Agrometeorologické podmínky - průběh

  • data nejsou dostupná
  • negativní
  • normální
  • pozitivní

Agrometeorologické podmínky v Evropě

 

Aktuální mapa a komentáře hodnotí období od 27.08.2019 do 18.09.2019


Česká republika, Slovensko i Rakouskou zaznamenaly nejteplejší léto v historii. Výrazně teplé počasí převládalo ve všech zájmových zemích i v průběhu tohoto sledovaného období. Teplé počasí urychlilo fenologický vývoj letních plodin, které jsou nyní v pokročilém stádiu. Počet horkých dnů (Tmax> 30°C) často překračoval obvyklé množství. V poslední srpnové a první zářijové dekádě převládalo výrazně teplé počasí s pozitivní tepelnou anomálií (např. v Chorvatsku naměřili až 40°C). Výrazné vlny veder byly zaznamenány v Itálii, Německu, Polsku, Rumunsku, Bělorusku a na Ukrajině. Přetrvávající sucho hlásí Francie, Německo, Polsko, Česká republika (severozápad), Belgie, Nizozemí a Bělorusko. Srážky byly různorodé. Podstatně nadprůměrné srážkové úhrny napadly pouze v Dánsku.

Mapa vznikla na základě dat z měsíčníku JRC MARS (Joint Research Centre, Monitoring Agriculture Resources) Evropské komise a popisuje agrometetorologickou situaci v jednotlivých zemích zejména s ohledem na průběh počasí a vývoj porostů.

Mapa vzniká díky podpoře mezinárodního projektu DriDanube, který je spolufinancován Evropskou unií (ERDF, IPA).

23. 9. 2019
pro
RO
Rumunsko
Od začátku srpna se střídala dlouhá a v porovnání s normálem teplejší období s obdobími mírnějšími. Následkem byla pozitivní teplotní anomálie (1 až 3°C). Denní maximální teploty dosáhly během nejteplejších dnů 35 až 38°C. Počet horkých dnů (Tmax> 30°C) dosáhl v zemědělských oblastech 20 až 30, což překračuje běžnou frekvenci 10 až 15 dnů. Obzvláště jižní část Rumunska byla mimořádně teplá. Na začátku srpna se vyskytlo hodně dešťových srážek. Velikost srážkových úhrnů se ale snížila a začátkem září nebyly v jižních oblastech a podél maďarských hranic zaznamenány žádné srážky (<10 mm). Naproti tomu ve středních a severovýchodních regionech byly srážkové úhrny průměrné. Teplé počasí urychlilo fenologický vývoj letních plodin a zkrátilo období tvorby výnosu, což pravděpodobně povede k brzké sklizni. V kombinaci s omezenou dostupností vody, plocha listů prudce poklesla. Akumulace biomasy byla negativně narušena, což přímo ovlivnilo tvorbu výnosu. V důsledku toho byly prognózy výnosu kukuřice a slunečnice revidovány směrem dolů. Prognózy výnosu cukrové řepy a brambor byly zachovány, protože nejdůležitější pěstitelské oblasti pro tyto plodiny jsou ve středním, severním a severovýchodním Rumunsku.
Stáhnout texty Stáhnout mapu
Monitorujte sucho

Vyplněním expertního dotazníku získáte přístup k desetidenní předpovědi relativní vlhkosti půdy aktualizované každých 24 hodin.

Aktuality

  • 25. 11. 2020

    Dlouhodobé sucho v Česku je dočasně zažehnané

    Sucho, s nímž se Česká republika v posledních letech dlouhodobě potýkala, je momentálně minulostí. Srážkově nebývale bohatý říjen i celkové rozložení srážek v průběhu letošního roku zapříčinily, že v posledních dvou měsících je situace normální.
    Celý článek vycházející z dat portálu intersucho.cz k přečtení na novinky.cz ZDE.

  • 10. 11. 2020

    Co může za barevnou krásu podzimního listí

    „Zbarvování i opad listů patří podobně jako třeba rašení nebo kvetení mezi tzv. fenofáze, tedy zevně dobře rozpoznatelné, každoročně se opakující projevy vývinu nadzemních orgánů rostlin, závislé na vnějších podmínkách,“ říká fenoložka Lenka Bartošová z CzechGlobe. Proč se na podzim z korun stromů vytrácí letní sytě zelená? Co způsobuje barevnou proměnu? A jak to, že se listy před zimou postupně odporoučí k zemi?

    Celý článek k přečtení na avcr.cz ZDE.