tu aktuální situaci natolik zlepšit, že z pohledu meteorologa rozhodně již není možné mluvit o suchu, i když z dlouhodobého hlediska klimatologie jsme stále v sušším období," říká klimatolog Pavel Zahradníček z portálu Intersucho.

    Po pěti letech dramatického sucha se chýlí ke konci deštivější rok, shnující článek k přečtení na aktualne.cz ZDE.