Agrometeorologické podmínky - průběh

  • data nejsou dostupná
  • negativní
  • normální
  • pozitivní

Agrometeorologické podmínky v Evropě


Aktuální mapa a komentáře hodnotí období od 01.06.2020 do 20.07.2020

 

Od začátku června panovalo nestabilní počasí charakteristické hojnými nadprůměrnými srážkovými úhrny. Srážky byly nerovnoměrně rozloženy. Většina srážek spadla v průběhu června. V druhé červencové dekádě byly na některých místech pozorovány velmi intenzivní srážky, mnohdy ve formě bouřek, někdy s krupobitím a silným větrem, které mohly vést k lokálním záplavám, poškození plodin, zpozdily začátek sklizně a pravděpodobně snížily kvalitu zrna. Tyto deště částečně nebo úplně doplnily půdní vlhkost, která se nyní téměř ve všech zemích dostala na uspokojivou úroveň, což prospělo hlavně letním plodinám. Akumulace biomasy se začala po jarním suchu, které brzdilo počáteční fáze růstu, obnovovat. To se odráží v prognóze výnosu u kukuřice, cukrové řepy a brambor. Převládající mírné povětrnostní podmínky (dostatečný přísun vody a mírné teploty) byly obecně příznivé i pro pšenici ozimou, prodloužily fázi plnění zrna a zmírnily další ztráty výnosů. Negativní dopad sucha je však stále na mnoha polích patrný.

Mapa vznikla na základě dat z měsíčníku JRC MARS (Joint Research Centre, Monitoring Agriculture Resources) Evropské komise a popisuje agrometetorologickou situaci v jednotlivých zemích zejména s ohledem na průběh počasí a vývoj porostů.

Mapa vzniká díky podpoře mezinárodního projektu DriDanube, který je spolufinancován Evropskou unií (ERDF, IPA).

27. 7. 2020
pro
BE
Belgie
Období od 1. června do 10. července bylo charakteristické nestálým počasím, s častými, ale pravidelně rozloženými srážkovými událostmi, které vedly ke kumulativním srážkám v rozmezí od více než 30% nad dlouhodobým průměrem v pobřežních regionech po 20% pod dlouhodobým průměrem v nejzápadnějších částech. Teploty byly mírné a obvykle se blížily průměru. Denní maxima dosáhla hodnot blízko 30°C (jeden nebo dva dny kolem 25. června). Úroveň slunečního záření byla průměrná. Tyto povětrnostní podmínky byly pro plnění zrna v ozimech a pro vývoj a akumulaci biomasy cukrové řepy, brambor, silážní kukuřice a kukuřice na zrno výborné. Rovněž se zlepšila vlhkost půdy, zejména v oblastech s nadprůměrnými srážkami, pouze ale v horních vrstvách půdy ve vysoko položených oblastech. Zimní plodiny a jarní obiloviny těžily z těchto zlepšených podmínek během posledních fází kvetení a po většinu období plnění zrna. Tyto přínosy však vedly pouze k mírnému nárůstu prognóz výnosu, protože výnosové potenciály byly silně sníženy v důsledku jarního sucha. Sklizeň ozimého ječmene byla téměř dokončena, zatímco sklizeň odrůd pšenice rané ozimé právě začala nebo se chystá. Letní plodiny se částečně zotavily z poškození suchem, zejména brambory a kukuřice. V případě cukrové řepy je však velká část porostů stále výrazně podprůměrná. Není pravděpodobné, že by potenciálně velmi dobré výnosy dobře vyvinutých porostů kompenzovaly špatné výnosy očekávané ve špatně vyvinutých porostech. Kromě toho je na většině území vlhkost půdy stále podprůměrná. To ponechává plodiny potenciálně zranitelné. Na některých místech stále platí zákaz zavlažování. Výnosové prognózy pro letní plodiny jsou proto skromné.
Stáhnout texty Stáhnout mapu
Monitorujte sucho

Vyplněním expertního dotazníku získáte přístup k desetidenní předpovědi relativní vlhkosti půdy aktualizované každých 24 hodin.

Aktuality

  • 25. 11. 2020

    Dlouhodobé sucho v Česku je dočasně zažehnané

    Sucho, s nímž se Česká republika v posledních letech dlouhodobě potýkala, je momentálně minulostí. Srážkově nebývale bohatý říjen i celkové rozložení srážek v průběhu letošního roku zapříčinily, že v posledních dvou měsících je situace normální.
    Celý článek vycházející z dat portálu intersucho.cz k přečtení na novinky.cz ZDE.

  • 10. 11. 2020

    Co může za barevnou krásu podzimního listí

    „Zbarvování i opad listů patří podobně jako třeba rašení nebo kvetení mezi tzv. fenofáze, tedy zevně dobře rozpoznatelné, každoročně se opakující projevy vývinu nadzemních orgánů rostlin, závislé na vnějších podmínkách,“ říká fenoložka Lenka Bartošová z CzechGlobe. Proč se na podzim z korun stromů vytrácí letní sytě zelená? Co způsobuje barevnou proměnu? A jak to, že se listy před zimou postupně odporoučí k zemi?

    Celý článek k přečtení na avcr.cz ZDE.