Rakousko
Během zájmového období byly denní teploty výrazně nadprůměrné, přičemž průměrná teplotní anomálie přesahovala +2°C. Vlna tepla (s maximální teplotou nad 30°C) byla pozorována několik dní v řadě. Červnový srážkový deficit ve spojení s vysokými teplotami vysušil ornici. Červenec přinesl výrazné srážky, které zlepšily podmínky půdní vlhkosti pro plodiny. Sluneční záření bylo výrazně nadprůměrné. Teplé počasí urychlilo vývoj plodin a spolu s červnovým deficitem deště (souběžně s kvetením a ranou fází plnění zrna) ohrozilo optimální výnosové potenciály pro zimní a jarní plodiny. Během první červencové dekády byly zahájeny rané sklizně ozimých obilovin, přičemž u ozimého ječmene byly hlášeny uspokojivé výsledky. Model ukazuje, že se akumulace biomasy je pod normální úrovní. V důsledku toho byly prognózy výnosů ozimé pšenice mírně upraveny směrem dolů. Po chladném jaru se letní plodiny ve vývoji zpozdily, ale díky červnovému teplotnímu přebytku nyní opět dosahují sezónních hodnot. Červnový deficit půdní vlhkosti negativně ovlivnil akumulaci biomasy u kukuřice na zrno. Déšť ale dorazil včas a podpořil kvetení kukuřice. Nicméně prognóza výnosu pro kukuřici byla revidována směrem dolů.

Bosna a Hercegovina
data nejsou dostupná

Belgie
První dvě červnové dekády se vyznačovaly relativně suchým, slunečným počasím a nadprůměrnými teplotami, zatímco zbývající část zájmového období byla deštivá s průměrnými až mírně podprůměrnými teplotami. Když vezmeme v úvahu celé zájmové období, kumulativní srážky se pohybovaly od průměrného množství v pobřežních oblastech až po více než dvojnásobné množství v oblasti východní Belgie, kde bylo zájmové období nejdeštivější od 1. června do 20. července (od roku 1978). Některá území byla zvláště ovlivněna mimořádně vysokými srážkami, která napadly kolem 14. července a které způsobily záplavy v povodí. Většina zemědělských oblastí zasažených touto událostí jsou travní porosty, které mají dobrou schopnost obnovy, ale byly zasaženy také orné půdy. Silné srážky a silný vítr také způsobily poškození plodin v některých oblastech, které nebyly zasaženy povodněmi, například kvůli poléhání dozrávajících ozimých obilovin. Celkově však byly povětrnostní podmínky v regionu pro růst plodin příznivé. Negativním aspektem častého deště, který je pro většinu regionů běžný, je omezení činnosti na poli, včetně zahájení sklizně ječmene ozimého a zvýšení tlaku škůdců a chorob, který pokud bude prodloužen, pravděpodobně ovlivní kvalitu zrna spíše než výnosy. Prognózy výnosů pro většinu plodin zůstaly nezměněny, s výjimkou ozimého ječmene, obilné kukuřice a brambor. Ty byly revidovány směrem dolů. Prognózy výnosů pro všechny uvažované plodiny zůstávají nad pětiletým průměrem.

Bulharsko
Sezónní teploty od 1. června byly ve třetí červnové dekádě a na začátku července vystřídány vlnamy veder. Maximální teploty během dosáhly v severozápadní a střední části Bulharska až 38°C. V západním a jižním Bulharsku byl zaznamenán srážkový deficit. Během zájmového období zde bylo naměřeno méně než 60 mm. V severovýchodní části Bulharska byl zaznamenán přebytek srážek s kumulací nad 150 mm. Letní plodiny jsou v dobrém stavu, jejich vývoj odpovídá normálu. Hladiny půdní vlhkosti dosahují na severu země (kde je soustředěna většina orné půdy) adekvátní úrovně. Deficit půdní vody, který se kvůli nedostatku srážek během zájmového období objevil v částech jižního Bulharska, negativně ovlivňuje letní plodiny. Negativní vývoj by šel ještě zmírnit, a to v případě, že by během období pnění zrna napadlo dostatečné množství srážek. Prognózy výnosů pro letní plodiny byly revidovány směrem nahoru. Sklizeň zimních plodin probíhá dobře. Prognóza sklizně zůstává pozitivní.

Bělorusko
Během zájmového období byly denní teploty výrazně nadprůměrné. Přičemž průměrná teplotní anomálie přesahovala za dané období +3°C. Teplá vlna s maximálními teplotami nad 30°C po několik po sobě jdoucích dnech byla pozorována během třetí červnové dekády a druhé dekády v červenci. Úhrny srážek byly ve většině země výrazně nižší, než je dlouhodobý průměr, s výjimkou regionů Brest a Grodno, kde se pohybovaly kolem průměru. Červnové dešťové deficity ve spojení s tropickými teplotami vedly k pokračujícímu vyčerpávání půdní vlhkosti. To bylo zmírněno rozptýlenými srážkami na konci června a začátkem července. Radiace byla nadprůměrná. Vyšší teploty zrychlily vývoj plodin a spolu s nedostatkem deště během kvetení a plnění zrna ohrozily výnosové potenciály. Rané sklizně ozimých obilovin byly zahájeny během první červencové dekády. Model ukazuje u pšenice podprůměrnou hmotnost akumulované biomasy. Vysoké teploty vedly ke zrychlení vývoje kukuřice. Akumulace biomasy u silážní kukuřice se blíží sezónním hodnotám. Vlhkost půdy v kukuřici před květem byla pro zachování výnosových potenciálů dostatečná. Prognózy výnosů pšenice a ječmene jsou kvůli tropickým a suchým podmínkám během kvetení a plnění zrna sníženy, zatímco prognóza výnosů pro kukuřici na zrno zůstává nezměněna.

Česká republika
Během zájmového období byly denní teploty výrazně nadprůměrné, přičemž průměrná teplotní anomálie přesahovala +2°C. Vlna tepla (s maximální teplotou nad 30°C) byla pozorována několik dní v řadě. Červnový srážkový deficit ve spojení s vysokými teplotami vysušil ornici. V České republice bylo sucho z první poloviny června zmírněno intenzivními deště, které se objevily na konci června. Červenec přinesl výrazné srážky, které zlepšily podmínky půdní vlhkosti pro plodiny. Sluneční záření bylo výrazně nadprůměrné. Teplé počasí urychlilo vývoj plodin a spolu s červnovým deficitem deště (souběžně s kvetením a ranou fází plnění zrna) ohrozilo optimální výnosové potenciály pro zimní a jarní plodiny. Během první červencové dekády byly zahájeny rané sklizně ozimých obilovin, přičemž u ozimého ječmene byly hlášeny uspokojivé výsledky. Model ukazuje, že se akumulace biomasy se v České republice obnovila a blíží se sezónním průměrům. Po chladném jaru se letní plodiny ve vývoji zpozdily, ale díky červnovému teplotnímu přebytku nyní opět dosahují sezónních hodnot. Červnový deficit půdní vlhkosti negativně ovlivnil akumulaci biomasy u kukuřice na zrno. Déšť ale dorazil včas a podpořil kvetení kukuřice. Nicméně prognóza výnosu pro kukuřici byla revidována směrem dolů.

Švýcarsko
data nejsou dostupná

Německo
Červnové počasí bylo pro plnění zrna zimních plodin příznivé (teplé) a s dostatečným množstvím srážek, i když často ve formě malých bouřek. Tohle počasí se změnilo na konci měsíce, kdy náhle skončila první krátká vlna veder, a to bouřlivým počasím. Nejvíce byly zasaženy oblasti Bayern a Bádensko-Württembersko, kde byla krupobitím lokálně poškozena úroda krupobitím, které způsobilo polehnutí. Poněkud odlišná situace byla v Mecklenburg-Vorpommern, Brandenburgu a Sachsen, kde během prvních dvou červnových dekád bylo zaznamenáno velmi málo srážek a obsah půdní vlhkosti se rychle vyčerpal. Zároveň se tam, kvůli vyšším teplotám, zrychlila fáze plnění zrna. Sumy červnových teplot soustředěných nad východním Německem vykazují jasný přebytek. Vývoj letních plodin (především kukuřice) se zrychlil a doháněl zpoždění, které nastalo kvůli dřívějším chladnějším teplotám a pozdnímu setí. Červenec je zatím výrazně chladnější a vlhčí, přičemž extrémní srážkové události postihují převážně Nordrhein-Westfalen a Rheinland Pfalz, což vede k lokálním neúrodám a vážným škodám. Bohaté srážky jsou také zaznamenány na jihu, v Sachsen a také v Mecklenburg-Vorpommern. Pravděpodobné jsou negativní dopady na kvalitu a předpovídá se další nestabilní počasí. Prognózy výnosů jsou obecně výrazně nad pětiletým průměrem a potvrzují se úrovně z červnové prognózy, s výjimkou ozimého ječmene, u kterého bylo prognóze výnosu mírně snížena. Prognózy výnosů u letních plodin je v současné době pozitivní.

Dánsko
Zimní obiloviny jsou ve fázi plnění zrna. Jarní obiloviny začaly během poslední červnové dekády kvést. Zimní plodiny jsou v dobrém stavu. Prognózy výnosů jsou nad průměrem. Po většinu období byly naměřeny mírné teploty, které byly příznivé pro plnění zrna. Přestože se v červnu a červenci vyskytly během několika dní teplotní anomálie, kdy se maximální teploty držely pod 29°C, plodiny to téměř neovlivnilo. Sklizeň ozimého ječmene byla zahájena v polovině července. Zásoba vody byla u ozimé pšenice přiměřená. U jarního ječmene se snížila a na několik dní v červnu dosáhla kritických hodnot, dokud příznivé srážky neobnovily její úroveň. Tyto podmínky částečně omezily vývoj listové plochy. Po doplnění půdní vlhkosti se omezit ztráty a prognózy výnosů se udržely nad průměrem. Zvýšená četnost srážkových úhrn na konci června zvýšila tlak škůdců a chorob. Prognóza výnosu u cukrové řepy a brambor je mírně nadprůměrná. Prognózy výnosů pro zimní a jarní obiloviny se pohybují nad pětiletým průměrem.

Francie
Během zájmového období převládalo deštivé počasí s výskytem bouřek: na většině území, kromě LanguedocRoussillon a Provence-Alpes-Côte d’Azur, napadl dvojnásobek obvyklého kumulativního množství srážek. S výjimkou druhé červnové dekády, bylo pozorováno chladnější počasí. Teplotní podmínky byly pro plnění zrna ozimých plodin příznivé. Očekává se však, že vydatné srážky pozorované během fáze plnění zrna sníží kvalitu zrna a že bouřlivé počasí způsobilo polehnutí plodin, zejména na severovýchodě. Prognózy výnosů pro ozimé plodiny zůstávají ve srovnání s minulým měsícem beze změny, přičemž prognóza výnosů pro pšenici měkkou je nad pětiletým průměrem. Klimatická bilance vody a přebytek srážek jsou v severní polovině země nejvyšší od roku 1979 a v jihozápadních oblastech patří k nejvyšším. Prognózy výnosů kukuřice na zrno, slunečnice a sóji byly revidovány směrem nahoru. Navzdory mírnému zpoždění vývoje plodin v důsledku počasí nebudou plodiny s největší pravděpodobností v této sezóně vzhledem k přebytku srážek vystaveny vodnímu stresu. Zavlažování probíhá v současné době pouze na několika místech. Prognózy výnosů cukrové řepy a brambor byly revidovány směrem dolů, s ohledem na špatný začátek sezóny. V případě brambor se vyskytl vysoký tlak chorob způsobený deštivým počasím.

Maďarsko
Po vysokých květnových srážkách byl červen a první polovina července obzvláště suché. Kumulativní srážky od 1. června do 15. července byly o 40% až 90% nižší než je dlouhodobý průměr. Největší deficit nastal v Del-Dunántúl (jihozápadní Maďarsko), kde kumulativní srážky za toto období činily 16 mm (dlouhodobý průměr je 90 mm). Srážky (až 50 mm), které napadly mezi 15. a 20. červencem, pomohly snížit vodní deficit v půdě. Teploty a globální radiace byly po většinu zájmového období nadprůměrné. Celkově se prognózy výnosů zimních plodin mírně zlepšily. Vysoké červnové teploty pravděpodobně měly mírný negativní dopad na výnosové potenciály, ale dobré zásobování vodou v květnu upřednostňovalo plnění zrna. Suché červnové podmínky také podpořily dobrou kvalitu zrna. Většina sklizně byla provedena před silnými dešti v polovině července. Silné deště by neměly ovlivnit kvalitu zrna nesklizených polí, protože po 4 deštivých dnech následovalo několik suchých a tropických dnů. Výnosový potenciál letních plodin je však negativně ovlivněn, protože země je špatně vybavena zavlažovacími systémy. Listy kukuřice začaly vadnout a deště v polovině července nemusely na obnovu plodin stačit. Na jihu země dosáhla kukuřice ve stresu (před nástupem dešťů) fáze květu, čímž se snížil výnosový potenciál. U slunečnice byl také ovlivněn výnosový potenciál. S ohledem na její systém hlubokého zakořenění to bylo v menší míře.

Chorvatsko
Země zažila podstatně teplejší počasí s teplotními anomáliemi pohybujícími se až o 4 ⁰C nad dlouhodobým průměrem. Bylo zaznamenáno o 6 až 10 - lokálně až o 15 - dnů více než obvykle, kdy maximální denní teploty překročily 30 ⁰C. Byly zaznamenány neobvykle vysoké maximální teploty až 38°C; lokálně ve východním Chorvatsku dosahovaly teploty dokonce 40°C. Významný nedostatek srážek byl zaznamenán ve východním Chorvatsku a na jižní pobřežní části Chorvatska. Intenzivní srážková událost, která dorazila na konci druhé červencové dekády, jen mírně zlepšila nízkou úroveň půdní vlhkosti. Dešťové srážky byly často doprovázeny krupobitím. Sklizeň ozimé pšenici pokračuje. Prognózy výnosu pšenice v Chorvatsku byly zrevidovány mírně dolů, kvůli neobvykletropickému a suchému počasí na východě Chorvatska během období plnění zrna. To také přispělo k revizi prognózy výnosu kukuřice na zrno.

Itálie
V severní Itálii byl červen teplejší než obvykle, přičemž v polovině měsíce se vyskytlo několik po sobě jdoucích dnů s maximálními teplotami nad 30°C. Za celý červen bylo zaznamenáno - v porovnání s průměrem - o 10 dní více, během kterých byly naměřeny maximální teploty nad 30°C. V červenci se denní teploty posunuly k sezónnějším hodnotám, s výjimkou severovýchodních oblastí, kde teploty zůstávaly mírně nad nadprůměrné. Červnové srážky byly velmi vzácné. Ve srovnání s dlouhodobým průměrem napadlo o 80% méně srážek. Od 1. července se situace změnila a srážky byly velmi hojné. Napadlo 50 až100 mm, s výjimkou Emilia Romagna, kde od 1. června spadlo pouze 10-25 mm. V severní Itálii dosáhly v červnu zimní plodiny - po zrychleném vývoji v důsledku suchého a horkého počasí - zralosti. Růst kukuřice pokračuje za průměrných podmínek, zejména v severovýchodních oblastech. Červencové vichřice a krupobití lokálně brání sklizni ozimých plodin a způsobují poléhání kukuřice. Na území střední Itálie (Marche, Toscana, Umbria, Lazio) bylo počasí téměř suché a kumulativních srážek napadlo jen 10 mm. Teploty se pohybovaly mezi +0,5°C až +2°C nad průměrem. Takové podmínky urychlily zrání ozimých plodin s negativním výsledkem pro výnos. Slunečnice se vyvíjely příznivě, když byly zavlažována, ale jinak trpěly suchem (např. v kopcovitých oblastech Marche a Toscany). V jižních oblastech skončila hlavní zemědělská sezóna. Sklizeň ozimých plodin probíhala ve většině regionů od poloviny do konce června. Suché a horké počasí přišlo příliš pozdě na to, aby zde způsobilo výrazné snížení výnosu. Prognózy výnosů pro tvrdou pšenici byly sníženy a nyní jsou všechny prognózy zimních plodin mírně pod pětiletým průměrem. Prognózy výnosů pro letní plodiny jsou v souladu s pětiletým průměrem.

Litva
Zájmové období charakterizovaly vyšší teploty, zejména na konci druhé a na začátku třetí červnové dekády. V těchto dnech se maximální teploty pohybovaly nad 30°C. Srážky byly vzácné a soustředily se hlavně v druhé červnové dekádě, kdy byly pozorovány také nejteplejší teploty. Úroveň radiace byla nadprůměrná. Vyšší teploty na konci druhé červnové dekádu urychlily vývoj plodin. U zimních plodin byl zaznamenán výrazný pokles listové plochy. Silné srážky navíc regionálně způsobily polehnutí porostu, i když v této fázi vývoje se očekává omezený dopad na výnos. Řepka je obecně v dobrém stavu. Vyšší teploty v kombinaci se suchem ovlivnily jarní obiloviny, které dosáhly kritické fáze kvetení. Je zde počítáno s možným negativním dopadem výnos zrna. U ozimé pšenice je snížena prognóza výnosu. Tlak škůdců a chorob se v červnu v důsledku silných srážek spojených s vyššími teplotami zvýšil. Prognózy výnosů ozimých obilovin i tak ale zůstávají nad pětiletým průměrem. Prognózy výnosů pro jarní plodiny byly sníženy na téměř průměrné hodnoty.

Moldavsko
data nejsou dostupná

Černá hora
data nejsou dostupná

Holandsko
První dvě červnové dekády se vyznačovaly relativně suchým, slunečným počasím a nadprůměrnými teplotami, zatímco zbývající část zájmového období byla deštivá s průměrnými až mírně podprůměrnými teplotami. Když vezmeme v úvahu celé zájmové období, kumulativní srážky se pohybovaly od průměrného množství v pobřežních oblastech až po více než dvojnásobné množství v oblasti pokrývající jihovýchodní část Nizozemí. Některá území byla zvláště ovlivněna mimořádně vysokými srážkami, které napadly kolem 14. července a které způsobily záplavy v povodí. Většina zemědělských oblastí zasažených touto událostí jsou travní porosty, které mají dobrou schopnost obnovy, ale byly zasaženy také orné půdy. V Nizozemí bylo částečně nebo úplně zaplaveno 870 ha cukrové řepy, což představuje 1,1% národní plochy cukrové řepy. Silné srážky a silný vítr také způsobily poškození plodin v některých oblastech, které nebyly zasaženy povodněmi, například kvůli poléhání dozrávajících ozimých obilovin. Celkově však byly povětrnostní podmínky v regionu pro růst plodin příznivé. Negativním aspektem častého deště, který je pro většinu regionů běžný, je omezení činnosti na poli, včetně zahájení sklizně ječmene ozimého a zvýšení tlaku škůdců a chorob, který pokud bude prodloužen, pravděpodobně ovlivní kvalitu zrna spíše než výnosy. Prognózy výnosů pro většinu plodin zůstaly nezměněny, s výjimkou ozimého ječmene, obilné kukuřice a brambor. Ty byly revidovány směrem dolů. Prognózy výnosů pro všechny uvažované plodiny zůstávají nad pětiletým průměrem.

Polsko
Zájmové období bylo podstatně teplejší než průměr. Teplotní anomálie přesahovaly dlouhodobý průměr o +2°C. Po průměrné první červnové dekádě byly teploty výrazně nadprůměrné, a to až do druhé červencové dekády. V polovině června bylo pozorována krátké teplotní vlna s maximálními teplotami přesahujícími 30°C po dobu 5 po sobě jdoucích dnů. Kumulativní červnové srážky byly výrazně pod průměrem. Ve spojení s vyššími teplotami to mělo za následek rychlé vysychání ornice a výrazný deficit půdní vlhkosti, zejména ve středních a západních oblastech. Na začátku července byly zaznamenány výrazné srážky, většinou ve formě intenzivních bouří, se silným větrem a krupobitím. V důsledku toho byly zásoby půdní vlhkosti doplněny na adekvátní úroveň. Globální záření bylo výrazně nad průměrem. Horké a suché podmínky v červnu zkrátily cyklus ozimých a jarních plodin. Nebyly tedy optimální pro plnění zrna ozimé pšenice a jarních obilovin. Sklizeň ozimého ječmene začala během první červencové dekády. V současné době probíhá, přičemž první polní zprávy naznačují uspokojivé výsledky. V jižních oblastech se chystá sklizeň řepky a ozimé pšenice. Teplé a vlhké podmínky pozorované v červenci mohou podpořit rozvoj houbových chorob a zhoršit kvalitu zrna. Lokálně došlo k záplavám a škodám způsobeným intenzivními bouřkami a souvisejícími větry způsobujícími polehnutí porostu. Červencové deště dorazily včas, aby se zlepšily podmínky půdní vlhkosti před kvetením kukuřice. Červnové sucho však negativně ovlivnilo akumulaci biomasy silážní kukuřice a ohrozilo optimální výnosový potenciál. Po pomalém začátku sezóny se vývoj a akumulace biomasy cukrové řepy dohnal díky přiměřené hladině půdní vlhkosti v červenci a vysoké hladině slunečního záření. Teplé a vlhké červencové počasí však podpořilo rozvoj houbových chorob. Pole s letními plodinami byla po intenzivních bouřích lokálně poškozena. Prognózy výnosů pro letní plodiny jsou stále na stejné úrovni, zatímco prognózy výnosu u ozimé pšenice, jarního ječmene a řepky byly kvůli horkým a suchým podmínkám během fáze plnění zrna sníženy.

Rumunsko
V průběhu zájmového období zažilo západní Rumunsko teplotní anomáliemi až +2 °C. Vyskytlo se o 6 až 15 tropických dnů (maximální denní teplota nad 30°C) více než obvykle. Maximální denní teploty zaznamenané v oblasti Banátu v západním Rumunsku se pohybovaly mezi 35°C a 38°C, přičemž nejdelší vlna veder trvala téměř 15 dní. Stejné oblasti také zaznamenaly nedostatek srážek. Ve srovnání s dlouhodobým průměrem napadla méně než polovina srážkových úhrnů. Naproti tomu zbytek země zažil do značné míry sezónní teplotní podmínky. Východní Rumunsko zaznamenalo vydatné srážky. Regionálně napadlo nad 150 mm kumulativních srážek. Zásoby vody v půdě jsou na většině území dostatečné, s výjimkou oblasti Banátu, kde panuje sucho. Sklizeň ozimé pšenice pokračuje dobře. Prognóza výnosu (o více než 50% výnosu loňského roku) je velmi dobrá. Letní plodiny prosperují dobře, kromě Banátské oblasti, kde sucho omezuje jejich růst. Prognózy výnosů letních plodin rostou.

Srbsko
data nejsou dostupná

Slovensko
Během zájmového období byly denní teploty výrazně nadprůměrné, přičemž průměrná teplotní anomálie přesahovala +2°C. Vlna tepla (s maximální teplotou nad 30°C) byla pozorována několik dní v řadě. Červnový srážkový deficit ve spojení s vysokými teplotami vysušil ornici, zejména na západním Slovensku. Červenec přinesl výrazné srážky, které zlepšily podmínky půdní vlhkosti pro plodiny. Sluneční záření bylo výrazně nadprůměrné. Teplé počasí urychlilo vývoj plodin a spolu s červnovým deficitem deště (souběžně s kvetením a ranou fází plnění zrna) ohrozilo optimální výnosové potenciály pro zimní a jarní plodiny, a to hlavně na západním Slovensku. Během první červencové dekády byly zahájeny rané sklizně ozimých obilovin, přičemž u ozimého ječmene byly hlášeny uspokojivé výsledky. Model ukazuje, že se akumulace biomasy je na Slovensku pod normální úrovní. V důsledku toho byly prognózy výnosů ozimé pšenice mírně upraveny směrem dolů. Po chladném jaru se letní plodiny ve vývoji zpozdily, ale díky červnovému teplotnímu přebytku nyní opět dosahují sezónních hodnot. Červnový deficit půdní vlhkosti negativně ovlivnil akumulaci biomasy u kukuřice na zrno. Déšť ale dorazil včas a podpořil kvetení kukuřice. Nicméně prognóza výnosu pro kukuřici byla revidována směrem dolů.

Slovinsko
Země zažila podstatně teplejší počasí s teplotními anomáliemi pohybujícími se až o 4 ⁰C nad dlouhodobým průměrem. Bylo zaznamenáno o 6 až 10 - lokálně až o 15 - dnů více než obvykle, kdy maximální denní teploty překročily 30 ⁰C. Byly zaznamenány neobvykle vysoké maximální teploty až 38°C. Významný nedostatek srážek byl zaznamenán na severovýchodě země. Intenzivní srážková událost, která dorazila na konci druhé červencové dekády, jen mírně zlepšila nízkou úroveň půdní vlhkosti. Dešťové srážky byly často doprovázeny krupobitím. Sklizeň ozimé pšenici pokračuje.

Ukrajina
Zatímco červen začínal vlnou chladného počasí, teplotní podmínky zůstávaly po dobu zájmového období převážně nad dlouhodobým průměrem, aniž by překročily maximální teploty 35°C. Většina jižní a východní Ukrajiny obdržela dvojnásobek obvyklých množství kumulativních srážek. Převládalo bouřlivé počasí. Naopak v západních a severních oblastech byl pozorován mírný deficit srážek. Vyšší teploty byly pro fázi plnění zrna měkké pšenice mírně neoptimální, zatímco ozimému ječmenu chladné počasí pozorované na začátku června prospělo. Prognóza výnosu zimního a jarního ječmene je rekordně vysoká a včasná zpětná vazba potvrzuje mimořádně dobrý výnos ozimého ječmene. Začala sklizeň měkké pšenice, která je do značné míry zpožděna chladným počasím pozorovaným letos na jaře. Po vlhkém a bouřlivém počasí pozorovaném v hlavních produkčních oblastech se očekává, že kvalita pšenice bude obzvláště nízká a lze předpokládat nárůst krmné pšenice na úkor potravinářské pšenice. Ztráty výnosu v důsledku poléhání a tlaku chorob je stále obtížné kvantifikovat, což vytváří velkou nejistotu u prognózy výnosu pšenice. Nicméně prognóza výnosu pšenice byla revidována o něco vyšší než minulý měsíc, vzhledem k tomu, že tlak choroby byl nadhodnocen. Prognóza výnosů letních plodin zůstává v souladu s trendem: úroveň půdní vlhkosti je v hlavních produkčních regionech stále vysoká a na příští dny jsou předpovídány srážky. Podmínky pro plodiny jsou dobré, ale situace se může během následujících týdnů změnit.