Agrometeorologické podmínky - průběh

  • data nejsou dostupná
  • negativní
  • normální
  • pozitivní

Agrometeorologické podmínky v Evropy


Aktuální mapa a komentáře hodnotí období od 01.05.2024 do 15.06.2024

 

Zájmové období bylo v Evropě, i v rámci rozlohy jednotlivých států, různorodé. V několika zemích ho charakterizovaly velmi vlhké podmínky (např. Belgie, Nizozemí, Francie, sever Itálie), které podpořily rozvoj a šíření škůdců a chorob, znemožnily včasné vysetí letních plodin, zapříčinily polehání a komplikovaly sklizeň ozimů a celkově práci na poli. Jiné země hlásí sucho, zapříčiněné nedostatečným množství srážek (např. Německo, Polsko, jih Itálie, Ukrajina). I teplotně se zájmové země rozcházejí. Např. ve Francii, Německu a Bulharsku byly květnové teploty podprůměrné, v Polsku, Dánsku, Belgii či Nizozemí tomu bylo naopak. Mnohé ze zájmových zemí hlásí na základě modelových simulací či satelitních snímků větší akumulaci biomasy u plodin a zrychlený vývoj. Na prognózy výnosů je však ještě brzy, protože velikost výnosu stále může ovlivnit mnoho faktorů.

 

Mapa vznikla na základě dat z měsíčníku JRC MARS (Joint Research Centre, Monitoring Agriculture Resources) Evropské komise a popisuje agrometetorologickou situaci v jednotlivých zemích zejména s ohledem na průběh počasí a vývoj porostů. 

Mapa vzniká díky podpoře mezinárodního projektu DriDanube, který je spolufinancován Evropskou unií (ERDF, IPA).

25. 6. 2024
pro
RO
Rumunsko
Květnové denní teploty kolísaly nad dlouhodobým průměrem v severovýchodních oblastech, ale zůstaly mírně pod průměrem na jihovýchodě, zatímco jinde byly zaznamenány teplotní podmínky blízké průměru. Koncem května teploty prudce vzrostly. V jižních a východních oblastech se vyskytla vlna veder s denními maximy mezi 30 °C a 37 °C, která trvala až do 12. června. Srážky se pohybovaly na většině území Rumunska v rozmezí 80–160 mm, čímž dosáhly dlouhodobého průměru nebo ho překročily až o 60 %. V západních a jihovýchodních oblastech však srážky zůstávaly většinou podprůměrné a byly špatně distribuovány. Většina z nich dorazila kolem 13. června po dlouhém suchém období. Zatímco teplé dubnové období umožnilo pokrok ve vývoji ozimů, mírnější květnové teploty byly příznivé pro tvorbu výnosů. Horké červnové období urychlilo stárnutí porostu a zkrátilo reprodukční fázi. Simulace modelů ukazují téměř až nadprůměrnou akumulaci biomasy ozimých plodin ve většině regionů, ale v některých oblastech na západní hranici (v regionu Vest) a v jihovýchodní části země (např. Jih-Est) podél úpatí Karpat je akumulace biomasy podprůměrná kvůli omezené dotaci vody. Proto byly prognózy výnosů ozimých obilovin revidovány směrem dolů a nyní se blíží pětiletému průměru. Obsah půdní vlhkosti se pro letní plodiny v jižním Rumunsku prudce snížil na podprůměrnou úroveň. Rozvoj zápoje a tvorba biomasy byly zatím přiměřené, ale (pokud nejsou zavlažovány) plodiny se staly velmi zranitelnými vůči suchým a horkým podmínkám, které se předpovídají na nadcházející týden. Prognózy výnosů kukuřice na zrno a slunečnice byly revidovány směrem dolů pod 5letý průměr.
Stáhnout texty Stáhnout mapu
Monitorujte sucho

Vyplněním expertního dotazníku získáte přístup k desetidenní předpovědi relativní vlhkosti půdy aktualizované každých 24 hodin.

Aktuality

  • 20. 7. 2024

    Zemědělské sucho

     „Sucho“ je velmi obecný termín a zahrnuje celou škálu jevů, které se můžou projevovat poměrně rozdílně. Často mluvíme například o suchu meteorologickém, které definujeme jako nedostatek atmosférických srážek nebo zápornou klimatologickou vodní bilanci mezi srážkami a výparem, či o suchu hydrologickém, projevujícím se sníženým průtokem v řekách, či nízkou hladinou podzemních vod. Jan Řehoř z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR, se konkrétně vyjádřil k suchu, které je často nazýváno jako „zemědělské“. Celý článek pro trvaleudrzitelnezemedelstvi.cz je k dispozici ZDE.

  • 19. 7. 2024

    Ohlédnutí za počasím letošního roku a jeho výhled na léto

    Průběh počasí byl nejen mezi zemědělci jedním z nejdiskutovanějších témat prvních měsíců letošního roku. Profesor Zdeněk Žalud z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR informuje o jeho stavu v časopise Úroda. Článek je k dispozici ZDE