Agrometeorologické podmínky - průběh
- data nejsou dostupná
- negativní
- normální
- pozitivní
Agrometeorologické podmínky v Evropě
Aktuální mapa a komentáře hodnotí období od 01.07.2021 do 23.08.2021
Zájmové období charakterizovalo nestabilní počasí s častými přeháňkami s vysokou prostorovou variabilitou, které byly lokálně spojeny se silným větrem, bouřkami a krupobitím. Červenec byl teplejší než obvykle (pozitivní teplotní anomálie se pohybovala v rozmezí 1 až 4°C nad dlouhodobým průměrem), což v mnohých zemích zkrátilo období plnění zrna. Naopak začátek srpna byl chladnější a deštivější než obvykle. Deštivé počasí nebylo příznivé pro sklizeň ozimých obilovin, bránilo práci zemědělců a zhoršovalo kvalitu zrna. Tyto podmínky však byly optimální pro vývoj letních plodin a akumulace biomasy, s výjimkou zemí, které zasáhla vlna horka a kde se projevil teplotní stres spojený s dlouhotrvajícím deficitem srážek (např. Itálie, Maďarsko, Rumunsko, Bulharsko, Slovinsko a Chorvatsko). Teploty zaznamenané převážně v těchto zemích byly nadprůměrné, a to navíc s výskytem veder kolem prvního a posledního červencového týdne, kdy bylo naměřeno 38 až 40°C (v Bulharsku dokonce 42°C).
Mapa vznikla na základě dat z měsíčníku JRC MARS (Joint Research Centre, Monitoring Agriculture Resources) Evropské komise a popisuje agrometetorologickou situaci v jednotlivých zemích zejména s ohledem na průběh počasí a vývoj porostů.
Mapa vzniká díky podpoře mezinárodního projektu DriDanube, který je spolufinancován Evropskou unií (ERDF, IPA).
AT
V Rakousku byly podmínky v červenci o něco teplejší než průměr. Teploty během první poloviny srpna byly o něco nižší než obvykle. Úhrny srážek byly výrazně nadprůměrné, kromě jižního Rakouska, kde byly průměrné. Dešťové srážky se vyskytovaly hlavně ve formě bouřek s vysokou prostorovou variabilitou, které byly lokálně spojeny se silným větrem a krupobitím. Sklizeň ozimých obilovin nabrala na rychlosti během druhé červencové dekády a byla většinou dokončena během první srpnové dekády, a to navzdory přerušení kvůli deštivému počasí. Akumulace biomasy letních plodin nabyla na rychlosti díky příznivým podmínkám, které panovaly během zájmového období. Po obtížném jaru a začátku léta dosáhla kukuřice ve většině regionů průměrných nebo nadprůměrných sezónních hodnot akumulace biomasy a zásobních orgánů. Prognózy výnosů jsou pro většinu stejné, jako minulý měsíc. Prognóza výnosů kukuřice na zrno byla díky příznivým podmínkám zvýšena.
BA
BE
Časté srážky a relativně chladné teploty, které charakterizovaly počasí od konce června, pokračovaly po celé aktuální zájmové období. Extrémní déšť se od poloviny července nevyskytnul, ale vysoká frekvence menších srážkových událostí brání sklizni a dalším polním operacím. Sklizeň zimního ječmene těžila ze suššího období kolem 20. července, zatímco sklizeň ozimé pšenice byla v plném proudu až od 12. srpna. Pokračující vlhké počasí je nepříznivé pro kvalitu zrna a způsobí také ztráty sklizně. Podmínky pro akumulaci biomasy u letních plodin byly obecně příznivé, ale prospělo by jim také slunečnější počasí. Prognózy výnosu pro ozimou pšenici a jarní ječmen byly revidovány mírně dolů, ale zůstávají nad pětiletým průměrem. Prognózy výnosu pro brambory a cukrovou řepu zůstávají v podstatě beze změny.
BG
Bulharsko zaznamenalo teplotními anomáliemi mezi +1°C a +4°C ve srovnání s dlouhodobým průměrem. Teploty zaznamenané v západním Bulharsku patřily mezi nejvyšší z let, které byly zaznamenané. S výjimkou pobřežních a horských oblastí dosahovaly maximální teploty ve většině částí země až 40°C; ještě vyšší teploty (až 42°C) byly zaznamenány ve středo-severním a jižním Bulharsku. Během zájmového období napadlo méně než 30 mm srážek. Velká část Bulharska zaznamenala podstatně sušší podmínky než obvykle. Vysoké teploty a nedostatek srážek způsobily pokles úrovně půdní vlhkosti a letní plodiny byly vystaveny vodnímu stresu. Prognózy výnosu letních plodin byly proto mírně revidovány směrem dolů. Pokud budou suché podmínky přetrvávat, bude se dále snižovat výnosový potenciál letních plodin.
BY
V červenci převládaly vyšší teploty než obvykle (+3°C), zatímco první polovina srpna byla chladnější než obvykle. V polovině července byla pozorována teplotní vlna s maximálními teplotami nad 30°C, a to několik po sobě jdoucích dnů. Kumulativní srážky byly ve východních oblastech (Gomel a Mogilev) výrazně pod průměrem, zatímco v západních oblastech (Brest a Grodno) byly nadprůměrné. Hmotnost a akumulace biomasy a zásobních orgánů kukuřice na zrno je pod sezónními průměry ve východních oblastech (kvůli dešťovému deficitu) a nad sezónními hodnotami v západních oblastech. Díky srážkám, které napadly na začátku srpna, byla půdní vlhkost pro tvorbu kukuřičných zrn v celé zemi adekvátní, výjimkou byla oblast Gomel, která zůstala suchá. Plnění zrna ozimých plodin bylo v červenci zkráceno vyššími teplotami. Sklizeň ozimých obilovin nabrala na rychlosti během druhé červencové dekády. Většina ozimých plodin je nyní sklizena, a to i navzdory přerušení kvůli deštivému počasí na začátku srpna. Prognózy výnosů pro ječmen, pšenici a obilnou kukuřici zůstávají stejné.
CZ
V České republice byly podmínky v červenci o něco teplejší, než je průměr. Teploty během první poloviny srpna byly zase v porovnání s průměrem o něco nižší. Úhrny srážek byly výrazně nadprůměrné. Dešťové srážky se vyskytovaly hlavně ve formě bouřek s vysokou prostorovou variabilitou, které byly lokálně spojeny se silným větrem a krupobitím. Sklizeň ozimých obilovin nabrala na rychlosti během druhé červencové dekády a byla většinou dokončena během první srpnové dekády, a to navzdory přerušení kvůli deštivému počasí. Akumulace biomasy letních plodin nabyla na rychlosti díky příznivým podmínkám, které panovaly během zájmového období. Po obtížném jaru a začátku léta dosáhla kukuřice ve většině regionů průměrných nebo nadprůměrných sezónních hodnot u akumulace biomasy a zásobních orgánů. Prognózy výnosů jsou pro většinu stejné, jako minulý měsíc. Prognóza řepky byla po počátečních zprávách o sklizni revidována směrem dolů.
CH
DE
Zájmové období charakterizovalo nestabilní počasí s častými přeháňkami. Zatímco v první polovině července bylo zaznamenáno velké množství srážek, ve zbývající části zájmového období se intenzita srážek značně snížila. Sklizeň v západním a jižním Německu je zpožděna a je zde počítáno se ztrátou výnosu a kvality. Směrem na severovýchod bylo počasí ve srovnání se zbytkem země sušší a teplejší. Nad Brandenburg, Sachsen-Anhalt a Mecklenburg-Vorpommern byla zaznamenána řada tropických dnů. Zde začala sklizeň dříve, protože období plnění zrna se kvůli méně příznivým podmínkám v červnu zrychlilo. Prognózy výnosu pro zimní a jarní obiloviny zůstávají nezměněny, kromě měkké pšenice, u které byly sníženy. Vývoj letních plodin a akumulace biomasy je optimální. Prognóza výnosu kukuřice je dobrá. Prognóza výnosu cukrové řepy byla revidována směrem nahoru, protože příznivé podmínky půdní vlhkosti by měly zajistit přírůstky biomasy v následujících týdnech.
DK
Teploty byly v červenci nadprůměrné a v srpnu klesly pod sezónní hodnoty. Délka slunečního svitu byla obecně blízko průměru. Srážky byly nad nebo téměř průměrné a obzvláště hojné na konci července a v prvním dekádě srpna. Probíhá sklizeň řepky ozimé. Sklizeň obilovin probíhá také, ale s přerušením kvůli dešťům a nízkým srpnovým teplotám. První zprávy o výnosech jsou proměnlivé v důsledku vyšších teplot a regionálně nerovnoměrného rozložení srážek v letních měsících. Očekává se, že se výnosy jarního ječmene budou pohybovat od dobrých po podprůměrné, protože některé oblasti byly během sezóny obzvláště suché. Prognózy výnosů pro zimní a jarní obiloviny byly mírně sníženy, ale zůstávají nad pětiletým průměrem.
FR
Teploty byly mírnější. Oscilovaly mezi dvěma relativně krátkými vlnami veder kolem 22. července a 12. srpna. Převládalo převážně bouřlivé a deštivé počasí s mírně podprůměrným kumulativním zářením. Deštivé počasí nebylo příznivé pro sklizeň ozimých obilovin, bránilo práci zemědělců a zhoršovalo kvalitu zrna. Prognózy výnosů zůstávají u ozimých obilovin nezměněny. Letní plodiny těžily z nadprůměrných kumulativních srážek a mírných teplot, což znamená, že nebyly vystaveny tepelnému stresu. Prognózy výnosů pro všechny letní plodiny byly tedy revidovány směrem vzhůru a nyní jsou nad pětiletým průměrem. Prognózy výnosu kukuřice jsou velmi dobré. Prognózy výnosů cukrové řepy a brambor byly ve srovnání s minulým měsícem také revidovány směrem vzhůru, vzhledem k tomu, že povětrnostní podmínky byly příznivé a to poněkud kompenzovalo špatný začátek sezóny.
HU
Srážky v červenci a v první polovině srpna nebyly dostatečné k vyrovnání deficitu nahromaděného od začátku června. V polovině července se vyskytlo několik silných dešťů, ale vzhledem k suchým půdním podmínkám a vysokému požadavku na odpařování nemusela být voda plně využita k naplnění zásob půdní vody. Zaznamenané teploty byly nadprůměrné, s výskytem veder kolem prvního a posledního červencového týdne. Kumulativní teploty během zájmového období patří mezi dvě nejvyšší zaznamenané za poledních 40 let. Kukuřice a slunečnice v závěrečném a středním období květu trpí vážným deficitem půdní vody, nejvýrazněji v jihovýchodních částech země. Silné červencové srážky byly spojeny s krupobitím. Dopad na plodiny je v národním měřítku relativně malý. Zimní a jarní obiloviny jsou v celé zemi sklizeny. Prognóza výnosů je stále pozitivní. U letních plodin je prognóza výnosu udržována pod historickým trendem, u kukuřice na zrno došlo k mírnému snížení
HR
Zájmové období bylo teplejší než obvykle, a to s průměrnými teplotami mezi 1°C a 2°C nad dlouhodobým průměrem. Nedostatek srážek byl zaznamenán v jižní části Jadranské Hrvatské, kde během zájmového období spadlo méně než 30 mm srážek. Maximální teploty dosahovaly až 38 °C (lokálně v pobřežních oblastech a východním Chorvatsku až 40 °C). Obecně se dlouhá období suchého počasí střídala s regionálně nerovnoměrně rozloženými srážkami. Tento povětrnostní model přispěl ke snížení úrovně půdní vlhkosti. Vzhledem k horkému počasí a delším obdobím bez srážek zůstává prognóza výnosů kukuřice na zrno také pod pětiletým průměrem. Sklizeň ozimých obilovin skončila.
IT
V severní Itálii bylo počasí v červenci a na začátku srpna o něco teplejší a vlhčí než obvykle (srážky +20 mm až +75 mm ve srovnání s dlouhodobým průměrem). Mezi 10. a 15. srpnem se teploty zvýšily a dosáhly hodnot, které byly vysoko nad průměrem s denními maximy mezi 32°C a 38°C. Tyto teploty jsou sub-optimální pro kukuřici a sóju, které v té době kvetly (se zpožděním ve srovnání s průměrnou sezónou). V Emilia-Romagna teplotní stres spojený s dlouhotrvajícím deficitem srážek snížil u letních plodin akumulaci biomasy, která je nyní hodně pod průměrem. Ve střední Itálii bylo počasí teplejší a sušší než obvykle. Velmi vysoké teploty (až 40°C) zaznamenané po 10. srpnu zhoršily již tak špatný stav slunečnic. Nízké výnosy se očekávají u slunečnic, kde nejsou zavlažovány. Celková očekávání výnosů jsou průměrná (kukuřice) až slabá (slunečnice, sója). Koncem července způsobily lokální bouře vážné škody na plodinách a ovocných stromech.
LT
Měsíc červenec byl charakterizován vyššími teplotami s maximy vyššími než 30°C po dobu prvních 5 až 6 dnů druhé červencové dekády. Během prvních 2 srpnových týdnů převládaly teploty chladnější než obvykle nebo blízké průměru. Pokud vezmeme v úvahu období jako celek, kumulativní srážky se v Litvě blížily sezónním hodnotám. Srážky se soustředily hlavně v prvních 2 srpnových týdnech. Teplé červencové počasí zkrátilo vývoj plodin a negativně ovlivnilo hmotnost zrna a potenciální výnosy, zejména tam, kde byl obsah půdní vody nízký kvůli podprůměrným srážkám v červnu a červenci. Probíhá sklizeň obilovin a řepky, která začala u ozimé pšenice o 2 týdny dříve než obvykle. Prognózy výnosů byly u zimních a jarních plodin sníženy.
MD
ME
NL
Časté srážky a relativně chladné teploty, které charakterizovaly počasí od konce června, pokračovaly po celé aktuální zájmové období. Extrémní déšť se od poloviny července nevyskytnul, ale vysoká frekvence menších srážkových událostí brání sklizni a dalším polním operacím. Sklizeň zimního ječmene těžila ze suššího období kolem 20. července, zatímco sklizeň ozimé pšenice byla v plném proudu až od 12. srpna. Pokračující vlhké počasí je nepříznivé pro kvalitu zrna a způsobí také ztráty sklizně. Podmínky pro akumulaci biomasy u letních plodin byly obecně příznivé, ale prospělo by jim také slunečnější počasí. Prognózy výnosu pro ozimou pšenici a jarní ječmen byly revidovány mírně dolů, ale zůstávají nad pětiletým průměrem. Prognózy výnosu pro brambory a cukrovou řepu zůstávají v podstatě beze změny.
PL
Červenec byl teplejší než obvykle (teplotní anomálie 1 až 3 ° C nad dlouhodobým průměrem), zatímco začátek srpna byl chladnější než obvykle. Během zájmového období byly kumulativní srážky na východě země výrazně nad průměrem, na severozápadě země (Zachodnio-Pomorskie, Pomorskie a Wielkopolskie) naopak pod průměrem - byly zde pozorovány dlouhodobé deficity půdní vlhkosti. Konec července byl suchý. Během první srpnové dekády byly naopak zaznamenány vlhčí podmínky než obvykle. Vytrvalé deště ztěžovaly sklizeň ozimých plodin a negativně ovlivnily kvalitu zrna. Letní plodiny těžily z vyšších teplot a adekvátních podmínek půdní vlhkosti (kromě severozápadních oblastí). Akumulace biomasy je nyní většinou průměrná nebo nadprůměrná. Teplé a vlhké počasí však zvyšuje riziko šíření a rozvoje houbových chorob. Prognózy výnosu kukuřice na zrno, cukrové řepy a jarního ječmene se zlepšily, zatímco prognózy pro pšenici ozimou a brambory zůstávají blízko pětiletému průměru. Prognóza výnosu řepky byla po počátečních zprávách o sklizni revidována směrem vzhůru.
RO
Rumunsko zaznamenalo teplotní anomáliemi mezi +1°C a +4°C ve srovnání s dlouhodobým průměrem. Průměrné zaznamenané teploty byly druhé nejvyšší v historických záznamech; maximální teploty až 40°C (lokálně až 42°C) byly zaznamenány v jižním Rumunsku. Horko na jihu Rumunska bylo zhoršeno suchem. Podmínky sucha dříve omezené na oblast Banátu nyní převládají ve velkých oblastech západního a jižního Rumunska (Banát, Oltenie a Muntenia), což má negativní vliv na výnosový potenciál letních plodin. Střední, severní a východní Rumunsko zažilo příznivější podmínky, kdy se srážky blížily sezónním hodnotám. V důsledku toho byly prognózy výnosů pro letní plodiny revidovány mírně dolů. Sklizeň zimních plodin byla z velké části dokončena.
RS
SK
Na Slovensku přetrvávaly v červenci teplejší podmínky než obvykle (+2°C v porovnání s dlouhodobým průměrem). Teploty během první poloviny srpna byly o něco nižší než obvykle. Úhrny srážek byly výrazně nadprůměrné. Dešťové srážky se vyskytovaly hlavně ve formě bouřek s vysokou prostorovou variabilitou, které byly lokálně spojeny se silným větrem a krupobitím. Sklizeň ozimých obilovin nabrala na rychlosti během druhé červencové dekády a byla většinou dokončena během první srpnové dekády, a to navzdory přerušení kvůli deštivému počasí. Akumulace biomasy letních plodin nabyla na rychlosti díky příznivým podmínkám, které panovaly během zájmového období. Prognózy výnosů jsou pro většinu stejné, jako minulý měsíc.
SI
Zájmové období bylo teplejší než obvykle, a to s průměrnými teplotami mezi 1°C a 2°C nad dlouhodobým průměrem. Maximální teploty dosahovaly až 38 °C. Obecně se dlouhá období suchého počasí střídala s regionálně nerovnoměrně rozloženými srážkami. Tento povětrnostní model přispěl ke snížení úrovně půdní vlhkosti. Nedostatek půdní vlhkosti ve východním Slovinsku byl zaznamenán v období květu kukuřice na zrno, což snížilo potenciál výnosů plodin. V důsledku toho byla snížena prognóza výnosů kukuřice na zrno, která je nyní pod pětiletým průměrem. Sklizeň ozimých obilovin skončila.
UA
Zájmové období bylo charakteristické bouřlivým počasím. Jižní a západní část země zaznamenala výrazně nadprůměrné srážky, zatímco v severovýchodních částech (zejména v Charkovské a Sumské oblasti) byl pozorován srážkový deficit (10 až 30%). V celé zemi převládala pozitivní tepelná anomálie, zejména v severních částech, kde byly teploty o 2°C až 4°C vyšší než obvykle. Denní maxima překročila práh 35°C jen na několik dní mezi 15. a 20. červencem, a to v jihovýchodních oblastech. Teploty se v posledních dnech snížily. Časté a vydatné srážky způsobily zpoždění sklizně ozimých obilovin, která je nyní téměř dokončena. Zprávy po sklizni potvrzují nový rekordní výnos v ozimé pšenice. Letní plodiny těžily z vysokých srážek, které příznivě udržovaly úroveň půdní vlhkosti a zmírňovaly jakýkoli negativní účinek vysokých teplot. Prognóza výnosů u kukuřice na zrno byla proto upravena směrem nahoru.
Vyplněním expertního dotazníku získáte přístup k desetidenní předpovědi relativní vlhkosti půdy aktualizované každých 24 hodin.
Aktuality
-
3. 8. 2022
Riziko požáru jsme viděli týden dopředu, častější je ale jinde, říká expert
Riziko požárů v Česku roste s tím, jak kvůli klimatické změně přibývá dní s vhodným požárním počasím. „Neznamená to ale, že lesy kvůli většímu množství těchto dní hořet musí a nedá se s tím nic dělat,“ řekl Miroslav Trnka Seznam Zprávám.
Celý článek pro seznamzpravy.cz k přečtení ZDE. -
26. 7. 2022
Sucho a jeho vliv na požáry
Markéta Poděbradská z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR komentuje současný stav sucha v zasaženém území požárem ve Hřensku a jaký je výhled do budoucna co se týče sucha?
Celý rozhovor na ČT24 ke zhlédnutí ZDE.