Agrometeorologické podmínky - průběh

  • data nejsou dostupná
  • negativní
  • normální
  • pozitivní

Agrometeorologické podmínky v Evropě


Aktuální mapa a komentáře hodnotí období od 01.06.2021 do 26.07.2021

 

Zájmové období bylo v porovnání s dlouhodobým průměrem podstatně teplejší. Sluneční záření bylo výrazně nadprůměrné. Teplotní anomálie přesahovaly dlouhodobý průměr o +2°C (Polsko, Rumunsko, Česká republika, Slovensko, Rakousko), o +3°C (Bělorusko) až o + 4°C (Slovinsko, Chorvatsko). Téměř ve všech sledovaných zemích byly zaznamenány po sobě jdoucí dny s maximálními teplotami nad 30°C (Polsko, Itálie, Česká republika, Slovensko, Rakousko, Litva, Slovinsko, Chorvatsko, Bělorusko). Někde byl dokonce běžný počet těchto tropických dnů překročen o 6 až 15 dnů. Červnový srážkový deficit ve spojení s vysokými teplotami vysušil ornici a zkrátil cyklus ozimých a jarních plodin. Na začátku července se situace změnila. Byly zaznamenány výrazné srážky, většinou ve formě intenzivních bouří se silným větrem a krupobitím. V důsledku toho byly zásoby půdní vlhkosti na většině míst doplněny na adekvátní úroveň. Extrémní srážky ale způsobily v mnoha zemích lokální polehnutí plodin (např. Francie, Německo, Polsko, Itálie, Litva), ovlivnily fázi plnění zrna a pravděpodobné jsou i negativní dopady na kvalitu zrna. I nadále se očekává nestabilní počasí.

Mapa vznikla na základě dat z měsíčníku JRC MARS (Joint Research Centre, Monitoring Agriculture Resources) Evropské komise a popisuje agrometetorologickou situaci v jednotlivých zemích zejména s ohledem na průběh počasí a vývoj porostů.

Mapa vzniká díky podpoře mezinárodního projektu DriDanube, který je spolufinancován Evropskou unií (ERDF, IPA).

26. 7. 2021
pro
BY
Bělorusko
Během zájmového období byly denní teploty výrazně nadprůměrné. Přičemž průměrná teplotní anomálie přesahovala za dané období +3°C. Teplá vlna s maximálními teplotami nad 30°C po několik po sobě jdoucích dnech byla pozorována během třetí červnové dekády a druhé dekády v červenci. Úhrny srážek byly ve většině země výrazně nižší, než je dlouhodobý průměr, s výjimkou regionů Brest a Grodno, kde se pohybovaly kolem průměru. Červnové dešťové deficity ve spojení s tropickými teplotami vedly k pokračujícímu vyčerpávání půdní vlhkosti. To bylo zmírněno rozptýlenými srážkami na konci června a začátkem července. Radiace byla nadprůměrná. Vyšší teploty zrychlily vývoj plodin a spolu s nedostatkem deště během kvetení a plnění zrna ohrozily výnosové potenciály. Rané sklizně ozimých obilovin byly zahájeny během první červencové dekády. Model ukazuje u pšenice podprůměrnou hmotnost akumulované biomasy. Vysoké teploty vedly ke zrychlení vývoje kukuřice. Akumulace biomasy u silážní kukuřice se blíží sezónním hodnotám. Vlhkost půdy v kukuřici před květem byla pro zachování výnosových potenciálů dostatečná. Prognózy výnosů pšenice a ječmene jsou kvůli tropickým a suchým podmínkám během kvetení a plnění zrna sníženy, zatímco prognóza výnosů pro kukuřici na zrno zůstává nezměněna.
Stáhnout texty Stáhnout mapu
Monitorujte sucho

Vyplněním expertního dotazníku získáte přístup k desetidenní předpovědi relativní vlhkosti půdy aktualizované každých 24 hodin.

Aktuality

  • 3. 8. 2022

    Riziko požáru jsme viděli týden dopředu, častější je ale jinde, říká expert

    Riziko požárů v Česku roste s tím, jak kvůli klimatické změně přibývá dní s vhodným požárním počasím. „Neznamená to ale, že lesy kvůli většímu množství těchto dní hořet musí a nedá se s tím nic dělat,“ řekl Miroslav Trnka Seznam Zprávám.
    Celý článek pro seznamzpravy.cz k přečtení ZDE.

  • 26. 7. 2022

    Sucho a jeho vliv na požáry

    Markéta Poděbradská z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR komentuje současný stav sucha v zasaženém území požárem ve Hřensku a jaký je výhled do budoucna co se týče sucha?
    Celý rozhovor na ČT24 ke zhlédnutí ZDE