Agrometeorologické podmínky - průběh

  • data nejsou dostupná
  • negativní
  • normální
  • pozitivní

Agrometeorologické podmínky v Evropě

 

Aktuální mapa a komentáře hodnotí období od 01.05.2021 do 20.06.2021

 

Ve většině evropských zemí byl měsíc květen chladnější a deštivější než obvykle. Teploty se pohybovaly mezi 1,5 až 3 °C pod dlouhodobým průměrem. Chladné počasí zpomalilo vývoj zimních i jarních plodin. Zvýšené teploty na konci zájmového období naopak vývoj plodin zrychlily. V současné době se blíží sezónním hodnotám, plodiny však stále zaostávají v hromadění biomasy a rozšiřování listové plochy. Globální záření bylo podprůměrné. Srážky pozorované během zájmového období byly hojné, většinou příznivé (někde se vyskytly bouřky, krupobití), avšak prostorové rozdělení bylo nerovnoměrné a velmi rozdílné. Na mnohých místech byl zaznamenán přebytek (např. Francie, jih Německa, západní a střední Maďarsko, jihovýchod Rumunska, západní Slovensko, Slovinsko) na jiných deficit (např. Itálie, východ a jih Polska, jih a severovýchod Maďarska, západ a severovýchod Rumunska, jihovýchod Bulharska, jihovýchod Chorvatska). Zimní a jarní plodiny jsou obecně v dobrém stavu. Podmínky půdní vlhkosti jsou v současné době přiměřené. Nižší průměrné srážky na konci května a na začátku června ale mohly vést v kombinaci se stoupajícími teplotami k úbytku vlhkosti půdy v ornici. 

Mapa vznikla na základě dat z měsíčníku JRC MARS (Joint Research Centre, Monitoring Agriculture Resources) Evropské komise a popisuje agrometetorologickou situaci v jednotlivých zemích zejména s ohledem na průběh počasí a vývoj porostů.

Mapa vzniká díky podpoře mezinárodního projektu DriDanube, který je spolufinancován Evropskou unií (ERDF, IPA).

21. 6. 2021
pro
SK
Slovensko
Neobvykle chladné anomálie počasí během první květnové dekády (kdy průměrné teploty klesly o 2 až 3 ° C) následovalo během druhé květnové dekádu krátké oteplení, po kterém zůstaly teploty pod dlouhodobým průměrem až do konce měsíce. Začátek června byl charakterizován nadprůměrnými teplotami (s maximy přesahujícími 26°C). Kumulativní srážky v průběhu zájmového období byly na západním Slovensku výrazně nadprůměrné. Časté srážkové události doplnily zásoby půdní vody. Globální záření bylo podprůměrné. Zimní a jarní plodiny jsou v dobrém stavu. Po převážně studeném jaru se plodiny opožďují ve vývoji a akumulace biomasy je podprůměrná. Vyšší červnové teploty však podpořily zrychlení vývoje a růstu plodin. Nižší průměrné srážky na konci května a na začátku června vedly v kombinaci se stoupajícími teplotami k úbytku vlhkosti v ornici; podmínky půdní vlhkosti jsou pro plodiny v současné době přiměřené. Počáteční vývoj letních plodin zpomalil kvůli chladnému květnu. Fenologický vývoj a akumulace biomasy jsou pod sezónním průměrem. Jelikož je kukuřice stále v rané fázi vývoje, prognóza výnosu odpovídá dlouhodobému trendu. Prognóza výnosů u zimních a jarních plodin se podstatně nezměnila.
Stáhnout texty Stáhnout mapu
Monitorujte sucho

Vyplněním expertního dotazníku získáte přístup k desetidenní předpovědi relativní vlhkosti půdy aktualizované každých 24 hodin.

Aktuality

  • 24. 6. 2022

    Prezentace na konferenci Výzkum, vývoj a inovace pro řešení klimatické změny v ČR

    23. června 2022 se v Praze konala konference Výzkum, vývoj a inovace pro řešení klimatické změny v ČR pořádaná Radou vlády pro vědu a výzkum, Ministerstvem životního prostředí a Akademií věd ČR.


    Odborníci z Akademie věd ČR na konferenci představili své návrhy na opatření, která by měla snížit společenské dopady postupující globální změny klimatu, a to včetně konkrétních výzkumných projektů. Ty by do budoucna měly Česko připravit na významné výkyvy počasí od extrémních teplot přes sucho, silné bouře anebo záplavy.

    Do konference, kterou zahájily Helena Langšádlová, ministryně pro vědu, výzkum a inovace a Eva Zažímalová, předsedkyně Akademie věd, se aktivně zapojili také vědci z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe. S hlavní přednáškou prvního bloku konference, která byla věnována příčinám a projevům klimatické změny, vystoupil Miroslav Trnka. Do následující panelové diskuze se spolu s ním zapojil také Zdeněk Žalud.

    Po přednášce Anny Hubáčkové, ministryně životního prostředí, věnované dopadům klimatické změny, adaptacím a mitigaci, vystoupil v druhém bloku konference Michal V. Marek, který se věnoval roli základního výzkumu a transferu výsledků do praxe.

    V průběhu konference, na níž se role moderátora zhostil Jan Krejza z CzechGlobe, byly dále představeny výzkumné projekty a inovativní české podniky přispívající k řešení klimatické změny.

     Odkaz na záznam konference ZDE a ZDE

     

  • 22. 6. 2022

    Pavel Zahradníček hostem v Dobrém ránu na ČT3

    Pavel Zahradníček komentoval téma sucho a klimatickou změnu v pořadu Dobré ráno.
    Rozhovory ke zhlédnutí na ČT24 ZDE (27:20, 56:02, 1:36:00)