Agrometeorologické podmínky - průběh

  • data nejsou dostupná
  • negativní
  • normální
  • pozitivní

Agrometeorologické podmínky v Evropě

 

Aktuální mapa a komentáře hodnotí období od 01.05.2021 do 20.06.2021

 

Ve většině evropských zemí byl měsíc květen chladnější a deštivější než obvykle. Teploty se pohybovaly mezi 1,5 až 3 °C pod dlouhodobým průměrem. Chladné počasí zpomalilo vývoj zimních i jarních plodin. Zvýšené teploty na konci zájmového období naopak vývoj plodin zrychlily. V současné době se blíží sezónním hodnotám, plodiny však stále zaostávají v hromadění biomasy a rozšiřování listové plochy. Globální záření bylo podprůměrné. Srážky pozorované během zájmového období byly hojné, většinou příznivé (někde se vyskytly bouřky, krupobití), avšak prostorové rozdělení bylo nerovnoměrné a velmi rozdílné. Na mnohých místech byl zaznamenán přebytek (např. Francie, jih Německa, západní a střední Maďarsko, jihovýchod Rumunska, západní Slovensko, Slovinsko) na jiných deficit (např. Itálie, východ a jih Polska, jih a severovýchod Maďarska, západ a severovýchod Rumunska, jihovýchod Bulharska, jihovýchod Chorvatska). Zimní a jarní plodiny jsou obecně v dobrém stavu. Podmínky půdní vlhkosti jsou v současné době přiměřené. Nižší průměrné srážky na konci května a na začátku června ale mohly vést v kombinaci se stoupajícími teplotami k úbytku vlhkosti půdy v ornici. 

Mapa vznikla na základě dat z měsíčníku JRC MARS (Joint Research Centre, Monitoring Agriculture Resources) Evropské komise a popisuje agrometetorologickou situaci v jednotlivých zemích zejména s ohledem na průběh počasí a vývoj porostů.

Mapa vzniká díky podpoře mezinárodního projektu DriDanube, který je spolufinancován Evropskou unií (ERDF, IPA).

21. 6. 2021
pro
FR
Francie
V květnu bylo chladněji než obvykle. Teploty se na východně pohybovaly od 2°C do 2,5°C pod dlouhodobým průměrem; v západních oblastech o 1,5°C pod dlouhodobým průměrem. Od začátku června byly naměřeny vyšší teploty, které nad dlouhodobým průměrem oscilovaly, ale nepřesáhly 30°C. Kumulativní srážky byly nadprůměrné, a to o 10–50%, s výjimkou Midi Pyrénées, Languedoc-Roussillon a NordPas de Calais, kde se srážky blížily sezónním úrovním. Zatímco před zájmovým obdobím převládalo suché počasí, které omezovalo tlak chorob na ozimé obiloviny, srážky pozorované během současného zájmového období byly příznivé pro většinu plodin na orné půdě. Teploty, které byly nižší než obvykle, byly příznivé pro oziminy. Prodlužovalo se vegetativní období pšenice ozimé a ječmene, což obvykle souvisí s vyšším počtem zrn a pozitivním dopadem na výnosy. Podmínky během kvetení, na konci května, byly většinou příznivé. Nyní se očekává, že nadprůměrné teploty pozorované na začátku června mírně sníží hmotnost zrna. I přesto zůstávají podmínky příznivé. Prognózy výnosů u měkké pšenice a ozimého ječmene byly revidovány směrem nahoru. Prognózy výnosu pšenice tvrdé a řepky zůstávají, vzhledem k řadě nepříznivých podmínek od začátku sezóny, zachovány. Povětrnostní podmínky umožňovaly řepce kompenzovat dopad chladného počasí, které bylo zohledněno již minulý měsíc. Jarní plodiny byly v porovnání s pětiletým průměrem ve vývoji pokročilé, a to díky suchému dubnovému počasí. Jejich růst byl následně kvůli květnovým chladným teplotám opožděn. Nyní je v souladu s pětiletým průměrem. Prognózy výnosů u kuřice, slunečnice a sóji odpovídají trendu. Prognózy výnosů cukrové řepy a brambor byly revidovány směrem dolů vzhledem k chladnému období pozorovanému na začátku sezóny.
Stáhnout texty Stáhnout mapu
Monitorujte sucho

Vyplněním expertního dotazníku získáte přístup k desetidenní předpovědi relativní vlhkosti půdy aktualizované každých 24 hodin.

Aktuality

  • 24. 6. 2022

    Prezentace na konferenci Výzkum, vývoj a inovace pro řešení klimatické změny v ČR

    23. června 2022 se v Praze konala konference Výzkum, vývoj a inovace pro řešení klimatické změny v ČR pořádaná Radou vlády pro vědu a výzkum, Ministerstvem životního prostředí a Akademií věd ČR.


    Odborníci z Akademie věd ČR na konferenci představili své návrhy na opatření, která by měla snížit společenské dopady postupující globální změny klimatu, a to včetně konkrétních výzkumných projektů. Ty by do budoucna měly Česko připravit na významné výkyvy počasí od extrémních teplot přes sucho, silné bouře anebo záplavy.

    Do konference, kterou zahájily Helena Langšádlová, ministryně pro vědu, výzkum a inovace a Eva Zažímalová, předsedkyně Akademie věd, se aktivně zapojili také vědci z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe. S hlavní přednáškou prvního bloku konference, která byla věnována příčinám a projevům klimatické změny, vystoupil Miroslav Trnka. Do následující panelové diskuze se spolu s ním zapojil také Zdeněk Žalud.

    Po přednášce Anny Hubáčkové, ministryně životního prostředí, věnované dopadům klimatické změny, adaptacím a mitigaci, vystoupil v druhém bloku konference Michal V. Marek, který se věnoval roli základního výzkumu a transferu výsledků do praxe.

    V průběhu konference, na níž se role moderátora zhostil Jan Krejza z CzechGlobe, byly dále představeny výzkumné projekty a inovativní české podniky přispívající k řešení klimatické změny.

     Odkaz na záznam konference ZDE a ZDE

     

  • 22. 6. 2022

    Pavel Zahradníček hostem v Dobrém ránu na ČT3

    Pavel Zahradníček komentoval téma sucho a klimatickou změnu v pořadu Dobré ráno.
    Rozhovory ke zhlédnutí na ČT24 ZDE (27:20, 56:02, 1:36:00)