Agrometeorologické podmínky - průběh

  • data nejsou dostupná
  • negativní
  • normální
  • pozitivní

Agrometeorologické podmínky v Evropě

 

Aktuální mapa a komentáře hodnotí období od 01.05.2020 do 10.06.2020

 

Zájmové období trvající od 1. května až do 10. června bylo charakteristické přetrvávajícím deštěm, podprůměrnou teplotou vzduchu a mimořádně vysokou hladinou záření. Srážky, které se vyskytly, byly soustředěny hlavně v první květnové a v první červnové dekádě a na čas vyrovnaly deficit vlhkosti půdy (převážně v ornici), který se v důsledku nedostatku srážek od poloviny března zvyšoval. Tyto srážky byly na mnohých místech nesmírně důležité hlavně pro letní plodiny, kde pomohly udržet půdní vlhkost na úrovni dostačující pro růst. Pro ozimy, které už mnohdy vývojově odpovídají fázi plnění zrna, přišel déšť pozdě a navíc mohl zapříčinit výskyt plísní. Přesto patří letošní jaro mezi nejsušší v historii. Zájmové období bylo také od začátku května chladnější než obvykle. Denní teploty byly v porovnání s dlouhodobým průměrem o 1 až 4°C nižší. To zapříčinilo zpomalení růstu a vývoje, který byl z předcházejících období v pokročilém stádiu. Začátkem druhé květnové dekády teploty regionálně klesly pod 0°C. Objevilo se několik nočních mrazů, které někde proběhly bez větších následků a na některých místech poškodily řepku, kukuřici a brambory.  

 

Mapa vznikla na základě dat z měsíčníku JRC MARS (Joint Research Centre, Monitoring Agriculture Resources) Evropské komise a popisuje agrometetorologickou situaci v jednotlivých zemích zejména s ohledem na průběh počasí a vývoj porostů.

 

 

 

Mapa vzniká díky podpoře mezinárodního projektu DriDanube, který je spolufinancován Evropskou unií (ERDF, IPA).

16. 6. 2020
pro
HU
Maďarsko
V průběhu zájmového období byly teploty v Maďarsku podprůměrné. Nejvýraznější podprůměrná teplota za celé období byla zaznamenána v květnu, což mělo za následek negativní tepelnou anomálii (o 1 až 2,5 °C). Nejsilnější negativní anomálie se vyskytly v severovýchodní oblasti země. Kolem 13. května způsobily mrazy na úrovni půdy poškození listů kukuřice na zrno, ale očekává se zotavení. Po dlouhém období bez výrazných srážek (jak bylo uvedeno v květnu) byl během prvních dvou květnových dekád zaznamenán mírný déšť (v rozmezí 5 až 20 mm). Tendence dešťových srážek se od poslední květnové dekády zvýšila, ovšem pouze ve formě malých událostí, které byly v součtu srážek výrazně podprůměrné, z 35 až 50 mm ve středním Maďarsku na 50 až 80 mm v okolních oblastech blíže k hranici. Chladnější počasí nepříznivě zpomalilo růst a rozšíření plochy listů kukuřice na zrno a dalších termofilních plodin. Neadekvátní podmínky (nízké teploty a suché ornice) vedly na několika místech k nedostatečně rozvinutým a nerovnoměrným porostům letních plodin. Příznivé deště v posledních třech týdnech však zlepšily podmínky vlhkosti půdy, což má pozitivní vliv na růst plodin. Řepka dokvetla v polovině května a dosáhla naplnění zrn. Zimní obiloviny kvetou nebo jsou ve stádiu plnění zrna. Obsah půdní vlhkosti v zimních plodinách byl výrazně nižší než obvykle. Nízké teploty v květnu poněkud zmírnily negativní účinky nedostatku vody. Hromadění biomasy zimních obilovin a řepky je ve východní polovině země podprůměrné. V západních oblastech, kde je zásobování vodou přiměřenější, je blízké průměru. Prognózy výnosů pro zimní obiloviny a řepku byly sníženy nebo zachovány, zatímco prognózy výnosů pro letní plodiny byly revidovány směrem nahoru.
Stáhnout texty Stáhnout mapu
Monitorujte sucho

Vyplněním expertního dotazníku získáte přístup k desetidenní předpovědi relativní vlhkosti půdy aktualizované každých 24 hodin.

Aktuality

  • 21. 4. 2021

    Sucho je nyní nejhorší za 2000 let

    Pomalý trend vysychání začal už v období starověku. Od počátku dvacátého století se ale výrazně zrychluje a v posledním půlstoletí je čtyřicetkrát rychlejší než za celé sledované období.
    Bioklimatolog prof. Miroslav Trnka rozebírá tuto skutečnost podrobněji pro Lidové noviny.
    Celý článek k přečtení ZDE.

  • 19. 4. 2021

    Letokruhy odhalují klima za Caesara

    Jaké bylo sucho na území dnešního Česka za Julia Caesara nebo při příchodu Slovanů? Otázka, na niž dokáže odpovědět snad jen křišťálová koule? Ne! Vědcům z Ústavu pro studium globální změny Akademie věd (CzechGlobe) se podařilo přesně toto zjistit. „Studie trvala skoro tři roky,“ říká v rozhovoru pro Lidovky.cz bioklimatolog Miroslav Trnka.
    Rozhovor pro lidovky.cz k přečtení ZDE.