Agrometeorologické podmínky - průběh

  • data nejsou dostupná
  • negativní
  • normální
  • pozitivní

Agrometeorologické podmínky v Evropě


Aktuální mapa a komentáře hodnotí období od 01.06.2020 do 20.07.2020

 

Od začátku června panovalo nestabilní počasí charakteristické hojnými nadprůměrnými srážkovými úhrny. Srážky byly nerovnoměrně rozloženy. Většina srážek spadla v průběhu června. V druhé červencové dekádě byly na některých místech pozorovány velmi intenzivní srážky, mnohdy ve formě bouřek, někdy s krupobitím a silným větrem, které mohly vést k lokálním záplavám, poškození plodin, zpozdily začátek sklizně a pravděpodobně snížily kvalitu zrna. Tyto deště částečně nebo úplně doplnily půdní vlhkost, která se nyní téměř ve všech zemích dostala na uspokojivou úroveň, což prospělo hlavně letním plodinám. Akumulace biomasy se začala po jarním suchu, které brzdilo počáteční fáze růstu, obnovovat. To se odráží v prognóze výnosu u kukuřice, cukrové řepy a brambor. Převládající mírné povětrnostní podmínky (dostatečný přísun vody a mírné teploty) byly obecně příznivé i pro pšenici ozimou, prodloužily fázi plnění zrna a zmírnily další ztráty výnosů. Negativní dopad sucha je však stále na mnoha polích patrný.

Mapa vznikla na základě dat z měsíčníku JRC MARS (Joint Research Centre, Monitoring Agriculture Resources) Evropské komise a popisuje agrometetorologickou situaci v jednotlivých zemích zejména s ohledem na průběh počasí a vývoj porostů.

Mapa vzniká díky podpoře mezinárodního projektu DriDanube, který je spolufinancován Evropskou unií (ERDF, IPA).

27. 7. 2020
pro
PL
Polsko
Zájmové období bylo na většině území charakteristické hojnými srážkami. V porovnání s dlouhodobým průměrem napadlo o 30% srážek více. Výjimkou byly severozápadní oblasti, kde byly srážky podprůměrné. V důsledku deštivého počasí se v půdě obnovila půdní vlhkost na uspokojivou úroveň. Srážky, většinou ve formě bouřek, někdy s krupobitím a silným větrem, mohly vést k lokálním záplavám a poškození plodin. Teploty během zájmového období kolísaly kolem průměru. Kumulativní záření bylo podprůměrné. Sklizeň ječmene a řepky začala během první červencové dekády. Vzhledem k deštivému počasí však pouze v některých oblastech. Řepka může v současné době těžit z dalších dnů plnění zrna, avšak dlouhodobé deštivé počasí by mohlo její výnosy i ohrozit. Povětrnostní podmínky (dostatečný přísun vody a mírné teploty) byly obecně příznivé i pro pšenici ozimou. Model předpovídá heterogenní výnosy napříč regiony, s nadprůměrným očekáváním pro několik hlavních produkčních regionů (např. Lubelskie, Kujawsko-pomorskie), na rozdíl od nižších výnosů v jiných regionech (např. suchý severozápad). Půdní vlhkost podpořila vývoj kukuřice na zrno a akumulaci biomasy. Stav vody v půdě je uspokojivý i pro fázi kvetení, která má začít. Zvýšená akumulace biomasa u brambor a cukrové řepy je také patrná. Negativní dopad sucha je však stále na mnoha polích patrný. Vlhko navíc podporuje plísňové choroby. Prognózy výnosu ozimé pšenice, ozimého ječmene, brambor a cukrové řepy zůstaly ve srovnání s minulým měsícem nezměněny, zatímco prognózy výnosů ostatních plodin se díky příznivým vlhkým podmínkám zvýšily.
Stáhnout texty Stáhnout mapu
Monitorujte sucho

Vyplněním expertního dotazníku získáte přístup k desetidenní předpovědi relativní vlhkosti půdy aktualizované každých 24 hodin.

Aktuality

  • 25. 11. 2020

    Dlouhodobé sucho v Česku je dočasně zažehnané

    Sucho, s nímž se Česká republika v posledních letech dlouhodobě potýkala, je momentálně minulostí. Srážkově nebývale bohatý říjen i celkové rozložení srážek v průběhu letošního roku zapříčinily, že v posledních dvou měsících je situace normální.
    Celý článek vycházející z dat portálu intersucho.cz k přečtení na novinky.cz ZDE.

  • 10. 11. 2020

    Co může za barevnou krásu podzimního listí

    „Zbarvování i opad listů patří podobně jako třeba rašení nebo kvetení mezi tzv. fenofáze, tedy zevně dobře rozpoznatelné, každoročně se opakující projevy vývinu nadzemních orgánů rostlin, závislé na vnějších podmínkách,“ říká fenoložka Lenka Bartošová z CzechGlobe. Proč se na podzim z korun stromů vytrácí letní sytě zelená? Co způsobuje barevnou proměnu? A jak to, že se listy před zimou postupně odporoučí k zemi?

    Celý článek k přečtení na avcr.cz ZDE.