Denně aktualizován graf vývoje sucha za poslední 2 měsíce s výhledem na dalších 9 dní podle modelu ECMWF v profilu 0–100 cm. V grafu jsou zobrazeny všechny stupně síly sucha a jejich prostorové zastoupení v rámci republiky. Lze tedy přehledně sledovat jak se sucho v poslední době vyvíjelo a i jaký bude jeho následující trend.
(textové informace odrážejí změny od neděle 29. 06. 2025 do neděle 06. 07. 2025 ráno)
Upozornění: Denně jsou aktualizované mapy v části Intenzita sucha, Deficit vláhy, Nasycení půdy, Zásoba vody v půdě, Kumulovaný stres a Předpověď. Ostatní mapy zachycují obvykle situaci v neděli ráno a k tomuto času se vážou i všechny doprovodné texty.
Portál InterSucho přináší několik typů informací o suchu a jeho dopadech, které je třeba vyhodnocovat ve vzájemných souvislostech. Úvodní mapy Intenzity sucha a Deficitu zásoby vody představují anomálii zásoby vody v půdě od stavu obvyklého v daném místě mezi lety 1961–2015. Oproti tomu mapa Nasycení půdy představuje odhad fyzické suchosti/vlhkosti půdy v daném pixelu a lze ji ověřit v terénu. Pro interpretaci, jak je dané nasycení půdy v daném místě obvyklé, je nutné použít odchylku od obvyklého stavu (tedy první dvě mapy). Zbývající mapy pak zachycují dopady sucha na stav vegetace (jako relativní kondici vegetace vůči dlouhodobému průměru let 2000–2024) a také dopady sucha na jednotlivé plodiny. Dopady sucha jsou vždy důsledkem kombinace absolutního nedostatku půdní vláhy, ale také její anomálnosti.
V uplynulém týdnu (29.6. – 5.7.2025) bylo území Česka pod vlivem tlakové výše, kterou ve čtvrtek narušil přechod studené fronty se srážkami. Těch ale nebylo příliš moc, většinou byly lokalizované v jižních Čechách (10-20 mm/týden). Na zbytku republiky nepršelo nebo to bylo jen pár milimetrů. Maximální teploty se pohybovaly nejčastěji mezi 25-30°C. V nižších polohách ale často přesahovaly nad hranici 30°C a dokonce i nad 35°C.
Tento týden bude chladný a vlhký, což zvýší půdní vlhkost. Výrazné srážky se čekají na Moravě. Na severovýchodě republiky nejsou vyloučeny ani srážky nad 200 mm/týden, což by zcela nasytilo půdu a místy zvedlo toky. Půdní sucho se bude vyskytovat na méně než 20 % území republiky.
Intenzita sucha v povrchové vrstvě (0–40 cm) ve srovnání s minulým týdnem poklesla na Moravě a na Vysočině ale naopak o něco vzrostla v západních, středních a severních Čechách. Aktuálně v této vrstvě pozorujeme projevy extrémního sucha na Chebsku, v pásu od Mostecka po Prahu a i v její okolí a také v Brdech. Naopak na území jižně a jihovýchodně od Českých Budějovic, Jindřichohradecku, větší části Vysočiny, v Jihomoravském kraji, na Olomoucku a Zlínsku aktuálně v této vrstvě v důsledku uplynulé srážkové situace nepozorujeme projevy sucha nebo pozorujeme jen sucho počínající. V jižních, východních a severovýchodních Čechách, na severozápadě Vysočiny a na Ostravsku pozorujeme sucho mírné, místy výrazné. Ve zbytku západní části republiky a na Jesenicku je sucho spíše výrazné až výjimečné.
Intenzita sucha v hlubší vrstvě (40–100 cm) se oproti minulému týdnu o něco prohloubila a to zejména v již sledovaných oblastech. Nejintenzivnější projevy – výjimečné až extrémní sucho – i nadále pozorujeme na Karlovarsku, Mosetecku, Děčínsku, jihovýchodně od Prahy, na téměř celém území Vysočiny a východních Čech, na Jindřichohradecku, Klatovsku, na sever od Brna, na Olomoucku, Bruntálsku, v okolí Moravské Třebové, na Zlínsku, Břeclavsku a v Bílých Karpatech. Ve zbývající částí území je v této vrstvě sucho převážně výrazné až výjimečné, na Ostravsku, Brněnsku, Jičínsku spíše mírné a na Liberecku a severně od Plzně či v okolí Rakovnícku spíše počínající až mírné.
V rámci půdního profilu 0–100 cm intenzita sucha oproti minulému týdnu také prozatím mírně stoupla v rámci téměř celého území s výjimkou jihu Moravy, kde naopak poklesla v důsledku srážkové situace v uplynulých dnech. Aktuálně pozorujeme výjimečné (17 %) až extrémní (34 %) sucho na Karlovarsku, Mostecku, Plzeňsku, Děčínsku, Klatovsku, Písecku, Táborsku, ve východní polovině středních Čech, na severozápadě Vysočiny, Chrudimsku, Pardubicku, na Jesenicku, Bruntálsku, Ostravsku a v okolí Uherského Hradiště. Na většině zbylého území pozorujeme v této vrstvě mírné (12 %) až výrazné (24 %) sucho. Na 12 % území (jih Vysočiny, jih Moravy) pozorujeme sucho počínající.
V rámci půdního profilu je aktuálně sucho pozorováno na 99 % území. Predikce stavu půdního profilu je k dispozici na mapě dlouhodobé předpovědi.
Podle měření Českého hydrometeorologického ústavu došlo na většině území k dramatickému poklesu vlhkosti půdy ve vrstvě 0-100 cm. Velmi nízká vlhkost pod 30 % VVK se vyskytuje na 69 % stanic ve vrstvě 0-10 cm , na 65 % stanic v 10-50 cm a na 10 % stanic v 50-100 cm. Naopak velmi vysoká půdní vlhkost nad 80 % VVK se nevyskytuje v 50-100 cm na žádné stanici. Vyšší vlhkosti půdy se vyskytují především v horských polohách, nejnižší se vyskytují místy po celé ČR, především ve středních, severozápadních a východních Čechách a na jižní a střední Moravě, což koresponduje s našimi odhady relativního nasycení půdního profilu.
V uplynulém týdnu (29.6. – 5.7.2025) bylo území Česka pod vlivem tlakové výše, kterou ve čtvrtek narušil přechod studené fronty se srážkami. Těch ale nebylo příliš moc, většinou byly lokalizované v jižních Čechách (10-20 mm/týden). Na zbytku republiky nepršelo nebo to bylo jen pár milimetrů. Maximální teploty se pohybovaly nejčastěji mezi 25-30°C. V nižších polohách ale často přesahovaly nad hranici 30°C a dokonce i nad 35°C. Nejteplejším dnem uplynulého týdne byla středa. Vítr nebyl příliš silný. Pouze v bouřkách lokálně a přechodně výrazně zesiloval.
Na velké částí území Česka pozorujeme extrémní sucho. Miroslav Trnka ve Studiu ČT24 komentuje aktuální stav, to jaké jsou vyhlídky na změnu v příštích dnech a mluví i o tom, jaké adaptační opatření jsou v krajině nutná do budoucna. Rozhovor je v archivu televize od 6:20 minuty dostupný tady.
Horké dny bez deště zhoršují půdní sucho. Jak je Česko připraveno na delší období sucha? Umíme rozumně hospodařit s vodou? I na tyhle otázky odpovídali odborníci v pořadu 90´ČT 24, kde byl hostem i Pavel Zahradníček z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR. Celý díl je v archivu televize dostupný tady.
Jaký vliv má letošní horko a sucho na výnos hlavních plodin? U které plodiny očekáváme zatím nejvyšší propady? A můžou se odhady ještě změnit? I na tyto otázky odpovídala v pořadu ČT Události v regionech Lenka Bartošová z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR. Rozhovor je v archivu televize od 3:22 minuty dostupný tady.
Českou republiku v posledních dnech trápilo vedro. Kvůli efektu „tepelných ostrovů“ jej snášeli špatně zejména lidé ve městech. Nyní přišlo ochlazení a deště, těch ale může být v důsledku jevu ve městech méně. V horkém dni může lokalizaci dešťů ovlivnit tzv. efekt „tepelného ostrova“. Jedná se o stav, kdy v městských zastavěných oblastech vznikají výrazně vyšší teploty než v jejich okolí. Negativa jevu se projevují především v noci - v nahřátých ulicích teplo zůstává, zatímco mimo město srazí teploty větší proudění vzduchu. Jak tento efekt může ovlivnit lokalizaci dešťů vysvětluje Miroslav Trnka pro seznamzpravy.cz tady.
V letošním prvním pololetí spadlo v Česku nejméně srážek za 64 let. Podle předběžných údajů napršelo 222 milimetrů, což bylo 76 procent normálu let 1991 až 2020. Celé shrnutí CTK je k dispozici zde.
Podporují nás a spolupracujeme s řadou institucí a organizací .
