Agrometeorologické podmínky - průběh

  • data nejsou dostupná
  • negativní
  • normální
  • pozitivní

Agrometeorologické podmínky v Evropě


Aktuální mapa a komentáře hodnotí období od 23.05.2022 do 20.06.2022

 

Mnohé ze zájmových zemí zaznamenaly v posledních týdnech sucho, případně nadprůměrné teploty. Ty často urychlily vývoj plodin, které byly v případě ozimých obilovin nejčastěji ve fenologické fázi kvetení či plnění zrna. Zrychlení vývoje v této fázi mohlo způsobit např. snížení počtu zrn v klase (Itálie). Jediné 2 země, kde je vývoj plodin v porovnání s historickými trendy opožděný, jsou Litva a Bělorusko. Nadprůměrné teploty s sebou mnohdy přinesly i bouřky a krupobití (např. v Německu, Slovinsku či Chorvatsku). V těchto případech je rozsah škod zatím těžko vyhodnotitelný. Obecně jsou plodiny v dobrém stavu. Prognózy výnosů převážně odpovídají pětiletým průměrům. K zachování pozitivních výnosových potenciálů by bylo zapotřebí srážkových úhrnů, které by byly v mnoha zemích potřebné pro doplnění půdní vody, a to zejména v orniční vrstvě.

Mapa vznikla na základě dat z měsíčníku JRC MARS (Joint Research Centre, Monitoring Agriculture Resources) Evropské komise a popisuje agrometetorologickou situaci v jednotlivých zemích zejména s ohledem na průběh počasí a vývoj porostů. 

Mapa vzniká díky podpoře mezinárodního projektu DriDanube, který je spolufinancován Evropskou unií (ERDF, IPA).

Monitorujte sucho

Vyplněním expertního dotazníku získáte přístup k desetidenní předpovědi relativní vlhkosti půdy aktualizované každých 24 hodin.

Aktuality

  • 24. 6. 2022

    Prezentace na konferenci Výzkum, vývoj a inovace pro řešení klimatické změny v ČR

    23. června 2022 se v Praze konala konference Výzkum, vývoj a inovace pro řešení klimatické změny v ČR pořádaná Radou vlády pro vědu a výzkum, Ministerstvem životního prostředí a Akademií věd ČR.


    Odborníci z Akademie věd ČR na konferenci představili své návrhy na opatření, která by měla snížit společenské dopady postupující globální změny klimatu, a to včetně konkrétních výzkumných projektů. Ty by do budoucna měly Česko připravit na významné výkyvy počasí od extrémních teplot přes sucho, silné bouře anebo záplavy.

    Do konference, kterou zahájily Helena Langšádlová, ministryně pro vědu, výzkum a inovace a Eva Zažímalová, předsedkyně Akademie věd, se aktivně zapojili také vědci z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe. S hlavní přednáškou prvního bloku konference, která byla věnována příčinám a projevům klimatické změny, vystoupil Miroslav Trnka. Do následující panelové diskuze se spolu s ním zapojil také Zdeněk Žalud.

    Po přednášce Anny Hubáčkové, ministryně životního prostředí, věnované dopadům klimatické změny, adaptacím a mitigaci, vystoupil v druhém bloku konference Michal V. Marek, který se věnoval roli základního výzkumu a transferu výsledků do praxe.

    V průběhu konference, na níž se role moderátora zhostil Jan Krejza z CzechGlobe, byly dále představeny výzkumné projekty a inovativní české podniky přispívající k řešení klimatické změny.

     Odkaz na záznam konference ZDE a ZDE

     

  • 22. 6. 2022

    Pavel Zahradníček hostem v Dobrém ránu na ČT3

    Pavel Zahradníček komentoval téma sucho a klimatickou změnu v pořadu Dobré ráno.
    Rozhovory ke zhlédnutí na ČT24 ZDE (27:20, 56:02, 1:36:00)

29. leden 2021 / 04. týden

předchozí další zavřít